Nejošklivější architektura v Praze? Budova Centrálního dispečinku k ní patří. Kritiku budí i dnes

Nejošklivější architektura v Praze? Budova Centrálního dispečinku k ní patří. Kritiku budí i dnes
"Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," začíná obhlídku Centrálního dispečinku v ulici Na Bojišti architekt Petr Kučera.
Stavba budovy úzce souvisí s výstavbou pražského metra. Na jejím místě stávalo kdysi pět činžovních domů z konce 19. století.
"Brzy se ukázalo, že uvolněná parcela není dostačující, a nezbývalo tedy nic jiného než budovu nechat narůst do výšky," vysvětluje Kučera, proč dům přerůstá ty okolní nejméně o tři patra.
V jednotlivých patrech jsou umístěny dispečinky metra, tramvají i autobusů, dále centrála dopravní policie nebo řízení provozu tunelů.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
13. 12. 2017 8:51
Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.

Další zastávkou přednáškového cyklu Nejošklivější architektura Prahy, který pořádá vzdělávací platforma Scholastika, se stala budova Centrálního dispečinku v ulici Na Bojišti. 

Historii brutalistické budovy, jejíž existence úzce souvisí se stavbou pražského metra, přiblížil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.

Ten budovu dokončenou v roce 1978 považuje jednak za jednu z nejkontroverznějších a také nejstrategičtějších v Praze. "Jde o velmi strategické místo. Je až s podivem, že do budovy se téměř bez problémů dostanete. Ve srovnání s opatřeními na Pražském hradě je to až úsměvné," podotýká při obhlídce Kučera.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy