Bydlení

"Transgas hoří." Vinohradská ulice ze zbarvila do růžova, umělecká skupina tak bojuje proti bourání

Budova Transgasu na Vinohradské ulici v Praze se zahalila do růžového dýmu. Akce, k níž se přihlásila umělecká skupina Bolt985, tak chce upozornit na kvality stavby a bojovat proti zbourání Transgasu. "Snažíte se zbourat budovu, která má obrovskou architektonickou hodnotu a jejíž unikátní technologické řešení nemá u nás obdoby. Brutalistní budovu, která je pro mnohé inspirací. Místo ní chcete další skleněnou fasádu, kterých je ve městě přespříliš," kritizuje skupina záměr současného majitele unikátní budovu ze 70. let zbourat.

Plečnikova svatyně a milion knih. Knihovna se stala symbolem slovinského snu o krásné architektuře

Je tomu letos 60 let, kdy zemřel architekt, který se nesmazatelně zapsal do dějin české i slovinské architektury. Jože Plečnik po sobě ve Slovinsku zanechal své největší dílo – budovu Národní knihovny. Ta je krásnou ukázkou toho, že světová architektura nemusela vznikat jen na nádvořích pražských královských paláců a zahrad. Stavba je přitom pro Slovince symbolem splněného snu. Když v roce 1991 Slovinsko získalo nezávislost, vláda se rozhodla typickou cihlovou fasádu knihovny umístit na pětisettolarovou bankovku, a to společně s Plečnikovým portrétem. Přitom tak ikonická budova neměla vůbec vzniknout a její stavba byla poznamenána bojem za slovinskou kulturu v mnohonárodnostní Jugoslávii.

Strahovský stadion je kulturní památkou, a přesto chátrá. Je mementem našeho přístupu k dědictví

Strahovský stadion v Praze je unikátní kulturní památkou a výjimečným architektonickým počinem, na jehož vzniku se podílela řada předních architektů. V roce 2003 byl prohlášen kulturní památkou, a přesto dějiště všesokolských sletů a posléze i spartakiád stále chátrá. "Stadion se stává smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," říká historik architektury Miroslav Pavel.

Architekti dům zařízli přímo do útesu. Díky proskleným stěnám nabízí unikátní výhled

Minimalistická kostka z betonu a skla je vklíněna přímo do úpatí útesu poblíž kanadského Calgary. Objekt, který navrhlo nizozemské studio LAAV Architects, má sloužit jako ideální místo pro víkendový útěk z města. Dispozice domu je jednoduchá, v jeho středu je ložnice s dvojlůžkem, pouhých šest kroků od ní je umístěn kuchyňský kout a za ním koupelna. Největším lákadlem je ale nepochybně výhled do okolí.

Reklama

Slovenští architekti spojili tři bílé kostky a vytvořili dům. Projekt zaujal i v zahraničí

"Projektování domu je neustálým hledáním ideálního poměru mezi soukromím a komunikací s okolím, mezi funkčností a krásou a rovněž mezi požadavky a možnostmi," popisují svůj přístup k navrhování slovenští architekti ze studia Endorfine. A se stejným konceptem přistoupili i k projektu domů umístěných v golfovém resortu v Hrubé Borše. Projekt zaujal i server Dezeen.com.

Okál je střídmý dům, který vyhovuje hodně lidem. Je kvalitnější než některé současné dřevostavby

Okály, montované dřevostavby, byly ve své době velmi oblíbeným druhem bydlení. Západoněmecký "vynález" se v tehdejším Československu rychle ujal a montované dřevostavby z podniku Okál Rýmařov začaly zaplavovat města i vesnice. Okál, který se v tuzemsku začal stavět v 70. letech, je navíc kvalitativně srovnatelný se současnými dřevostavbami a lze ho i drobnými zásahy přizpůsobit dnešnímu životnímu stylu, stejně jako se to podařilo kanceláři Pavlíček+Hulín architekti.

Strahovský stadion v obrazech. Český Circus maximus chátrá

Staří Římané měli svůj Circus maximus, jednu z největších sportovních arén, které kdy na světě vznikly. Pražský spartakiádní stadion na Strahově měl v dobách své slávy podobné parametry. Jeden z největších stadionů světa teď chátrá. Pojďte se podívat, jak tato kulturní památka nyní vypadá.

Domy z lodních kontejnerů, lustry z betonu a lampy z odpadků. Tak staví Češi na Bali

Na Bali si jeli hlavně odpočinout a získat nové zkušenosti. Po šesti letech se z indonéského ostrova stal jejich druhý domov, kde stačili vybudovat už pět domů. Využívají k tomu obrovské lodní kontejnery. Ty mají kromě rychlosti výstavby samozřejmě i řadu dalších výhod. "Jde o samostatnou uzavřenou kostku v kovové konstrukci, která se během zemětřesení nebo tsunami maximálně převalí, ale nesesype se na vás jako běžný dům z cihel," přibližují.

Reklama

Nejošklivější architektura v Praze? Budova Centrálního dispečinku k ní patří. Kritiku budí i dnes

Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.

Lampička, která nepotřebuje zásuvku, ale rostlinu. Zelená technologie by mohla rozsvítit celá města

Lampička Living Light neboli živé světlo nepotřebuje elektrickou energii. Led diody uvnitř skleněné baňky se rozsvítí díky rostlinám. Projekt má podle nizozemské designérky velký potenciál. V budoucnu by totiž mohla technologie známá jako mikrobiální energie rozsvítit celá města.

Modlitby z protiatomového krytu. Slovinští architekti postavili kostel, který pojí věřící s nebesy

Slovinské architektonické studio DANS Arhitekti navrhlo a zrealizovalo revoluční stavbu, která nemá ve Slovinsku konkurenci. Exteriéry a interiéry kostela jsou strohé, přísné a striktně minimalistické. Autoři zvolili jako základ designu pohledový beton. Díky důmyslnému systému světel se rovněž podařilo docílit hry světla a stínů, která se přirozeně promítá na čisté betonové stěny jako na jakési imaginární plátno. Revoluční architektura se v tomto místě symbolicky uzavírá v kruh a navrací se zpět do časů raného křesťanství, do prvních bazilik v antické Byzanci.

Nejkrásnější lázně na světě? Jedny jsou na břehu Vltavy v Praze

Saunování a lázně si oblíbili nejen Skandinávci. Městské lázně vznikaly a vznikají v mnoha evropských městech. Server britského deníku The Guardian sestavil žebříček těch nejhezčích a nejzajímavějších. Svým čtenářům mimo jiné doporučil i návštěvu Lázní na lodi na pražské náplavce, u nichž vyzdvihuje nejenom architekturu a nápad, ale i unikátní výhled na panorama Pražského hradu.

Reklama

Dům stojí na místě bývalého kamenolomu. Architekti použili na jeho stavbu kámen a konopí

Izraelští architekti ze studia Tav Group se ekologickou architekturou zabývají již od konce 90. let a všechny své domy navrhují tak, aby minimalizovali dopad na životní prostředí. Jejich poslední realizací je objekt stojící na místě bývalého kamenolomu. Hlavním stavebním materiálem se proto stal kámen a také konopné desky, které mají jednak vynikající izolační schopnosti a také jsou pružnější a pevnější než desky ze dřeva.

Jak by mohla vypadat lávka z Holešovic do Karlína? Do soutěže přišel rekordní počet návrhů

Soutěž na architektonický návrh lávky spojující přes pražský ostrov Štvanice Holešovice a Karlín zná vítěze. Je jím návrh architekta Marka Blanka. Třetí místo udělila porota návrhu architekta Lukáše Landy. Druhé místo nebylo uděleno. U oceněných návrhů Praha objedná jejich rozpracování, aby se ukázalo, kolik bude projekt stát. Lávka usnadní pěším a cyklistům cestu na ostrov a zároveň bude dalším propojením mezi Holešovicemi a Karlínem, které od roku 2015 v létě zajišťuje také přívoz HolKa. Se stavbou lávky počítá i stávající územní plán. Do jednokolové mezinárodní soutěže, kterou vyhlásil Institut plánování a rozvoje, přišlo celkem 53 návrhů.

