Letošní ročník soutěže o nejkrásnější nádraží ČR, jejímž cílem je podle organizátorů dát příklad ostatním nádražím, a přispět tak ke zlepšení jejich stavu, zná svého vítěze. Stalo se jím nádraží v Doksech, pro které hlasovalo 1602 lidí. Na druhém místě v anketě o nejkrásnější nádraží se umístily Třebívlice s 1429 hlasy. Prohlédněte si deset nominovaných.
Letošní vítězkou Přehlídky diplomových prací České komory architektů se stala absolventka FA ČVUT Veronika Indrová. Ta se ve svém projektu snažila o konverzi neustále chátrajícího stadionu na pražském Strahově. Do zrekonstruovaných tribun umístila byty a z hřiště vytvořila park.
Knihovna v severní Číně patří mezi největší projekty nizozemského architektonického studia MVRDV. Vejde se do ní přes milion knih a zabírá víc než třiatřicet tisíc metrů čtverečních. Objekt, který připomíná gigantické oko, se přesto podařilo dokončit v rekordně krátké době tří let.
Chodíme kolem nich bez povšimnutí, často ani nevíme, k čemu slouží. Výdechové komíny pražského metra ale nejen dokumentují vývoj české architektury od 70.let, ale rovněž jsou důležitou součástí veřejného prostoru. Za jejich realizací navíc stojí přední architekti své doby. Právě těm vzdává hold právě připravovaná kniha Nádech výdech bývalého novináře Jana Charváta.
Na severu japonského ostrova Kjúšú vzniklo netradiční rekreační centrum. Návštěvníci se zde mohou ubytovat v domě z polystyrenu s netradičním tvarem a především s pocitem jistoty, že dočasná střecha nad hlavou odolá i silnému zemětřesení, které loni toto místo zasáhlo. O materiál je od té doby čím dál větší zájem.
Motel jako nový typologický druh se v české architektuře objevil v 60. letech. Nesl s sebou tehdy nádech exotiky a také náznaky budoucnosti. Řada motelů navíc vznikla i mimo hlavní dálniční tahy. Jedním z nich je bývalý motel Stop/Garni – v současnosti motel Golf.
Původně majitelé chtěli ve svém domě rekonstruovat pouze vstupní prostor a topný systém. Původní záměr ale majitelé změnili v souvislosti s měnícími se nároky na bydlení. Místo zamýšlené částečné přestavby majitelé přistoupili ve spolupráci s architektkou Danielou Polubědovou k radikálnějším změnám.
Majitelé prostorného bytu v domě z 50. let toužili po vzdušném a otevřeném prostoru. Architektům se díky drobným dispozičním úpravám podařilo jejich přání splnit. Dochované vstupní dveře, okna, parkety i radiátory se navíc staly zajímavým detailem moderního interiéru.
Horský hotelový komplex v Gruzii je celý postaven z lodních kontejnerů. Pětipatrový objekt je do svahu umístěn s co největším respektem k okolí a zároveň tak, aby každá místnost měla dokonalý výhled. Pětipatrový objekt přes minimální náklady nabízí veškerý komfort - každý z pokojů je umístěn v jednom lodním kontejneru.
Už dva roky mapují neobydlené a nevyužívané domy v Praze a po celém Česku. Nyní se lidé stojící za iniciativou Prázdné domy snaží propagovat dočasné pronájmy. V jaké části Prahy je nejvíc prázdných domů a kdo je zpravidla vlastní? Jak situaci vyřešit a opět do centra města vrátit normální život, navrhuje zakladatel Prázdných domů Petr Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výstava Veřejný prostor/krajina města v Galerii Jaroslava Fragnera představí v průběhu listopadu výběr 60 mimořádných realizací, které významně změnily veřejný prostor. Do expozice jsou zařazeny jak projekty revitalizace parků, tak i obsáhlejší projekty, které měnily podobu měst za posledních sedmadvacet let. A kromě pozitivních případů chtějí kurátoři upozornit i na ty problematické.
Průřez vesmírnými projekty Ondřeje Douleho
Skupina BigMat International SA se sídlem v Lucemburku a zastoupením v sedmi evropských zemích už od roku 2005 vyhlašuje mezinárodní cenu za architekturu. Cílem soutěže je upozornit na architektonická díla, která významným způsobem přispěla k soudobé architektonické kultuře v regionech Valonsko a Brusel, České republice, na Slovensku, ve Francii, v Itálii, Portugalsku a Španělsku. V letošním ročníku budou uděleny ceny v šesti kategoriích. Z českých počinů zaujal odbornou porotu projekt rodinného domu v Posázaví od pražského ateliéru A69 architekti a projekt létajícího domu od studia H3T.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
Veřejné prostory jsou důležitou součástí města. Kvalita a organizace těchto míst často vypovídají o vyspělosti společnosti více než mnohé ekonomické ukazatele. Velká část českých měst, Prahu nevyjímaje, stále hledá způsob, jak tyto prostory spravovat. Pro porovnání jsme se podívali do Lublaně (hlavního města Slovinska), jak se stará o veřejné prostory a v jakém jsou stavu. Oproti Praze se tam daří lépe korigovat soukromé zájmy, ovšem město čelí menšímu tlaku investorů a developerů. Veřejný prostor tam také není tolik zprivatizovaný a roztříštěný jako v české metropoli.
Aby dispozice bytu v činžovním domě z 19. století vyhovovala i současným životním nárokům, stačilo jen málo stavebních úprav.
Práce trojice mladých architektů studia ORA je typická důrazem na detail. Stejně tedy přistupovali i k rekonstrukci bytu v činžovním domě postaveném v 19. století.
Původně měla být rekreační chata z 50. let zbourána a na jejím místě měl vyrůst nový objekt. Majitel se ji ovšem nakonec rozhodl zachovat a přestavět k trvalému bydlení. Původních padesát metrů čtverečních se rozrostlo o dalších dvacet. Najdete tam šatnu, koupelnu a pracovnu.
Vítězem mezinárodní soutěže na design laviček, košů a stojanů na kola, které by postupně měly v ulicích nahradit ty současné, se stal návrh Michala Froňka a Jana Němečka. Nový mobiliář by se v Praze měl začít objevovat koncem roku, především v centru města. Vítězné návrhy budou k vidění v Centru plánování a městské architektury v areálu Emauzského kláštera do 19.listopadu.
Projekt zateplení domu dětí a mládeže v památkové zóně Českého Krumlova vznikal ve spolupráci s památkáři. Budově, která v minulosti utrpěla řadu šrámů, se podařilo kromě izolace vrátit i fasádu s historizujícími detaily. Navíc jde o úplně první budovu, která v tomto jihočeském městě mohla být zateplena. "Nový postup byl projednán s pracovníky památkové péče a obdrželi jsme souhlasné stanovisko k experimentálnímu řešení, které pokud bude po pětileté lhůtě pozitivně vyhodnoceno, otevře cestu dalším užitím na historických budovách," vysvětluje jedna z autorek projektu Barbora Sládková.
