Počasí bylo v Drastech u Prahy nachlup stejné jako před lety. Mokrý sníh rozostřoval zorné pole, oblohu pokryla nehezká šeď a všude bylo bláto. Znovu tu byla i pozitivně naladěná sestra Marie, která mě v roce 2020 provázela zchátralým hospodářským dvorem a snažila se přiblížit, jak ho karmelitky promění v klášter. Jen dnes opravdu stojí, a to i díky lidem, kteří na něj tři roky přispívají.
Postavil ji autor pražského Národního divadla a Karel Čapek v ní napsal Krakatit. Přesto se výletní restaurace Rudolfov v Jindřichově Hradci v roce 2004 téměř rozpadala. Definitivně zachránit a znovu otevřít veřejnosti se ji podařilo až letos. Akademik Petr Chvojka musel po odkoupení památky překonat řadu překážek včetně soudních sporů o pozemky, restituce, rozkrádání materiálu i pandemie covidu.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Ačkoli věděli, že pustit se do oprav 500 let starého domu v centru Českého Krumlova nebude nic jednoduchého, na to, s čím vším se budou muset potýkat, je nikdo nemohl připravit. "Dům byl po povodních staticky narušený, neměl kanalizaci, střecha byla v havarijním stavu a krov mnohem cennější, než kdokoliv tušil," říká pár, který si po letech práce pro cizí přál vybudovat něco svého.
Česko je kulturně zase o něco bohatší. Status národní památky získalo celkem 18 klenotů, které jsou neodmyslitelně spjaté s historií země a jejím vývojem. Na seznam se nově dostala Křižíkova a Primátorská tramvaj, pomník krále Jiřího z Poděbrad nebo hrad a zámek Poběžovice. Ministerstvo kultury také ocenilo radniční stavby, a to v celkem 14 městech. Podívejte se na ně v galerii.
Caldarium nebo Kneippův chodník nabízí nový saunový svět v Třeboni, který pro lázeňské centrum Aurora navrhlo studio Plus One Architects. Jeho úkolem bylo esteticky navázat na původní budovu ze 70. let minulého století a vytvořit jasný prostor s logickou orientací. "Dostavba lázní byla výzvou, na kvality původního areálu jsme navázali světlou dlažbou a dřevěným obkladem," vysvětlují architektky.
Mít v Americe vlastní bydlení, ale nezadlužit se až do konce života zní jako fantasmagorie. Pár z Arizony však přišel na způsob, jak si takový sen splnit. Architekt Christoph Kaiser a jeho manželka se před pár lety rozhodli uskromnit a namísto domu s hypotékou si koupili staré plechové silo na obilí. Kuželovitou sýpku z 50. let minulého století využili jako nádobu, do níž vměstnali luxusní byt.
Neobarokní budova v Děčíně z roku 1902 je upomínkou na rakousko-uherský model, kdy peněžní ústavy investovaly do rozvoje obcí a měst. Ze spořitelen odcházely peníze na stavbu škol, nemocnic nebo kultivaci zeleně. Teď jde historická budova, kde sídlil i úřad práce, do dražby. Má obří trezor a vyvolávací cenu 7,5 milionu korun, což je dvakrát méně než reálná hodnota domu.
Únik od starostí a hlučné dopravy našel pražský pár na pozemku nedaleko velkoměsta. V místech, kde ho kolem dokola obklopují vzrostlé stromy, si od studia Archicraft nechal navrhnout moderní víkendový dům s hliníkovou fasádou a prosklenými dveřmi do zahrady. "V chatě jsme se snažili skloubit současný design, respekt k přírodě a praktické využití," tvrdí autoři.
Vyjede-li městský člověk na víkendový glamping do Jizerek, může ho tam leccos překvapit. Pozastavit se může třeba nad tím, že potmě nikam netrefí, že noc je v horách tmavá jako uhel a samota v ní hlučnější než otevřená okna do ulice. A že když se probudí, přiloží si do kamen a rozhlédne se údolím, nad nímž vykypěla mlha, je po ránu tak nějak zvláštně šťastný.
Litomyšl je Mekkou současné architektury. Na jejím malém území vznikla od 90. let řada staveb, na něž se jezdí dívat lidé z celé republiky. Teď mají k návštěvě o důvod navíc. Vítězem České ceny za architekturu se stala tamní nová lávka, která v roce 2022 nahradila nadchod z 80. let a spojila městský úřad s centrem města. Autoři stavby Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ji navrhli i jako vyhlídku.
Mezinárodní porota na dnešním galavečeru vyhlásí vítěze a finalisty České ceny za architekturu. Do užšího kola osmého ročníku se v červnu probojovalo 31 projektů, které na území republiky vznikly během posledních pěti let. Jsou mezi nimi soukromé a veřejné novostavby, moderní rekonstrukce i zajímavé projekty, které dávají recepty na znovuvyužití dosloužilých staveb technického charakteru.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
Ze sídliště Bohnice autobusem do Kobylis, z nich metrem na Vltavskou a pak tramvají. Cesta z pravého břehu Vltavy do Dejvic v Praze 6 dnes lidem zabere nejméně 40 minut. Za pár let by se ale mohla výrazně zkrátit. Jak ukazuje nové video z dílny dopravního podniku a vítězného studia William Matthews Associates, lanovka přes Vltavu pojede sedm minut a přepraví až 4000 lidí za hodinu.
Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.
Plzeňský dům v rodinné zástavbě se majitelé rozhodli přešít podobně jako starý kabát. Vyměnili podšívku, přišili nové knoflíky a jeho konfekčnímu střihu vtiskli osobitost 21. století. Nový styl, který pro rodinu navrhlo studio Pro-story, domu sluší. Má dva menší štíty se sedlovou střechou a zábavný interiér s různými úrovněmi mezipater a otevřením do krovu.
Věra Janoušková přestane tavit jeden ze smaltovaných hrnců, který našla na smetišti, a projde do druhé poloviny domu. Je čas na oběd, chystá se říct muži, ale ten ji předstihne. "Neměli bychom tu trochu poklidit?" ozve se. "Dyť jsme přece v sochařském ateliéru," namítne Věra. Tak to kdysi vypadalo v jejich domě v pražských Košířích, který byl po náročné rekonstrukci nedávno proměněn v muzeum.
Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.
Býval to docela obyčejný dvojdomek na předměstí malé obce Ostopovice nedaleko Brna. Pak se jeho polovina proměnila v moderní venkovskou architekturu a své obyvatele těší designem, který v sousedství nemá obdobu. Proměnu, která starý dům přizpůsobila nárokům na moderní bydlení, vedlo renomované studio ORA. To se soustředilo hlavně na otevření interiéru i svěží barevnost.
Ač je hned u katedrály svatého Víta, dům Nového proboštství byl v jejím stínu a nepatřil mezi chlouby Pražského hradu. Nemovitost charakterizovala zničená fasáda, zabedněná okna a spor, který o ni vedl stát a katolická církev. Co majetek získala zpět Metropolitní kapitula, ale budova dostala druhou šanci. Nedávno dokončená oprava jí vrátila přísnost novogotického stylu a vdechla jí nový život.
