Randall Munroe je oblíbený americký bloger, autor knihy Co kdyby a také popularizátor vědy a někdejší robotik u NASA. Jednoho dne si řekl, že složitých knížek o vědě plných odborných pojmů již bylo napsáno dost a že on zkusí něco jiného. Vzal tisíc nejběžnějších slov v angličtině a pomocí nich a jejich odvozenin popsal ty nejsložitější jevy kolem nás - od počítačového serveru (dům počítačů) přes mikrovlnnou troubu (rádiová skříň na vaření jídla) po atomovou bombu (stroj na pálení měst). Jestli vám přijde tisíc slov stále ještě hodně, pak vězte, že do nich Munroe počítal i všechny nevýznamové nezbytnosti jako "a, aby, ale, ani, až" a podobně. Ostatně svůj seznam tisíce slov zveřejnil pro kontrolu na posledních listech knížky.
Český čtenář však uvidí trochu jiný seznam. Na překladatele Jiřího Petrů totiž čekal nelehký úkol. Tisíc nejběžnějších anglických slov se totiž zrovna nekrylo s těmi českými, navíc mnohdy šlo o různé novotvary a odvozeniny nepřeveditelné do češtiny. A tak si musel udělat vlastní seznam.
"Nebyla to vůbec jednoduchá věc, protože kde ta slova vzít? Z novin by vám vyšla jako nejčastější slova premiér nebo kultura, ale ta normálně tolik neříkáme, na rozdíl od slov jako záchod nebo babička," popisuje překladatel Jiří Petrů. "Další problém byl, že psaná čeština se velmi liší od mluvené češtiny. Takže kdybych vytvářel slovník pomocí psané češtiny, vyšly by mi jako nejčastější výrazy třeba jenž, pouze či fotografie, které přitom normálně neříkáme, zatímco bych tam neměl blbě, akorát, barák nebo třeba fotka, které používáme zcela běžně, ale v textu je nenajdete."
Překladatel nakonec vycházel z internetových diskusí a blogů a seznam pak různě dočišťoval a upravoval. Během překládání si pak dopomáhal nejrůznějšími odvozeninami a novotvary, takže se v textu setkáme například s tlačičem, chystačem, otáčečem nebo pomaličem.
"Když vezmu sloveso a udělám z něj podstatné jméno, mohu jednoduše popsat spoustu jevů. Nemusím psát o ‚stroji, který otáčí věci‘, ale zkrátka o otáčeči," vysvětluje.
Když toto všechno překladatel absolvoval, ocitl se v podstatě na novém začátku - stále ještě zbývalo přeložit celou značně komplikovanou knihu.
"Když se jednalo o konkrétní věci jako jíst, spát, kočka, pes, to se dalo přeložit doslova. Jenže u abstraktních věcí se to velmi liší. U každého autorova výrazu jsem si musel zjistit, jak se tomu říká v angličtině doopravdy, a pak si vše převést do češtiny."
Petrů dává příklad se solárními panely, které Munroe překládá jako power wings, tedy něco jako energetická křídla. Jenže ani jedno slovo se nenacházelo v jeho slovníku. Proto si musel nastudovat informace o solárních panelech a jít na to odjinud a došel k výrazu desky na chytání slunce.
Titul Velký vysvětlovač mnozí knihkupci mylně řadí do regálů s dětskými knížkami. Jenže mnohem větší účinek má u dospělých, kteří popisované věci znají a vychutnají si tento svérázný zjednodušující pohled. Naopak dětští čtenáři často nebudou tušit, o čem je vlastně řeč.
Protože které dítě by bylo zrovna moudré z výkladu třeba o ukládačích energie, v němž se praví, že "mezi oběma stranami ukládače energie je zeď, přes kterou můžou procházet nosiče, ale ne samotné kousky energie", a že "zeď také brání tomu, aby se vyráběč a sháněč chytly k sobě"? Banálnost výkladu ocení až ti, kdo něco vědí o bateriích a o tom, jak se v nich energie ukládá. "Děti budou rodiče neustále otravovat, co to je a co to znamená," potvrzuje překladatel.
Některé použité výrazy jsou svou maximální zjednodušeností až komické - třeba lítač nahoru pět místo rakety Saturn V, která vynesla kosmickou loď Apollo v legendární misi k Měsíci. Popřípadě popis, jak funguje Kongres Spojených států amerických: "Každý vymýšleč zákonů patří do jedné ze dvou místností - té spodní se říká potkávací dům, té horní se říká dům starých." Oblíbeným výrazem Jiřího Petrů je zase velký rychlič malých věcí, což je urychlovač částic.
S překladatelem se zastavíme i u rádiové skříně na vaření jídla, což popisuje mikrovlnnou troubu, a diskutujeme o tom, zda rádio skutečně patří do tisíce nejběžnějších slov.
Vysvětluje, že prvních zhruba pět šest stovek slov je jednoznačných, ale čím více člověk seznamem klesá, tím se rozdíly v četnosti slov zmenšují a velmi podobně na tom je výraz s pořadovým číslem 1000 či 1500.
Třeba hned kolem rádia vycházela svou četností slova jako nos nebo půlka, která se nám zdají zcela běžná, ale třeba i web, obec nebo informovat, která se v běžné řeči tolik nepoužívají, a tudíž se do slovníku nedostala. Nahlížel proto i do výrazů, které se svou frekventovaností ocitly v druhé tisícovce, a vybral z nich několik, které jsou obyčejné a znají je i malé děti.
"Třeba jsem vzal na milost výrazy oheň a pálit, protože v chemii a fyzice stále něco hoří, pálí a vybuchuje. Takže obcházet to by bylo hrozně kontraproduktivní a přispělo by to k nejasnému výkladu," vysvětluje.
Munroe se v úvodu vyznává z volnosti a zábavy, kterou cítil při tvorbě Vysvětlovače. Nemusel se prý bát, že bude čtenářům připadat blbý. "Když totiž říkáte věci jako hvězdná loď nebo tlačič vody, tak zní blbě úplně všechno a nikdo to nebere vážně."
Podobné pocity zažíval i Jiří Petrů. "Měl jsem až dětinskou radost z toho, že můžu projednou psát hodně bezstarostně, jak mi zobák narostl, že mohu používat nespisovná a hovorová slova. Jako překladatel musím většinou psát formálně, vážně, maximálně přesně. Byl to osvěžující a osvobozující pocit, normálně překládám aplikace a dokumentace, takže najednou skočit do něčeho takto tvořivého a hravého nebyla práce, ale spíše zábava."
Mimochodem, dočetli jste právě článek na zavíracím počítači? A pakliže ano, víte, kde se na něm nacházejí všímač prstů, díra na energii nebo myšlenky právě teď? Anebo právě držíte v ruce počítač do ruky i s jeho cítičem směru nebo házečem kapsou?
Video: Nový Potter? Kniha se ostatním ze série nevyrovná, reakce jsou ale i tak pozitivní, říká překladatel
