reklama
 
 

Vánoce z pohledu vědy: Lze si posvítit bramborovým salátem? A dá se ze šupiny vyčíst kapří kronika?

Aktualizováno 24. 12. 2017 16:27
Na Vánoce se dá nahlížet různě. Z hlediska historického můžeme zkoumat třeba změnu oslav zimního slunovratu na křesťanský svátek narození Ježíše Krista. Z hlediska ekonomického lze pozorovat, kolik Češi utratí za dárky a nakolik jsou ochotní se zadlužit. Z hlediska kulturního se můžeme zabývat různými variantami zvyků, výzdob či koled s ohledem na jednotlivé oblasti. V libereckém science centru iQlandia se však spolu s návštěvníky zkusili na Vánoce podívat vědecky.

V liberecké iQlandii se mohou návštěvníci přesvědčit, že vánoční pochutiny se dají nejen jíst, ale také zkoumat a že sledovat lze nejen televizní obrazovku, ale třeba i "vánoční preparáty" pod mikroskopem. "Když se na běžné předměty díváme stereolupou, tak i přes jejich relativně malé zvětšení poskytují dechberoucí pohled. Třeba na cukroví je vidět jeho struktura či jednotlivá zrnka cukru. Různé druhy a tvary cukroví nabízí pokaždé jiný pohled," líčí Petr Desenský, manažer pro vědu a vzdělávání.

Díky zvětšovací optice lze rovněž vyčíst celou kapří kroniku z jediné šupiny. Tou nejzajímavější částí jsou tzv. přírůstové kroužky. "Ryba roste celý život a s ní i její šupiny. Při růstu některých typů šupin se na nich vytvářejí přírůstové kroužky, podobně jako se dělají u dřevin letokruhy. Podle jejich počtu je možné určit stáří ryby, které šupina patřila. Také lze podle hustoty přírůstových kroužků určit, v jakých podmínkách ryba žila - v příznivém období, tedy při dostatku potravy, jsou kroužky více vzdáleny, zatímco v nepříznivém období můžeme pozorovat jejich větší nahuštění," popisuje Desenský.

Vědci ve science centru rovněž zkoumali, jestli by si člověk mohl posvítit oblíbeným bramborovým salátem. Prozkoumali jednotlivé složky a jejich vlastnosti a dospěli k jasnému závěru: ano, pomocí této štědrovečerní pochoutky si skutečně lze posvítit.

Principem této teze je galvanický článek, tedy v podstatě elektrochemický článek, který převádí chemickou energii na elektrickou. "Jeho základem jsou dvě elektrody z různého kovu a elektrolyt, tedy roztok, jenž vede elektrický proud. A tím je například osolená voda, ale také šťáva v bramboře či jablku. Celý článek funguje díky chemickým vlastnostem kovů uvnitř. Různost vlastností způsobuje, že se elektřinou nabité částice elektrolytu, tedy ionty, pohybují mezi elektrodami. Tento pohyb představuje elektrický proud," vysvětluje manažer pro vědu a vzdělávání.

Slabý elektrický proud lze navíc získat pomocí hned několika přísad do bramborového salátu. "Posvítí" vám brambory, citron i okurky.

Ve vědeckém přístupu k Vánocům nezůstávají pozadu ani v libereckém planetáriu. V rámci pořadu "Jež(íš)kovy voči" se například snaží určit, kdy se vlastně narodil Ježíšek. Datum však nezkoumají prostřednictvím Bible a historických souvislostí, nýbrž skrze hvězdnou oblohu.

"Poukazujeme na pojem betlémské hvězdy, tedy jasného úkazu na noční obloze, který měl být v tu dobu patrný, a zkoušíme vzít na pomoc astronomii. Předkládáme některé z možností, které by tomu mohly odpovídat, vysvětlujeme principy těchto jevů, odkazujeme na případné takové události v dané době. Obecně vzato ale nelze dětství Ježíše Krista specifikovat jak v čase, tak v prostoru, neboť i o místě narození se vedou polemiky," říká vedoucí planetária Lukáš Durda.

Pozoruhodná je i jeho odpověď na dotaz, k čemu dospěli při hypotetické úvaze, co by se stalo se Santa Clausem a jeho soby, kdyby chtěl obdarovat všechny děti na světě a hnal by své saně rychlostí 1000 km/s.

"Není to nic pro slabé povahy," usmívá se. "Uvažujeme-li o Santa Clausovi jako o bytosti z masa a kostí, což je vypozorováno v obchodních domech v USA i v jiných zemích, pak se jedná o hmotný objekt, pohybující se velmi rychle prostorem," začíná svůj výklad.

Pokračuje popisem toho, jak je objekt vystaven tření o vzduch a tím i zahřívání, dále pak střídavé akceleraci a deceleraci, tedy zrychlení a zpomalení, které jsou spojené s příslušným přetížením. Upozorňuje rovněž, že 1000 km/s je více než stokrát větší rychlost, než jakou létají rakety dopravující náklad na oběžnou dráhu Země.

"Maso ani kosti takové podmínky nevítají, o sobech a hračkách nemluvě. To takový Ježíšek je z obliga, neboť je z úplně jiného, nadpřirozeného těsta a nikdo ho nikdy neviděl lézt na balkon nebo mařit čas v nákupním centru," uzavírá se smíchem Durda.

Video: Výbuch, střela a plameny. Tak vypadá vědecká show pro školáky

Tak probíhá vědecká show pro školáky. Je to samý výbuch a plamen. | Video: Zuzana Hronová |  00:51

autor: Zuzana Hronová | 23. 12. 2017 10:32

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama