Už při prvním pohledu je zřejmé, že architekt stavby s názvem Dům Oskar nalezl inspiraci v sakrálních a venkovských stavbách. Nádech duchovna prostupuje skrze otvory ve zdech, do kterých proniká světlo a vzduch. Interiér je v kontrastu s exteriérem a majitelům poskytuje hřejivé zázemí.
Příběh přestavby bytu s názvem Jendovy holčičky započal už v roce 2017. Tehdy ještě bezdětní majitelé nemovitosti oslovili architektku Ivu Zezulovou kvůli návrhu kuchyně, koupelny a toalety. Po čase se jejich spolupráce obnovila. Architektka bydlení následně uzpůsobila potřebám pětičlenné rodiny. Dominantou se stal dětský pokoj pro tři princezny.
Jejich styl i přístup je odlišný, ale pojí je láska k interiérovému designu. Zatímco některé mají letité zkušenosti, jiné jsou na začátku kariéry. Všechny se však orientují v nejnovějších trendech a s jistotou vědí, jaké kousky snad nikdy nevyjdou z módy. Jaké trendy i evergreeny vyzdvihují české interiérové designérky a architektky?
Oblé linie, tlumené barvy a především chytré dispoziční řešení proměnily dříve designově nezajímavý byt ve stylově čistý domov s hotelovým nádechem. "Pobývat uprostřed čistého a inspirativního designu přináší pozitivní náladu a určitý nadhled a čistotu myšlenek," říká o proměně vinohradské nemovitosti designérka, která vsadila na kvalitně zpracovaný nábytek na míru i moderní technologie.
U výběru světel nejde jen o design, ale i funkci. Mělo by se dbát na intenzitu i zvolenou barvu. Špatně vybraný produkt může narušit spánek a celkové fungování, a to zejména u miminek a malých dětí. Jaká světla zvolit do obývacího pokoje či koupelny, co je klíčové v jejich výběru a kde lze sehnat kvalitní a levná osvětlení?
Chcete změnit svůj interiér, ale prohlížení Pinterestu vás akorát uvrhlo do nekonečného množství možností, ze kterých si nemůžete vybrat? Jakým směrem se vydat a co doopravdy patří mezi hity sezony? Tyto trendy odstíny volí nejstylovější klienti slavných zahraničních designérů. Prohlédněte si nejžhavější tipy.
Předávání cen s názvem Interiér roku se blíží. Kdo a kdy převezme žezlo po studiu BYRÓ ARCHITEKTI? Do kdy je možné zúčastnit se této prestižní soutěže a kdo rozhodne o letošních vítězích? O možném výherci možná něco napoví oceněné stavby minulého ročníku.
Juráš Lasovský a jeho dva kamarádi se v roce 2019 nechali zlákat nabídkou lehkého opevnění a za pár tisíc korun si od armády koupili jeden z řopíků v opuštěné české krajině. Betonový bunkr se jim líbil tvarem i umístěním, kvůli nedostatku světla a stísněnému prostoru ale neměli moc možností, jak ho využít. Začali proto přemýšlet, jak jeho formu vylepšit a přitom mu neubrat na původní estetice.
Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.
Jakou tvář bude mít hlavní město za pět, deset nebo patnáct let, ukazuje nová aplikace Institutu plánování a rozvoje nazvaná "Praha zítra?“. Pomocí interaktivní mapy přibližuje aktuální stavební záměry i realizace ve všech městských čtvrtích. Zahrnuje menší veřejné investice, jako jsou opravy ulic, velké městské zakázky i projekty soukromých investorů.
Chalupa ve Vidlaté Seči v Pardubickém kraji byla sice od pohledu z ulice malebná, uvnitř ale neobyvatelná. Střecha měla díry, zdi byly nasáklé vodou a chyběla toaleta nebo koupelna. Manželé se proto rozhodli pro kompletní rekonstrukci, která sto let starý vejminek postavený původně pro vysloužilého statkáře dostane zpátky do formy.
Po náročné rekonstrukci se před dvaceti lety znovu otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně. Dne 30 října 2004 v něm začaly fungovat kanceláře Krajského úřadu Zlínského kraje a finančního úřadu města. Zatím největší generální oprava zachránila odkaz kdysi druhé nejvyšší budovy v Evropě, která dodnes poutá pozornost svou elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
Hornický dvojdomek stojí v Brdech od první republiky a byl součástí tamní kolonie, která historicky pracovala v dolech na těžbu olověných a zinkových rud. S ukončením důlní činnosti na Příbramsku se většina těchto staveb proměnila na rekreační chaty, včetně dvojdomu v Podlesí. Polovinu z něj dnes mají potomci původních majitelů, druhou si koupil Jakub s rodinou a proměnil ji v útulné bydlení.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
Cesta Romana Kouckého k architektuře byla jiná, než je obvyklé. Dostal se k ní přes truhlářské řemeslo. Dnes v 65 letech vede vlastní ateliér, je autorem několika územních plánů a k tomu zvládá učit. Se svými stavbami, jako je most v Ústí nad Labem nebo ten trojský v Praze, byl v nominaci na Architekta roku už před dvěma lety, laureátem se ale nestal. Letos je ve výběru se čtyřmi rivaly.
Přestože je součástí obce, jako by byl skrytý před okolním světem. Černý dům ve Vraném nad Vltavou si majitel nechal postavit na kraji uliční zástavby s přáním, aby zapadl do okolí, ale zároveň se od něj i distancoval. Architekti z 0,5 Studia navrhli dům se sedlovou střechou, kde všechny pokoje vyhlížejí do zahrady, přímo na hladinu nového biotopu.
V roce 1948 jim komunisté znárodnili funkční mlýn, a když ho po sametové revoluci dostali zpět, byla z něj ruina. Rodina si se zchátralým areálem na Břeclavsku dlouho nevěděla rady. Aby mohla industriální budova získat nový účel, potřebovala velkou finanční injekci. Podařilo se to až vnukovi původního majitele, který cihlovou stavbu proměnil na bistro, vinárnu a kavárnu v jednom.
Zámek Veleslavín a přilehlý park se čtyřmi budovami v Praze 6 chce dát státní úřad do dražby. Jeho vyvolávací cena by měla být 580 milionů korun, což je mnohem víc než odhad z roku 2018, kdy se do prodeje zámku vložil spolek Hradní potok. Jeho zástupci, složení z obyvatel Prahy 6, se dlouhodobě zasazují o záchranu veřejného areálu, který je podle nich plícemi celé čtvrti.
Svérázný Jan Nepomuk Berwid-Buquoy a jeho rodina končí na zámku Tábor - Měšice. Provoz kulturní památky začal být nad jejich síly. "Není to snadné rozhodnutí. Ale enormní náklady na energii ve výši 2500 eur (62 500 Kč) za čtvrtletí už nejsou dostupné ani pro nás," napsala na sociální sítě jediná dcera zámeckého páru.
Pár z Prahy, který vlastní pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy, přišel za architekty se zvláštním zadáním. Starou, rozpadající se chatku chtěli on i ona zbourat a nahradit malou stavbou, v níž se budou celou dobu cítit, jako by byli venku.
