Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 5. 1. 2018 5:48
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2017 Josef Svoboda.
Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2017 Josef Svoboda. | Foto: nfneuron.cz

Kariéra arktického ekologa Josefa Svobody byla kvůli komunistickému režimu o deset let posunutá. Komunisté ho totiž zavřeli, ještě mu nebylo dvacet, akorát nastoupil na Masarykovu univerzitu. A odsoudili ve vykonstruovaném procesu se skautskou a křesťanskou mládeží z Brna na 11 let za údajnou protistátní činnost. Zatímco jeho vrstevníci studovali a nastupovali do zaměstnání, on následujících osm a půl let putoval celkem po sedmnácti těžkých kriminálech, včetně jáchymovských uranových dolů, Mírova či Leopoldova.

"Kriminál se mi postupně stal jakýmsi životním stylem. Po nějakých šesti letech jsem už jen věřil, že existuje život na svobodě," líčí. Přesto dodává: "Necítím k nim nenávist, ani k bachařům, ani k těm, kteří mi fyzicky ubližovali. To nepřipadá v úvahu. Dívám se na lidi s laskavostí, je to moje filozofie. Mnozí to vnímají jinak a říkají, že jsem takový dobrák či dokonce slaboch, což tak není."

Na soudní proces se dnes dokáže dívat s humorem, třeba když popisuje, jak komunističtí soudci chystali protokol: "Ty tři stránky klepali čtyři týdny na stroji jedním prstem stylem ‚kdo hledá, najde‘." Líčí také, jak dostal o čtyři roky více za to, že se necítil vinen a prohlásil, že to málo, co udělal, dělá pro blaho národa.

Nezlomily ho výslechy, krutí bachaři ani uranové doly. "Necítili jsme se jako zločinci. Byli jsme političtí vězni, chovali jsme se trochu jako hauři, ve stylu: ‚Zavřít nás mohou, pustit nás musej.‘"

Když ho po osmi a půl letech skutečně pustili, návrat ke studiu s takovýmto "kádrovým profilem" nebyl jednoduchý, proto se nějaký čas živil krmením zvířat v zoo.

Studovat začal po třicítce, profesní kariéru odstartoval po čtyřicítce, slavným vědcem se stal po padesátce. To už ale bylo ve službách Kanady, protože po sovětské okupaci již nechtěl riskovat další ztrátu svobody a emigroval. Bakalářský titul získal na Western University v Ontariu po neuvěřitelných 22 letech přerušovaného studia.

Na univerzitě v Torontu se zaměřil na arktickou rostlinnou ekologii. Jak se dostal zrovna k tomuto oboru, popisuje se svým typickým banalizováním situace: "Jeden z profesorů mi nabídl, že bych s nimi mohl jít na severní točnu. Tak jsem mu řekl, že by to bylo fajn, a šel jsem."

Se svými studenty dlouhých třicet let jezdil na letní expedice do kanadské Arktidy. Přesto když vypráví o zdejších pobytech, neubrání se paralele s jáchymovským lágrem - pustá nehostinná krajina, mizerné hygienické podmínky a jednoduchá strava v ešusech mu dávaly vzpomenout na neradostná léta kriminálu.

"Dá se říct, že mně tato průprava pak v Arktidě pomohla. Nešlo jen o snášení tvrdých podmínek, ale v jáchymovských dolech jsem se také naučil rozštípat velké kameny palicí podle toho, jak jsou rostlé. Když už jsem byl univerzitní profesor, tak moji studenti chtěli rozmlátit zamrzlé kameny v arktickém permafrostu, ale nešlo jim to. Ukázal jsem jim, jak se musí štípat každý kámen jinak, podle toho, jak je rostlý. Vysloužil jsem si tím mnohem větší uznání než veškerými vědomostmi, které jsem jim předal coby univerzitní profesor."

Láska k Arktidě ho dodnes nepustila, Josef Svoboda je i ve svých 88 letech stále aktivním vědcem.

"Na Arktidě je stále co zkoumat, pořád se zde něco děje, především se od jihu na sever začíná zelenat," říká.

Dojde proto na klasickou otázku: Můžeme si za globální oteplování sami?

"To je pořád taková diskuse. Připadá mi směšné, jak se stále vymlouváme na to, že by se proces spustil i bez nás. Pokazili jsme to hodně, ačkoliv jako jediné bytosti v ekosystému si uvědomujeme důsledky svého chování."

Budoucnost planety mu leží na srdci, jako alarmující vidí především obrovské znečištění oceánů plastovým odpadem. "Tohle kdyby někdo vyřešil a ty šílené umělé plastové ostrovy z oceánů vysál, to by bylo báječné," přeje si.

Otázka, na co je nejvíc hrdý, světově uznávaného vědce trochu zaskočí. "Začal jsem prostě tamějšímu ekosystému rozumět, to je asi nejvíc, co jsem dosáhl. Dostal jsem kanadská vyznamenání a mezinárodní vyznamenání, takže asi dobrý, ale já o sobě nemám nějaké přehnané mínění," uzavírá s úsměvem.

Video: Rodiče s námi skočili z trajektu do moře, popisuje emigraci přední fyzik Martin Roček

Fyzik Martin Roček na diskusním večeru cen Neuron vylíčil dobrodružný způsob emigrace, který po selhání všech jiných možností zvolili jeho rodiče. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy