Za totality směla vést jen dětský oddíl, poté řídila Akademii věd. Illnerová slaví osmdesátiny

ČTK Magazín ČTK, Magazín
28. 12. 2017 10:32
Bioložka Helena Illnerová, jež 28. prosince slaví osmdesátiny, byla v letech 2001-2005 předsedkyní Akademie věd ČR. Stala se historicky první ženou v čele této prestižní instituce. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Zavedla v Česku obor chronobiologie, za nějž byla letos udělena Nobelova cena.
Helena Illnerová
Helena Illnerová | Foto: ČTK

"Jemnost a slušnost chování dosáhnou více než hrubost a neotesanost," říká o působení žen ve vysokých pozicích bývalá předsedkyně Akademie věd (AV ČR) Helena Illnerová. Svá slova vztahuje především k současné šéfce této instituce Evě Zažímalové, stejnou měrou ale platí i o ní samotné. Ve čtvrtek tato významná vědkyně oslaví 80. narozeniny.

Vědecká dráha Heleny Illnerové začala v roce 1961 úspěšným zakončením studia biochemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde se také o šest let později stala doktorkou přírodních věd. Tehdy měla za sebou disertační práci a od roku 1990 je nositelkou titulu doktorka věd. Svůj profesní život spojila Illnerová zejména s Fyziologickým ústavem Československé akademie věd, kam nastoupila na počátku šedesátých let.

Bylo to jako dloubat rozinky z koláče

Funkci ve vedení Akademie věd získala Illnerová v roce 1993, a to jako místopředsedkyně zastupující chemické a biologické ústavy.

Pro tuto instituci to byla těžká doba, po rozpadu Československa se radikálně měnila. "Rozpočet se snížil z roku na rok o 40 procent. Jen z ústavů chemických a biologických se rušilo deset pracovišť, museli se propouštět lidé. A to i v ústavech, které pokračovaly, ale jejichž rozpočty se velmi redukovaly," popsala toto období Illnerová.

Z rušených pracovišť s kolegy "zachraňovala" ty nejlepší vědce a přesouvala je jinam. "Bylo to, jako by člověk dloubal rozinky z koláče a dával je na jiný. Máte u toho strašný strach, aby zcela nezaniklo něco, co je skutečně hodnotné," vylíčila. I díky ní přežila AV ČR toto těžké období.

O pozici místopředsedkyně přitom Illnerová původně nijak zvlášť nestála, cítila však určitý tlak ze strany kolegů, kteří jí důvěřovali. Nebýt jich, byly by její plány na počátku 90. let jiné. "Měla jsem velmi dobré vědecké výsledky a byla to přesně doba, kdy jsem najednou mohla cestovat a byla zvaná na mnoho zahraničních kongresů," řekla.

Chce to disciplínu a dobrou organizaci práce

Za totality cestovat téměř nesměla. To, že nevstoupila do KSČ, jí také znemožnilo dostat řídící funkci. Když kandidovala do vedení AV ČR, mohla se proto pochlubit jen vedením turistického oddílu mládeže.

"Dívali se na mě, co jim to povídám za hlouposti, že to je něco jiného. Ale ono to není nic jiného," řekla Illnerová. Vést významnou instituci, turistický oddíl nebo i skloubit výzkum a rodinu chce podle ní ty samé dovednosti. Ví, o čem mluví, sama má dvě děti a pět vnoučat. "Chce to určitou osobní disciplínu a dobrou organizaci práce," uvedla žena, která se v roce 2001 stala první předsedkyní Akademie věd ČR.

Za "její" chronobiologii byla letos udělena Nobelova cena

S trochou nadsázky lze říci, že správná organizace času je i tématem jejího celoživotního výzkumu. Zabývala se totiž chronobiologií, tedy otázkou, jak a čím jsou řízené vnitřní hodiny živých organismů. Je to oblast, které se velké pozornosti dostalo před několika měsíci, když právě za ni dostala Nobelovu cenu trojice amerických vědců Jeffrey Hall, Michael Rosbash a Michael Young.

Profesorka Illnerová jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Studium chronobiologie zavedla nejen ve Fyziologickém ústavu, ale i v rámci celého Česka. Z oddělení, které ve Fyziologickém ústavu na Akademii věd vedla, vytvořila mezinárodně uznávané pracoviště, které se podílí na výzkumu mechanismu synchronizace biologických hodin s vnějším prostředím.

"Já jsem studovala biologické hodiny na žlázce s vnitřní sekrecí zvané šišinka, ve které se rytmicky tvoří hormon melatonin - výhradně v noci," uvedla Illnerová. Popsala tyto zhruba čtyřiadvacetihodinové rytmy, jimiž se řídí organismus. "Od toho jsem se dostala k centrálním hodinám v mozku. Byli jsme první, kteří popsali, že centrální hodiny, stejně jako tvorba melatoninu, jsou modulovány také roční dobou," vysvětlila. "Věděla jsem od začátku, že to je naprosto základní téma pro fyziologii, ale netušila jsem, jak hluboce centrální téma to je," řekla.

Své zkušenosti z řízení vědecké instituce zúročila Illnerová i v České komisi pro UNESCO nebo v Učené společnosti ČR. Působila rovněž v několika vědeckých radách, mimo jiné i v panelu, který rozhoduje o vůbec nejprestižnějších evropských vědeckých grantech ERC. Dnes prý má obavy hlavně o budoucnost českého základního výzkumu. "Kdo by tvrdil, že základní výzkum nepotřebujeme, velice by se mýlil, protože je to základ tvořivosti a naší představy, kam se věda ubírá a co nového může přinést," míní.

Illnerová je vdaná, její manžel je sociolog Michal Illner. Má syna Jakuba a dceru Libuši. V roce 2005 dostala od prezidenta republiky státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

Video: Nevyrábějme plošně strach, varuje akademička Helena Illnerová

Je nutné vidět vždy jednotlivce a nevyrábět plošně strach a nevzbuzovat nenávist k určitým skupinám lidí, varuje akademička Helena Illnerová, signatářka výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Starostové shánějí podpisy pro mimořádnou schůzi k suchu. Je zbytečná, tvrdí Brabec

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) sbírá podpisy na svolání mimořádné schůze Sněmovny k otázce sucha a nakládání s vodou, řekl šéf sněmovního klubu Jan Farský. Na schůzi, které podle něj už přislíbili podporu Piráti, by se měly přednostně probrat vládní i opoziční návrhy, které mají boj proti suchu podpořit. Také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dnes řekla, že její strana schůzi podpoří.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) svolání schůze považuje za zbytné, o otázce sucha se podle něj může diskutovat i při debatě například o vodním zákoně.

Farský uvedl, že téma sucha bylo v poslední době odsunuto do pozadí kvůli epidemii koronaviru, ale problém zůstává. "Bohužel vláda k suchu víc mluví, než dělá," řekl. Na programu mimořádné schůze k suchu by podle STAN mělo být osm předpisů, které sucho nějakým způsobem řeší. Jde o vládní zákon, několik předpisů STAN, ale i návrh KSČM, uvedl Farský.

Další zprávy