Strahovský stadion je kulturní památkou, a přesto chátrá. Je mementem našeho přístupu k dědictví

Petra Jansová Petra Jansová
19. 12. 2017 9:05
Strahovský stadion v Praze je unikátní kulturní památkou a výjimečným architektonickým počinem, na jehož vzniku se podílela řada předních architektů. V roce 2003 byl prohlášen kulturní památkou, a přesto dějiště všesokolských sletů a posléze i spartakiád stále chátrá. "Stadion se stává smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," říká historik architektury Miroslav Pavel.
Stadion Strahov. Chátrající kulturní památka | Video: František Grossmann

"Impozantní kolos. Neutěšená krajina. Krása degradujícího betonu. Obrovský prázdný uzavřený prostor. Řád a syrovost." Tak popsala strahovský stadion v Praze architektka Veronika Indrová, která v rámci svého diplomového projektu řešila ideovou studii jeho revitalizace. 

Tu si unikátní kulturní památka zaslouží i podle historika architektury Miroslava Pavla.

Podle něj jde o výjimečný architektonický počin, u něhož se sešla téměř ojedinělá konstelace vlastností, kterými se může chlubit málokterá česká stavba, respektive památka. Již samotný účel vzniku je specifický.

"Stadion byl prvním a jediným stálým (mezi)národním sletištěm tělovýchovné organizace Sokol. Tomu odpovídala i jeho neuvěřitelná rozloha a kapacita, které jsou do dnešních dnů světovým unikátem," podotýká Pavel s tím, že nelze opominout ani architektonicko-stavební stránku stavby, jejíž realizace trvala několik let a byli do ní zapojeni renomovaní architekti.

Každý z nich stadion obohatil o plně autorskou a nezaměnitelnou část, které však ve výsledku tvoří jeden harmonický celek. "Osobně mě velmi mrzí, že v roce 2003 neprošel návrh na prohlášení kulturní památkou v plném rozsahu. Součástí návrhu totiž nebyl pouze samotný stadion s pozemkem, ale i celý přilehlý areál s bývalým vojenským cvičištěm a atletickým stadionem," říká.

Na tomto území se totiž nachází i zapomenuté tři kubické výstavní/návštěvnické pavilony v bruselském stylu z roku 1960. Za jejich návrhem stojí architekti František Cubr a Josef Hrubý, tedy ti samí muži, kteří postavili československý pavilon Expo 58, dnes stojící na Letné. V současnosti se v pavilonech nachází prodejna aut.

"Přitom stačilo tak málo, abychom měli další klenot z období bruselského rozkvětu," upozorňuje Pavel.

Hodně lidí má stadion spojený s érou spartakiád. Ve skutečnosti byl ale vystavěn pro sokolské slety už ve 20. letech minulého století. I to, že je stadion mylně spojován se socialistickou érou, může být podle Pavla jedním z hlavních důvodu toho, že chátrá.

"Bývalý režim zneužil nejen ideu sokolských sletů, ale i samotného stadionu, aby upevnil svou pozici a rozšířil sféru vlivu. Všesokolské slety a sjednocený duch Sokola byly totiž něco, co režim děsilo. Představovaly pro něj nejen svobodu projevu, spontánnost, ale především uskupení lidí fungujících nezávisle na něm mimo oficiální doktrínu," dodává s tím, že velikost, objem a plocha stadionu byly dány právě prvotním meziválečným konceptem. V době socialismu byla pozměněna jen jeho vizuální podoba.

"Upřímně nevím, odkud se berou ony negativní reakce. Když po stadionu a jeho okolí provázím nebo jsem tam s posluchači univerzity třetího věku, není nikdo, kdo by ho vnímal a priori negativně. Starší ročníky vzpomínají na dobu hromadných cvičení, mladší jsou doslova fascinovány jeho velkolepostí a vizuální skromností. A cizinci jsou v šoku, že takto výjimečný objekt je v takovém žalostném stavu a není oficiálně propagován jako jeden z turistických cílů Prahy," říká Pavel.

Bohužel stadion žalostně postrádá dlouhodobou a především systematickou péči, které se mu dříve dostávalo minimálně před každou sportovní událostí. Ačkoliv téměř všechny prostory jsou pronajímány, nebylo do jeho oprav investováno, a to z důvodu složitých majetkověprávních vztahů.

"Ty se sice v roce 2014 oficiálně vyjasnily, ale hlavní město Praha, které je oficiálním a jediným vlastníkem objektu s pozemkem, zatím nikam dál nepokročilo, co je mi známo. Stadion tak dál chátrá a stává se smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," uzavírá.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Basketbalisté v generálce před kvalifikací na OH porazili Tunisko

Čeští basketbalisté završili generálku před olympijskou kvalifikací vítězně, když porazili v posledním utkání na turnaji v Hamburku Tunisko 85:55, a obsadili konečné třetí místo. Nejlepším střelcem zápasu byl Martin Peterka s 18 body, dalších 14 přidal Patrik Auda. Svěřence Ronena Ginzburga čeká v příštích dnech závěrečné soustředění v Praze a do dějiště kvalifikace v kanadské Victorii odcestují 25. června. První duel s Tureckem tam absolvují 1. července.

Češi, kteří se na turnaji představili bez hlavních hvězd Tomáše Satoranského, Jana Veselého, Jaromíra Bohačíka nebo Vojtěcha Hrubana, se snažili proti Tunisku napravit porážky s Německem (62:95) a Itálií (71:83). V úvodní čtvrtině se dostali díky 11 bodům Martina Peterky do šestibodového náskoku, soupeř ale ještě v závěru hracího období srovnal na 20:20.

Vyrovnaný boj pokračoval i ve druhé části, kdy Češi měli sice dál vysokou úspěšnost střel za tři body, soupeř ale s nimi stále držel krok. Klíčovou sekvenci proto Ginzburgův výběr zaznamenal hned po přestávce, kdy se po 13 bodech v řadě dostal do vedení 57:38. K Peterkovi se střelecky přidal Auda nebo Ondřej Sehnal.

V tuniském týmu byl následně vyloučen po pěti faulech osmibodový Salah Medžri, nicméně hvězda afrického celku se s verdiktem rozhodčích nehodlala smířit a v dalším průběhu zápasu se neustále vracela z kabiny na palubovku. Medžrimu musel nakonec domluvit i trenér Dirk Bauermann. Třetí čtvrtinu Češi vyhráli 27:6 a náskok do závěrečného klaksonu navýšili na rozdíl 30 bodů. Na turnaji skončili s jednou výhrou třetí, Tunisané pořadí uzavřeli. O vítězství se od 20:30 utkají domácí Němci s Itálií.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Bruce Springsteena na Broadwayi neuslyší lidé naočkovaní AstraZenecou

Slavný americký písničkář Bruce Springsteen bude od příští soboty 26. června opět vystupovat na newyorské Broadwayi se svou komorní show Springsteen on Broadway, kde hraje na kytaru i klavír, vypráví nebo čte úryvky z autobiografie. Jak ale informoval britský deník Guardian, do sálu smí jen lidé naočkovaní dvěma dávkami vakcíny Pfizer-BioNTech a Moderna nebo jednou dávkou Johnson & Johnson. Ti, kdo dostali vakcínu AstraZeneca, rozšířenou ve Velké Británii a Kanadě, pořadatelé dovnitř nevpustí. AstraZenecu pro použití v USA dosud neschválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.

Opatření kritizuje třeba kanadský deník Toronto Star. "Show must go on. Ale vás, co jste dostali AstraZenecu, nikdo nezval," napsal list, podle nějž tak Springsteenovu show nemohou vidět Kanaďané či Britové, kteří byli naočkovaní doma, ale pohybují se v USA.

Posluchači budou smět zaplnit všech 1710 míst v sále divadla St. James Theatre, respirátory uvnitř nejsou povinné.

Zdroj: Guardian
Další zprávy