Paneláky jako ekologické a atraktivní bydlení. Ostrava má plán, jak proměnit sídliště

Paneláky jako ekologické a atraktivní bydlení. Ostrava má plán, jak proměnit sídliště
Společenství vlastníků ale v uplynulých letech panelové domy postupně zateplila a byty proměnila na celkem pohodlné jednotky s pevným jádrem. Jako největší devízu života na sídlišti lidé často zmiňují zeleň, slunečné byty, ve kterých je v zimě levné teplo, a dostupnost dopravy či mateřských a základních škol.
V době, kdy se budovaly panelové domy, se byty předávaly hned po kolaudaci bez toho, aby bylo upravené okolí domů. Lidé se od zastávek autobusu k domům brodili i v holinkách. Dnes je na sídlištích vzrostlá zeleň a autoři studie ji vidí jako jednu z největších devíz dnešní doby. Ale potřebuje úpravu.
V současné době veřejná prostranství neplní původní funkci. Lidé je nevyužívají k rekreaci.
Řešení ale jsou, například v Nizozemsku vznikly částečně zapuštěná krytá stání pro automobily i další dopravní prostředky sloužící primárně obyvatelům sídliště.
Před působením na magistrátu se Zuzana Bajgarová zabývala revitalizací prvního stavebního obvodu v Porubě.
Foto: ČTK
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
11. 12. 2021 7:02
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.

Město společně s architekty připravilo studii nazvanou Ostrava: Sídliště, jak dál?, která chce zmapovat klady a slabá místa na sídlištích a navrhnout jejich postupnou revitalizaci. 

"Pro nás je to klíčové téma i vzhledem k tomu, že tyto celky zaujímají poměrně velkou část města. Nenaplnily se negativistické představy, že sídliště dnes už nebudou stát, na druhou stranu jsme si vědomi toho, že jsou na hranici své životnosti v tom smyslu, že mizí původní kvality a funkce, které na nich lidé vyhledávali," říká náměstkyně primátora Ostravy Zuzana Bajgarová (ANO), která je zodpovědná za Odbor územního plánování a stavebního řádu.

Závěry průzkumu, který zmapoval přes 30 sídlišť a je podkladem k jejich modernizaci, hovoří jasně: panelové domy a jejich prostředí mají v 21. století potenciál stát se ekologickým, udržitelným a atraktivním bydlením. Chybí jim však přehledné členění veřejného prostoru, lavičky nebo hřiště a často i sociální rozmanitost.

"Městské části reagují na poptávku lidí a jejich potřeby. Řešení ale často vzniká ad hoc a z mého pohledu přináší spíše devalvaci toho prostoru a v dlouhodobém horizontu mu brání v kvalitním rozvoji. Například významné kulturní prostory měníme na odstavná parkoviště a tím dáváme do pozadí jejich klíčovou funkci. Z dlouhodobého pohledu nám chybí kvalitní rozvoj, nějaká koncepce," dodává Bajgarová.

Téma Ostrava: Sídliště, jak dál? bylo součástí inspiračního fóra Svazu měst a obcí České republiky, které má spojit odborníky ze všech sfér a představit konkrétní kroky a realizace z různých koutů republiky na téma veřejného prostranství. Na třech různých ostravských sídlištích architekti demonstrují, jak se prostor dá proměnit například formou předzahrádek, proměnou parkoviště v náměstí nebo bývalého supermarketu na polyfunkční dům.

O projektu se dozvíte více v galerii. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy