Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.
Plzeňský dům v rodinné zástavbě se majitelé rozhodli přešít podobně jako starý kabát. Vyměnili podšívku, přišili nové knoflíky a jeho konfekčnímu střihu vtiskli osobitost 21. století. Nový styl, který pro rodinu navrhlo studio Pro-story, domu sluší. Má dva menší štíty se sedlovou střechou a zábavný interiér s různými úrovněmi mezipater a otevřením do krovu.
Věra Janoušková přestane tavit jeden ze smaltovaných hrnců, který našla na smetišti, a projde do druhé poloviny domu. Je čas na oběd, chystá se říct muži, ale ten ji předstihne. "Neměli bychom tu trochu poklidit?" ozve se. "Dyť jsme přece v sochařském ateliéru," namítne Věra. Tak to kdysi vypadalo v jejich domě v pražských Košířích, který byl po náročné rekonstrukci nedávno proměněn v muzeum.
Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.
Býval to docela obyčejný dvojdomek na předměstí malé obce Ostopovice nedaleko Brna. Pak se jeho polovina proměnila v moderní venkovskou architekturu a své obyvatele těší designem, který v sousedství nemá obdobu. Proměnu, která starý dům přizpůsobila nárokům na moderní bydlení, vedlo renomované studio ORA. To se soustředilo hlavně na otevření interiéru i svěží barevnost.
Ač je hned u katedrály svatého Víta, dům Nového proboštství byl v jejím stínu a nepatřil mezi chlouby Pražského hradu. Nemovitost charakterizovala zničená fasáda, zabedněná okna a spor, který o ni vedl stát a katolická církev. Co majetek získala zpět Metropolitní kapitula, ale budova dostala druhou šanci. Nedávno dokončená oprava jí vrátila přísnost novogotického stylu a vdechla jí nový život.
On spal dvě, ona čtyři hodiny denně. Poslední týdny byly pro manžele Smetanovy těmi nejnáročnějšími v životě. Datum slavnostního otevření opravených Automatických mlýnů v Pardubicích se blížilo a ještě zdaleka nebylo vše hotovo. Do finálních prací se proto zapojila celá rodina. "Je to krásné, ale jde z toho hrůza. Raději bych, kdyby měli hezký, malý byt," říká maminka investorky.
Vymlácená okna, zarostlé pozemky, opadaná fasáda a shnilé stropy. Budoucnost zámku v jihočeské obci Nová Včelnice ještě před pár lety nevypadala růžově. Někdejší tvrz, jejíž historie sahá do středověku, čtyřicet let chátrala a vypadala, že je na odpis. V roce 2019 se ji ale podařilo prodat a během dvou let se z ní stala pýcha obce, která dnes nabízí domov a péči lidem v pokročilém důchodovém věku.
Ačkoli má 1260 metrů čtverečních, ve zvlněné krajině není téměř vidět. Novostavba vinařství Gurdau, která nese historický název obce Kurdějov, působí jako vrchol jednoho ze zelených kopců jižní Moravy. Její zaoblené tvary připomínají lasturu mořského šneka, již časem pohltí řasy a rostliny. Architektonický počin loňského roku vznikl ve spolupráci investora Zdeňka Horta a autora Aleše Fialy.
Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.
Lyže si sundávali až přede dveřmi a po saunování skákali z okna do čerstvě napadaného sněhu. V áčkové chatě na Zahrádkách v Peci pod Sněžkou zažívali zaměstnanci Českého rozhlasu zlaté časy a radovali se i vlekaři. Obří nemovitost s kapacitou 100 lůžek pro ně znamenala stálé zákazníky. Od roku 2011, kdy ji Český rozhlas prodal, je prázdná a chátrá. Majitel ale slibuje, že jí svitne na lepší časy.
Jeho díla jsou plná emocí, strohá, a přesto výrazná. Autorské stavby Ivana Kroupy, jako je galerie moderního umění Dox nebo nové Technologické centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, bodovaly v zahraničních soutěžích a staly se ikonickými příklady moderní české estetiky. Architektem roku se ale Kroupa nestává jen jako autor, porotu přesvědčila i jeho pedagogická činnost.
Uspokojivý recept, jak výrazněji zlevnit drahé byty v Česku, neexistuje. Drobnou cenovou korekci, ve kterou vyústilo letošní zpomalení trhu, Češi draze zaplatí. Nejméně v příštích dvou letech bude bytů v nabídkách developerů nedostatek. Letos se totiž nezačaly stavět a získané zpoždění výstavba jen tak nedožene.
Jako umělecká galerie působí opravené Fügnerovo náměstí v Praze 2. Stěny a betonové zídky podchodů pod vytíženou magistrálou pokryly muraly a desítky citátů, které kolemjdoucím přibližují vnitřní svět lidí z LGBTQ+ komunity, témata lásky a sebepřijetí. "Přáli bychom si, aby tento projekt vedl k toleranci, porozumění a větší inkluzi ve společnosti," shodují se autoři instalace Queer all year.
Svět podle Jana Blažeje Santiniho-Aichela byl plný stínu, světla, čísel i harmonie. Narodil se sice částečně ochrnutý, přesto se dokázal vyučit architektem a za svou dvacetiletou kariéru v tuzemsku navrhnout asi 80 staveb. Jeho rukopis dnes nejlépe poznáte na Vysočině, především v okolí Žďáru nad Sázavou. Projděte se po stopách mistra barokní gotiky, letos uběhne 300 let od jeho smrti.
Jen pár kroků od kolonády a s výhledem na zelený svah. Byt v historické zástavbě Karlových Varů má výhodnou polohu a prvky z doby, kdy byty byly velkorysé na svůj materiál i rozlohu. Autorky rekonstrukce ze studia Plus One Architects se nicméně musely vypořádat s pozdějšími přestavbami, které narušily atmosféru místa a zakryly původní noblesu.
V době baroka sem mířily tisíce věřících ročně, dnes Zelená hora láká hlavně milovníky Santiniho architektury. Památka ve Žďáru nad Sázavou je vrcholným dílem stavitele italského původu, posedlého symetrií a symbolikou čísel. Loni skončila náročná rekonstrukce kostela, letos řemeslníci dokončují práce na okolních ambitech. Z areálu zmizel hřbitov a do interiéru církevní stavby se vrátil lesk.
Žádný erb nebo lustr poskládaný ze stovek lidských lebek. Kostnice v Nížkově je poměrně strohá a možná díky tomu se tu smrt zdá o něco pravdivější než v pompézní Sedleci. Tisíce ostatků jsou vyskládány do mohutných sloupů a po vzoru barokní architektury dotváří prostor asi o 20 metrech čtverečních. Člověk, který se chce ubránit pomyšlení na smrt, tady selhává. A o to také sběratelům kostí šlo.
Suchdolští mají poprvé v historii svůj vlastní hřbitov. Doposud nebožtíky pohřbívali v nedalekých Úněticích, kde už před 300 lety vzniklo místo posledního odpočinku pro obě obce. Moderní stavba od studia Objektor člení prostor před opravenou kaplí svatého Václava a z dálky místo působí, jako by ho rozdělovala malá zemědělská políčka. Podívejte se.
Jedna, dva... 205, počítám auta na silnicích pod srázem. Stojíme na jedné z lodžií nové budovy Barrandovských teras, kde řemeslníci dolaďují interiéry celkem 45 apartmánů. "Takhle tu vypadá poklidný večer," říkám si a snažím se vžít do kůže budoucích obyvatel, jak po práci pozorují dění na Jižní spojce. Je tu hluk. Investor ale věří, že auty odříznutý "Cliff House" bude i tak lákat lidi k bydlení.
