Tradiční Pribináček z tvarohu a smetany je legendou už od roku 1954, kdy se u české Přibyslavi začal vyrábět. Jednou z příchutí oblíbeného dezertu je i kakaová. Pokud zrovna nemáte cestu do supermarketu nebo chcete ušetřit, můžete si tvarohovou pochutinu připravit i doma. Podívejte se na videorecept z archivu Aktuálně.cz.
Pražská čtvrť Libuš je od loňska hřbitovem 1400 reklamních laviček. Poté co se městu podařilo vypovědět nevýhodnou smlouvu se společností AD-Net, je z ulic odstranila externí firma a na náklady radnice uskladnila na kraji obce. Už déle než rok tu lavičky leží ladem, magistrát by se přitom s majitelem mohl dohodnout na jejich novém využití, prohlašuje francouzský umělec Mathieu Tremblin.
Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.
Marcela Augustová a Tomáš Bečvář si dlouho přáli na zahradě postavit ještě jeden dům. Nedaleko Ještědu na Liberecku žijí zhruba patnáct let, a protože mají velký pozemek, chtěli na něm vybudovat zázemí pro své dva syny z Prahy. "Říkali jsme si, že k nám už nebudou chtít jezdit na návštěvy do dětských pokojíčku," říká stálice ČT. Nový dům je i zázemím pro turisty, Augustová jim sama pere a uklízí.
Jiří Havran žije od 80. let minulého století v Norsku. Dlouhou dobu připravoval a vydával knihy o severské architektuře, posledních dvacet let fotí drobné stavby, které silničáři staví na alternativních trasách v krajině. Snímky teď vystavuje Galerie Jaroslava Fragnera v Praze. Ukazují, že zastavení pro turisty je na severu nápaditější než český párek v rohlíku.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
Bude vypadat lépe než kdejaký český satelit. Uprchlický tábor, jejž navrhli ukrajinští architekti z ateliéru Balbek Bureau, připomíná moderní vesnici s veřejným prostranstvím, chodníky i hřištěm. Její autoři ji vymysleli během měsíce a po nedávném vyjednávání s prezidentem Volodymyrem Zelenským je pravděpodobné, že se začne stavět. První výstavba modulárních domů pomůže zničenému městu Buča.
K Velikonocům neodmyslitelně patří pomlázka a pokud ta vaše není určena pouze ke šlehání, ale chcete, aby i dobře vypadala, podívejte se, jak si uplést pomlázku z 9 prutů.
Mouka bez lepku a mléko nahradit nápojem z mandlí. To je kouzlo receptu na velikonoční mazanec, který uvítají alergici a lidé trpící intolerancí na lepek a laktózu. Sledujte ve videu postup přípravy tradičního velikonočního pečiva.
V zahrádkářské kolonii v Praze původně stávala malá chatka. Nový majitel ji koupil v zuboženém stavu, a oslovil proto architektku na její kompletní rekonstrukci. Aneta Dvořáková přišla s návrhem tiny housu, který může fungovat jako pracovna, kino i celoroční útočiště od každodenních starostí.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Víkendový nízkonákladový dům, který soutěží o cenu Interiér roku, stojí u krušnohorského lesa. Díky tmavé fasádě splývá s jehličnatými stromy v pozadí a vyjímá se mezi sousedními domy. "Návrh vychází z tamní přírody i koloritu, v němž lze najít všechny odstíny šedé," říká architekt David Zámečník. Vnitřku domu dominují levné materiály, především dřevo a nábytek z IKEA.
Přes 120 let stará monumentální škola v pražské Libni s vysokými stropy a velkým schodištěm prošla během pěti let působivou rekonstrukcí. Budovu, ve které po sametové revoluci začalo sídlit První obnovené reálné gymnázium (PORG), trápila zastaralá studovna, omšelý nábytek či tmavé toalety.
Zanedbané prostranství u hlavního nádraží v Plzni zpestřila dočasná kulturní zóna postavená převážně z lodních kontejnerů. Nově tu jsou kavárny, bufety, informace i vyhlídka. Místem denně projdou davy lidí, a je tak pomyslnou vstupní branou do města.
Na hrázi rybníka u Českých Budějovic stávala lesní školka, kde se pěstovaly stromky na Vánoce. Pozemek ale před pár roky koupili manželé Karel a Michaela a na dvanácti hektarech postavili tři malé dřevostavby plující na vodě. Domky, v kterých od loňska nabízí ubytování, jsou odstřižené od civilizace.
V bývalém kamenolomu u Lipnice nad Sázavou pluje na vodě malá dřevostavba s terasou a prosklenými okny. Je z ní výhled na zasněžený les, skály a přístup do ledové vody. Uvnitř drobné stavby, kterou si loni pořídili dva cestovatelé, se nachází finská sauna s odpočívárnou a útulným interiérem ze smrkového dřeva. Pár ji denně otevírá pro veřejnost a od jara má v plánu i ubytování.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
Spaní na medu je ubytování v Orlických horách, které kromě okolní přírody nabízí setkání s desítkami tisíc včel, které lze cítit a pozorovat uvnitř maringotky během pobytu. Včelín se spaním vymysleli manželé Dočekalovi, a přestože ho původně chtěli hlavně pro sebe, teď jím propagují pozitivní vliv včel na psychickou pohodu člověka.
V Tvoršovicích nedaleko Benešova vzniká nová vesnice, ve které by jednou mohlo žít až 800 lidí. Momentálně tu kousek od rybníka stojí 21 bílých domů, od jejichž dveří už mají klíče noví majitelé. Developer tvrdí, že nechtěl stavět další satelit, ale místo pro "normální lidi". Počítá proto s návsí i hospodou.
Podchody na Vltavské, v kterých byly odpadky, výkaly a tma, jsou po roce k nepoznání. Radnice je ve spolupráci s městem a architekty nechala proměnit na hřiště a park pro skateboardisty nebo bikery. Místo, kam už si obyvatelé odvykli chodit, září barvami a kromě ramp má také malou lezeckou stěnu, basketový koš a lavičky. Časem se má proměnit i část na nábřeží Kapitána Jaroše.
Michal Mahďák je spolumajitelem Café Sladkovský v Praze a většinu svého života strávil v podniku nebo pořádáním kulturních akcí, jako je Korzo Krymská a Vršovický tržíček. Po probdělých nocích a únavném gastro kolotoči ho začalo lákat si od Prahy i svého oboru na čas odpočinout, a tak si koupil pozemek na Šumavě a společně s kamarády na něm postavil tři dřevostavby. Teď je pronajímá.
