Odešli z Prahy a koupili faru u Adršpachu. Žijí v ní i s dětmi a zachraňují kostel

Odešli z Prahy a koupili faru u Adršpachu. Žijí v ní i s dětmi a zachraňují kostel
Dnes spaní na faře evokuje atmosféru starých časů. V apartmánu je kuchyň, vlastní sprcha s toaletou a spaní pro pět lidí. "Ubytování je taková naše vize na důchod. V blízké budoucnosti bychom se chtěli přestěhovat do stodoly, kterou měníme v modernější rodinný dům. Na faře tak budeme moct poskytnout více apartmánů a my budeme mít soukromí. Vše má ale svůj čas," vysvětlují Petr a Denisa.
Stavbu tvoří hlavní loď, věž a kněžiště, na které ze severu navazuje sakristie s oratoří. Ve své době byl krásně vyzdoben, po první a hlavně druhé světové válce ale téměř všechny cenné artefakty nenávratně zmizely.
Na jedné straně jsou zašlé náhrobky etnických Němců…
Specifická je v kostele kamenná kazatelna na levé straně lodi.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 31. 10. 2021 20:45
V těsném sousedství je skalní labyrint Adršpachu a divoká příroda. Faru ve Zdoňově koupili v havarijním stavu před více než deseti lety dva mladí horolezci, postupně v ní vybudovali bydlení s apartmánem pro turisty. Dvojice se časem rozrostla o dvě děti, čtyři psy, dva koně, a přestože má v budově z 18. století stále co dělat, založila spolek na záchranu nejstaršího kostela v kraji.

Kostel Nejsvětější Trojice ve Zdoňově je renesanční přestavbou původně gotického stylu z roku 1384. Je jedním z nejstarších svého druhu v kraji, a protože nespadá do takzvané Broumovské skupiny kostelů významných architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, církvi na jeho opravu chybí finance. Kvůli poničené střeše ale do jeho útrob zatéká voda. Denisa Pavlová a Petr Horký v něm se spolkem Trinitas od loňska pořádají benefiční koncerty s dobrovolným vstupným, které chtějí investovat do opravy střechy. Pomoct by mohl i grant a veřejná sbírka s transparentním účtem 2002000222/2010. 

Kostel i fara jsou silně spjaty s osobností faráře Cölestina Baiera, který ve Zdoňově sloužil celý kněžský život a po druhé světové válce vyzýval k smíru mezi sudetskými Němci a Čechy. V roce 1945 byl ale neprávem popraven. "Cölestin Baier je mezi bývalými německými obyvateli považován za hrdinu, který neobětoval lásku ke svým farníkům a obci, protože svým mlčením některé z nich uchránil před vězněním, nebo jim dokonce zachránil život," vysvětluje Denisa Pavlová. Dnes, o více než 70 let později, je na faře opět živo. Přestože mají Denisa a Petr svá zaměstnání, věnují čas zvelebování okolí fary i kostela, který chtějí zachránit pro další generace.

Reportáž vznikla ve spolupráci s audiovizuálním projektem Monument/um, který upozorňuje na ohrožené a méně známé památky. Podívejte se.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy