reklama
 
 

Tajemné ruce pod chodníkem v Plzni vzbuzují zájem. Nikdo neví, co mají symbolizovat

10. 1. 2018
Foto: Eva Haunerová
Dvě kovové ruce vylézající zpod obrubníku nedaleko plzeňské katedrály svatého Bartoloměje budí pozornost místních lidí i turistů. Nikdo zatím netuší, kdo je tam nainstaloval ani co mají symbolizovat.

Chodník nedaleko plzeňské katedrály svatého Bartoloměje zdobí dvě ruce. Plastika, kterou kdosi instaloval zřejmě už na konci listopadu, vystupuje zpod obrubníku poblíž věhlasného andělíčka zvaného "ošahánek".

"O skřípnutých rukou vím od 20. prosince, kdy se objevila fotografie v naší skupině sběračů drobných památek," říká Aleš Hejna, který se spolupodílí na projektu Křížky a vetřelci. Ten od roku 2014 mapuje drobné památky a umělecké předměty na území Plzně.

Z debaty na sociálních sítích následně vyplynulo, že plastika je na místě už od 29. listopadu. "Lucie Boříková viděla dva mladé muže v kapucích, jak ruce instalují," dodává Hejna.

Kdo je jejich autorem a co mají symbolizovat, není dosud známo. A nikdo se k dílu ani oficiálně nepřihlásil.

O skrytém smyslu rukou vedou lidé diskuse na sociálních sítích. Někteří se domnívají, že někdo nadzvedává katedrálu, jinému připadá, jako by pod jejími základy zůstal uvězněný člověk a snažil se dostat ven na světlo.

Na Facebooku se objevily i spekulace, že ruce mohou souviset s Božím hrobem. Podle Hejny je to ale nepravděpodobné. "Nemyslím si, že to má co do činění s Božím hrobem, není podle mě pravděpodobné, že by mladíci znali plzeňské pověsti," uzavírá.

Se svým názorem do diskuse na Facebooku přispěl i Adam Hauner, který odkazuje na pověst, jež by mohla pozadí celé záležitosti vysvětlit. "Kdysi dávno měl být celý kostel nadzvednut a přesunut, neb konšelé nebyli spokojeni, že při jednáních dopadá jeho stín na radnici. V té době si svíce na osvětlení jednací místnosti platili ze svého. To byl ten oficiální důvod," píše Hauner.

Neoficiálně však podle něj některé prameny uvádějí spíš symbolický motiv, že kostel zastiňuje radnici. Konšelé si proto povolali řemeslníky ze Šumavy, kteří měli kostel přesunout. 

"Kolem kostela byla dlažba rozebrána až na holou zem a mělo dojít k přesunu. Naneštěstí pršelo a půda byla měkká, promáčená, a tak několik řemeslníků nestačilo uskočit při pokusu kostel přesunout na nové místo, probořili se pod tíhou stavby a zem je již nevydala zpět. Jen po některých zbylo pár rukou kousek nad zemí urputně svírajících základy kostela," dodává Hauner.

Ruce jsou podle něj právě památka na tuto událost. Legenda praví, že drží kostel, aby se nepřevrátil. Jiný pramen zase uvádí, že ty ruce se snaží nadzvednout kostel, aby duše těch nešťastníků mohly uniknout z očistce, který byl na ně uvržen jako trest za to, že chtěli posunout svatostánek z nedobrého úmyslu.

"A tak až půjdete kolem pohladit si andělíčka, shlédněte na zem k patě kostela a pohlaďte i ty ruce, neb ty nesou tu tíhu za nás a naše činy," uzavírá Hauner. 

Podle plzeňského primátora Martina Zrzaveckého mohou pak ruce například symbolizovat pomoc, která bude potřeba při rozsáhlé rekonstrukci interiéru katedrály.

Ta je národní kulturní památkou, obrubník s nenápadnýma rukama ale už ke gotickému chrámu nepatří. Proti umístění drobné plastiky se zatím neozvali ani památkáři.

autoři: pej, ČTK | 10. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama