Rodiče s ním emigrovali skokem do moře, pak málem uhořel v CERN. Dnes je přední fyzik

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 12. 2017 9:04
Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.
Světově proslulý fyzik Martin Roček přebírá vědeckou cenu Neuron.
Světově proslulý fyzik Martin Roček přebírá vědeckou cenu Neuron. | Foto: nfneuron.cz

S nadsázkou se dá říct, že příběh jeho slavné vědecké kariéry v zámoří se začal psát již v jeho šesti letech, v roce 1960, kdy s ním rodiče skočili z výletního trajektu do dánských vod. Jejich neskutečný příběh tehdy vyšel i na stránkách New York Times.

Když v 50. letech jeho tatínka, také vědce, vyslala Akademie věd do Londýna, zjistil, že tu lidé nejen neumírají hlady, jak hlásala komunistická propaganda v tehdejším Československu, ale že se dokonce mají skvěle a mohou se chovat svobodně a říkat si, co chtějí.

"Byl to pro něj naprostý šok. Dlouhé hodiny trávil u Hyde Park Speakers’ Corneru, kde jakýkoliv řečník může svobodně něco hlásat, a nemohl se toho nabažit," vypráví Martin Roček.

Emigrovat. Jakkoliv

V otci tímto zážitkem uzrálo rozhodnutí nevychovávat děti v totalitě a snažit se emigrovat. V roce 1960 se rodina po dlouhých letech čekání dočkala auta. Byl to Wartburg a stal se spouštěčem velkého dobrodružství se šťastným koncem. Rodiče se přihlásili na poznávací zájezd do východního Německa, jelo se vlastními auty, nocovalo ve stanech, každý den byl naplánován výlet. A každý z těchto dnů se Ročkovi snažili dostat na Západ. Velkou naději pro ně představoval Berlín, jelikož tehdy ještě nestála Berlínská zeď. Ta se začala stavět až o rok později.

"Jenže nevyšlo absolutně nic, vše se pokazilo. Dodnes se divím, že nás při těch zoufalých pokusech nezatkli," vzpomíná dnes již se smíchem Martin.

Poslední den zájezdu se konala projížďka malým výletním trajektem z Warnemünde Baltským mořem k dánskému přístavu. Kdo měl vyřízené ty správné papíry, mohl se zde i na chvíli vylodit. Jenže rodina nepatřila k tzv. politicky spolehlivým, tudíž patřičná lejstra nedostala. Když dopluli k dánskému přístavu Gedser, věděli, že zájezd pomalu končí a je čeká již jen cesta domů. Odhodlali se proto k zoufalému činu. Maminka popadla šestiletého Martina, tatínek jeho čtyřletého bratra, přelezli zábradlí lodi a skočili s nimi do moře.

"Všichni výletníci koukali směrem na přístavní molo, my jsme skočili na druhou stranu, takže si toho nikdo nevšiml. Jenže pak si sundala kabát a boty naše babička, která měla asi devadesát kilo, takže když žuchla do vody za námi, toho už si lidé všimli," směje se fyzik a popisuje, jak maminka s babičkou dostrkaly dva malé kluky neplavce až ke schůdkům z moře a dostaly je bezpečně na pevninu. Hůře se prý vedlo otci, jenž ztratil brýle, takže na schůdky nemohl trefit. Z trajektu spustili nafukovací člun a začali ho pronásledovat. "Ale nedostali ho," říká hrdě Martin.

Z Dánska se chtěli dostat do Anglie, kde měl tatínek spoustu vědeckých kontaktů. Jenže pro něj v tu chvíli zrovna neměli místo, zato mu ho dokázali zařídit v USA. A tak se Ročkovi ocitli v Americe. Zde nejprve pokračoval ve své vědecké dráze otec, později se na ni vydal i jeho starší syn.

Proč supersymetrie? Veškeré vědění bylo na třech stránkách

Dost možná to začalo tím, že ještě jako středoškolský student miloval dlouhé hodiny počítání co nejsložitějších rovnic, což nepatří ke zrovna běžným zálibám kluků jeho věku. Nejraději se propočítával nekonečnými stohy příkladů s kamarádem. "Seděli jsme vedle sebe, pracovali a každých patnáct minut jsme se podívali, zda to máme stejně, nebo někdo z nás udělal chybu. Bylo hrozně zábavné konfrontovat si ty výsledky a odhalit chyby. Tohle nikdy nemůžete zažít, když si počítáte jen tak sám," líčí nadšeně.

