Stojí na malém a mírně svažitém pozemku v Humpolci. Díky fasádě z předzrezlého plechu, takzvaného cortenu, se mu už před deseti lety začalo říkat Plecháč. I přes výraznou vnější úpravu dům nejenom díky vzrostlým stromům dokonale splynul se svým okolím. A po dvanácti letech prošla ikonická stavba architekta Luďka Rýznera úpravou interiéru - došlo k jeho výraznému zjemnění.
Cyklus přednášek Jiná perspektiva, který pořádá spolek Kruh, bude po úspěšném loňském roce pokračovat i letos. Tentokrát se představí celkem 13 architektů z Francie, Švýcarska, Rakouska, Německa, Itálie či Španělska. Budou hovořit o plánování měst, stavbách na válečném území či destruktivismu v architektuře. Cyklus přednášek zahájí 1. března v CAMP IPR Praha Švýcaři Marc Angélil a Raphael Zuber. Přednáškové večery s následnou diskusí se uskuteční vždy první čtvrtek v měsíci od března do prosince. Cílem je obohacení české scény o pohled významných představitelů světové architektury jak v rovině teoretické, tak praktické.
Každý rok má vybraný návrhář možnost ukázat v rámci instalace Das Haus na mezinárodním veletrhu v Kolíně nad Rýnem svoji představu ideálního bydlení. Letos svou vizi jako vůbec první český designér ukázala Lucie Koldová. Jejímu domu se dostalo velké pozornosti jak světových médií, tak i odborné veřejnosti.
Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Uvažovalo se například o vzniku vládní čtvrti na Letné, tunelu pod Václavským náměstím nebo výstavbě dopravní komunikace na Petříně. A právě o těchto a mnoha dalších nerealizovaných projektech pojednává kniha Praha nepostavená architektky a teoretičky architektury Kláry Brůhové. "Já si myslím, že pro Prahu tak, jak ji známe dneska, je důležitá kontinuita. Tedy nejenom přelomový rok 1918, ale už události od 2. poloviny 19. století. Velké vize pro Prahu vznikaly už tehdy," přibližuje historii Prahy.
I na menším pozemku s nepravidelným tvarem lze postavit dům, který splní veškeré požadavky klientů. Architekti z pražského ateliéru A 111 si s netypickou parcelou poradili. Garáž se třemi parkovacími místy schovali pod zelený kopec, aniž by ubrali plochu zahrady.
Ceny bytů v Hongkongu rostou a je jich nedostatek. Řada tamních rodin se proto ocitá v bytové krizi, kterou architekt James Law řeší kreativně. Jako bytovou jednotku využívá betonovou vodovodní rouru.
Dvě kovové ruce vylézající zpod obrubníku nedaleko plzeňské katedrály svatého Bartoloměje budí pozornost místních lidí i turistů. Nikdo zatím netuší, kdo je tam nainstaloval ani co mají symbolizovat.
Ještě před třemi lety sloužil dům přímo v historické části východoslovenské Levoči jako vegetariánská jídelna. Bourací a očišťovací práce odhalily jeho poklady ukryté pod nánosy přestaveb.
Finský architekt nabízí řešení zahuštěných měst. V domě, který zabírá pouze plochu jednoho parkovací místa, tedy zhruba dvanáct a půl metrů čtverečních, je podle něj možné pohodlně pracovat, ale i bydlet. Postavit se dá během jedné noci a téměř kdekoliv. Dřevěné panely, z nichž je sestaven, jsou pětkrát lehčí než železobetonová konstrukce. Díky tomu objekt nepotřebuje základy.
Rekonstrukce chalupy v jižních Čechách má podle plánu probíhat v několika etapách. V té první získali majitelé spojením dvou menších místností a vybouráním zazděného okna prostorově velkorysou místnost, která funguje jako kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Do nově vzniklé světnice použil architekt i většinu z původního zařízení, zbytek pak navrhl z modřínového dřeva na míru.
Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Brněnský architekt Marek Štěpán se octl po boku světových architektonických hvězd, jako je například Jean Nouvell nebo Norman Foster. Respektovaný kanadský magazín Azure zařadil projekt kostela sv. Václava v Sazovicích na Zlínsku do desítky těch nejlepších staveb světa za rok 2017.
Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.
Arch Vader z projektu Archwars mapuje omyly v české architektuře. Seznam těch čtrnácti největších za uplynulý rok vytvořil i pro Aktuálně.cz. Kromě zateplení historické budovy školy v Kamenných Žehrovicích se do jeho výběru kuriozit dostal například Kristkův dům v Brně nebo protipožární opatření u památníku listopadu 1989 na pražské Národní třídě.
Jak by mohla v budoucnu vypadat pražská magistrála, kdo zastupoval českou architekturu na bienále v Barceloně nebo přehlídka diplomových prací absolventů vysokých škol. Prohlédněte si nejzajímavější články o bydlení a architektuře, které jsme vám přinesli v uplynulém roce.
Liberecký architektonický ateliér Mjölk dokončil projekt Lesní vily nedaleko Prahy. Dům dvou tvarů propojený organickou střechou je ukryt na okraji lužního lesa a na pozemku je umístěn s důrazem na maximální výhled do okolí.
Od říční kolonády přes kostel s branou do světa mrtvých až po fotbalový stadion z kamene. Tento rok je to 60 let od úmrtí slovinského architekta Jožeho Plečnika. Ve své domovské Lublani po sobě zanechal koncept, ze kterého Slovinci dodnes čerpají. Architekt přišel na způsob, jak pozdvihnout zapadlé maloměsto na úroveň velkých západních metropolí. Receptem na věčnost však nejsou nekonečné pařížské bulváry ani nazdobené vídeňské promenády. Je to architektura s myšlenkou a historií, která nekřičí. Provinční město díky této pěkné architektuře objevilo způsob, jak najít rovnováhu v měnícím se světě. Ironií osudu je, že zatímco Plečnik Lublaň ocenil, město ho vzalo na milost až po jeho smrti.
Ekologický dům The Biological House je pilotním projektem dánské společnosti Een Til Een, ale i vůbec první stavbou svého druhu - postaven byl výhradně z biologických materiálů, ze zemědělských odpadů.
Karlovo náměstí v Praze bude mít novou podobu. Na návrhu přeměny největšího náměstí v Česku bude spolupracovat pět týmů, které vzešly ze soutěže vyhlášené Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vítězný návrh by mohl být znám v září 2018.
Ještě před více než sto lety se výrobě vánočních ozdob ze skleněných perliček věnovaly na Jablonecku desítky rodin. V současnosti se touto unikátní řemeslnou výrobou zabývají už jen zaměstnanci rodinné firmy Rautis v obci Poniklá na Jilemnicku. Postup, který nejprve zpracovával zbytky ze sklářské výroby, se postupem času rozšířil a největšího rozmachu dosáhl ve 20. a 30. letech. "Mimochodem, Japonce výroba skleněných perel ve 20. letech minulého století natolik zaujala, že podnikli i průmyslovou špionáž a výrobu okopírovali. Pokud vím, nikdo už v Japonsku v této tradici nepokračuje," přibližuje Barbora Kulhavá.