Galerie na Kampě, most odněkud nikam: Praha je torzem nedokončených velkolepých koncepcí

Národní galerie od Josefa Gočára na Kampě nebo Národní muzeum na Karlově náměstí. U některých projektů je dobře, že se nerealizovaly, u jiných naopak. To, jak mohlo město vypadat, připomíná výstava Praha nerealizovaná na Václavském náměstí. "V některých případech vlastně můžeme být šťastní, že neumíme ambiciózní projekty dotahovat do konce. Město je tak vlastně odolnější k různým módním výstřelkům, které se mohou rychle ukázat jako slepá cesta. Praha je tak vlastně torzem nedokončených velkolepých koncepcí a knihovnou nerealizovaných návrhů z každé doby," říká autor výstavy, architekt Petr Kučera.

Historická Praha, jak ji neznáme. Téměř čtyři stovky snímků odkrývají architekturu 19. století

Nová publikace Praha na prahu moderny ukazuje architekturu města z pohledu, který se běžně z chodníku nenaskytne. Téměř čtyři stovky unikátních snímků odkrývají interiéry domů a pohledy ze střech. Zdeněk Lukeš a Miroslav Hroch se tentokrát zaměřili především na architekturu druhé poloviny 19. století. Ta je podle autorů unikátního průvodce neprávem opomíjená.

Foto: Městské nábřeží jako ze žurnálu. Lublaň se právem pyšní jedním z nejhezčích nábřeží v Evropě

Řada českých měst v posledních letech investuje nemalé finanční prostředky na revitalizaci a rekonstrukci městských nábřeží. V Praze v příštích letech projde velkou rekonstrukcí náplavka. Brno chystá velkou rekonstrukci nábřeží v okolí řeky Svratky. Hlavní město Slovinska Lublaň v posledních letech s pomocí slovinských architektů opravilo velkou část nábřeží v těsném okolí řeky Lublaňky. Domy z konce 19. století a Plečnikovy zásahy z první poloviny 20. století místní architekti doplnili o sklo, ocel a surový beton. Autoři mezi lety 2008–2012 navrhli a postavili řadu nových staveb, které velmi citlivě vstoupily do historického jádra a pomyslně otevřely řeku lidem.

Nikdy neměli náves, tak si ji vytvořili. Města by si z vesnic měla vzít příklad, tvrdí architekt

Obec Velká Polom na Ostravsku nikdy v historii neměla náves. Dlouhodobou snahou vedení obce a postupným odkupem pozemků se místo pro setkávání občanů podařilo vytvořit. Návrh vytvořilo ostravského studio Ateliér 38. "Nikoliv prací architekta, ale zdravým selským rozumem, kterého - mám pocit - ubývá, se podařilo plán uskutečnit," podotýká jeden z autorů. Novou náves chválí například i architekt Petr Kučera. "Trend zkvalitňování veřejných prostranství není doménou jen větších měst a je to dobře. Města se mohou vesnicemi v mnohém inspirovat," píše na Facebooku.

Téměř neviditelná škola. Španělští architekti obložili první patro zrcadly

Španělští architekti chtěli vytvořit inspirativní prostředí pro děti a zároveň potlačit industriální okolí. Škola, kterou navrhli, má jedno patro obložené zrcadlovými panely, které objekt vizuálně zmenšují. Přízemí naopak hraje všemi barvami. Mladé architektonické studio ABLM Arquitectos ze Salamanky bylo založené teprve před pěti lety. Za tu dobu ale stihlo za svoje projekty nasbírat řadu cen.

V 90. letech připomínal středověký hrad kopec suti. Skupina nadšenců mu pomalu vrací zašlý lesk

Hrad Hartenberg na Sokolovsku ještě v 90. letech připomínal spíš kopec suti zarostlý zelení. V roce 1997 ale získal nového majitele, který ho za pomoci dobrovolníků začal rekonstruovat. Až do roku 2010 probíhalo vyklízení a třídění suti. A tehdy byly zahájeny zásadnější stavební zásahy. Dodnes se podařilo uvnitř velkého paláce obnovit dvě patra s dobrovolnickým sálem, knihovnou a Tříkrálovou gotickou kaplí nebo zachovat původní románsko-gotické sklepy. Díky sbírce na Hithitu by návštěvníci hradu mohli získat zastřešené zázemí.

Reklama