S takovýmto nadšením pro vědu není divu, že ho v roce 1975 přijali na Harvard. Jeho oborem se však nestala matematika, nýbrž vysokoenergetická fyzika, též "fyzika částic".

Výbuch v CERN málem nepřežil. Nasměroval ho k teorii

Ta se mu ale málem stala osudnou. A to když ještě coby student fyziky pracoval v Ženevě v Evropské organizaci pro jaderný výzkum, známé spíše pod zkratkou CERN.

"Chtěl jsem vědět, co přesně to vlastně je a v čem spočívá práce experimentálního vysokoenergetického fyzika," vzpomíná.

Zažil zde obrovskou explozi, jež málem skončila tragédií. Měl popáleniny na 55 procentech těla a nebylo jisté, že vůbec přežije.

Popisuje práci na detektoru, který využíval isobutan - vysoce výbušný plyn, leč zcela bez zápachu. I v tak elitním pracovišti jako CERN bohužel ne úplně dokonale fungovaly bezpečnostní předpisy. Plastové hadice pro plnění plynem příliš netěsnily, takže když se jedna hadička uvolnila, naplnila nebezpečnou látkou celou místnost. Pak už jen stačil špatně izolovaný vypínač, který Roček zmáčkl, a přeskočenou jiskrou inicioval výbuch. Ten zcela zdemoloval experimentální kóji a připravil ho o šaty i část kůže.

"Nechtěl jsem ale, aby tento nepříjemný zážitek poznamenal mou vědeckou dráhu. Proto jsem v experimentech pokračoval. Jenže když dopadl špatně i další pokus o dva roky později, i když ne tak tragicky, začal jsem se už opravdu raději věnovat teorii," vysvětluje.

V roce 1979 začal v rámci postdoktorandského výzkumu působit na University of Cambridge a na možná nejslavnější škole, co se fyziky týče, Caltechu (California Institute of Technology), z níž vzešlo již 38 nobelistů.

Obor, kterým se začal zabývat, supersymetrie, patřil k novým a neprobádaným. Jak se k němu dostal, popisuje banálně a se svým typickým smyslem pro humor: "Rozhodoval jsem se mezi dvěma obory. Šel jsem za svým profesorem, aby mi poradil. K supersymetrii mi dal tři stránky, že prý toho víc není, k tomu druhému měl svazek osmdesáti stránek. Tak jsem se rozhodl pro supersymetrii a načetl o ní veškerou literaturu - tedy ty tři stránky."

Supersymetrie, fermiony, bosony a urychlovač

Teorie supersymetrie je jednou z nejzáhadnějších, jimiž se částicová fyzika zabývá. Je o absolutní abstrakci a o hypotetických teoriích, které předbíhají současné možnosti vědy. Zjednodušeně řečeno řeší vztahy mezi dvěma základními typy částic, fermiony a bosony. Velkou naději Roček a spol. vkládají do Velkého hadronového urychlovače, 27 kilometrů dlouhého tunelu pod Švýcarskem a Francií, kde vědci vystřelují částice rychlostí blízkou rychlosti světla a zkoumají srážky a exploze těchto částic. Věří, že to může být nejen cesta k objevení nových částic, ale i k objevu dosud neznámých zákonitostí ve vesmíru.

Martin Roček patří v této oblasti k nejvěhlasnějším odborníkům na světě a v mnoha ohledech i k průkopníkům oboru. Mezi jeho přednosti patří mimo jiné skutečnost, že je nejen elitní fyzik, ale také matematik. Jak uvedl Nadační fond Neuron, který cenu za vědecký přínos uděluje, supersymetrie obnáší složité výpočty, které Roček se svým týmem dokázal zjednodušit, a přiblížit tak mnoha dalším fyzikům.

Když po něm chcete, aby vám vysvětlil taje tohoto komplikovaného oboru, usměje se a skromně říká: "No, vždycky když to po mně někdo chce, pro zjednodušení mu řeknu, že jsem teoretický fyzik a že svou prací nejsem užitečný, ale neškodím." Vzápětí se pak opraví: "Tedy užitečný jsem, aspoň doufám, tím, že řadu let učím studenty," uzavírá.

Video: Rodiče s námi skočili z trajektu do moře, plavat jsme neuměli, líčí emigraci fyzik Martin Roček

Fyzik Martin Roček na diskusním večeru cen Neuron vylíčil dobrodružný způsob emigrace, který po selhání všech jiných možností zvolili jeho rodiče. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 4 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy