reklama
 
 

Lukrativní centrum Prahy zeje prázdnotou, říká zakladatel iniciativy Prázdné domy

3. 11. 2017
Už dva roky mapují neobydlené a nevyužívané domy v Praze a po celém Česku. Nyní se lidé stojící za iniciativou Prázdné domy snaží propagovat dočasné pronájmy. V jaké části Prahy je nejvíc prázdných domů a kdo je zpravidla vlastní? Jak situaci vyřešit a opět do centra města vrátit normální život, navrhuje zakladatel Prázdných domů Petr Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Doporučujeme

Vedl vás k založení Prázdných domů nějaký konkrétní prázdnotou zející objekt?

Ano, dům, kvůli kterému to všechno vzniklo, můj ikonický, je Jungmannova 30. Bohužel ale špatně dopadl, v podstatě z něj zbyla jen fasáda. Tehdy jsem se pídil, kdo a co za tím stojí, a začal se tímto fenoménem zabývat více ze široka. Později se mi podařilo zlanařit další dva lidi, hledali jsme nejen prázdné objekty, ale i okolnosti, které k tomu vedou. Chtěli jsme si prostě ujasnit, zda existují nějaké styčné body.

A existují?

Ano. V případě soukromého majitele stojí za prázdným domem hodně často nevyjasněný záměr. Tedy někdo něco koupí, například protože je to výhodné, aniž ví, jak s budovou naložit, a zároveň doufá, že stavební povolení dostane rychle, což se obvykle nesplní. Celý tento proces v podstatě nastartovala privatizace. Ne že by za komunistů nebyly prázdné domy, ale změna vlastnických poměrů se vším podstatně zahýbala. Často dům zeje prázdnotou i kvůli nevyjasněným vlastnickým vztahům. Například když na jednu nemovitost je několik rodinných příslušníků, kteří se nedokážou dohodnout. V případě zahraničních majitelů se nám ale předpoklady nepotvrdily.

A to které?

Mysleli jsme si, že půjde o nějaké mafiány, a většinou šlo o normální italskou rodinu, která si dům koupila jako výhodnou investici a nakonec se rozhádala. 

Komu nejčastěji prázdné domy patří?

Nedá se to přesně určit. Museli bychom si totiž jednoznačně specifikovat, co je prázdný dům - v případě vily nebo rodinného domu jde o zcela prázdný objekt. Za prázdný činžák považujeme i ten, který má fungující parter. I my jsme se snažili zjistit, kdo je nejčastěji majitelem prázdného domu, a je to nejčastěji soukromník. Smutné ale je i to, že některé nevyužité objekty vlastní obec nebo stát. V případě města a státu nastává jiná situace - ti se o dům neumí starat, jediné, co umí, je ho prodat.

Která místa a města jsou na tom podle vašich dat nejhůř?

Podíváme-li se po celé České republice, pak je to bezpochyby sever, tedy města, jako je Děčín nebo Ústí nad Labem. A pokud se zaměříme na Prahu, pak je to bezesporu jednička (Praha 1 - pozn. red). Stačí, když si projdete večer Václavské náměstí, narazíte na totálně tmavé baráky. Nejsou tam ale jenom ty prázdné, ale i ty poloprázdné. Za kritickou můžeme označit i Provaznickou ulici, kde se řetězí nevyužívané budovy jedna vedle druhé. Názornou ukázkou toho, jak nám před očima chátrá cenný dům, je i Cukrovarnický palác na Senovážném náměstí, který vlastní Rusové. Ti dům, který je mimochodem i kulturní památkou, nemají zájem nijak kultivovat, mají v něm uložené svoje peníze.

Podobný příběh má i celá řada domů na lukrativních místech v centru Prahy. Jak ovlivnit to, aby nezely prázdnotou?

Například by se to dalo usměrnit tím, že by majitelé, pokud nemovitost nechají stát prázdnou a nevyužitou, platili vyšší daně. Stejně jako to funguje všude jinde za hranicemi. Nejdřív by si ale obec měla zamést před vlastním prahem a učit se nakládat i se svými prázdnými objekty. Naprosto se u nás například nepraktikuje trh s dočasnými pronájmy, jako to zavedlo Orco v Elektrických podnicích na Vltavské. Dočasné pronájmy jsou podle mého velkou dírou na trhu.

Proč to u nás nefunguje?

Jednak za tím stojí přebujelá byrokracie a jednak to, že úředníci nemají dostatek příkladů, na kterých by bylo možné ukázat, že to funguje a že to jde. Bohužel jediný příklad, který znají, je kauza kolem Kliniky. I my, jako Prázdné domy, často bojujeme na úřadech s předsudky, že jsme squateři.

Co karlínská kasárna? To není pozitivní příklad?

To je samozřejmě skvělý příklad. Jde o vymodlený projekt Matěje Velka, který předtím působil na žižkovském nákladovém nádraží. Vše je postavené na jeho nezměrné píli. Dokázal opustit svůj projekt na Žižkově, což někteří pokládali za chybu. Já si naopak myslím, že právě to je ten pozitivní příklad. S respektem k tomu, že nejde o jeho majetek, se z Žižkova prostě odstěhoval.

Začali jsme s těmi problematičtějšími oblastmi. Kde si tedy vedou nejlépe a mají mnohem nižší procento prázdných domů?

Tak nejlépe je na tom asi Praha 7.

Začali jste mapováním a vaše databáze se pomalu rozšiřuje. Co dalšího mají Prázdné domy v plánu?

Naším největším zájmem momentálně je, jak prázdné domy zaplnit. Jednou z alternativ, kterou jsme představili i na našem prvním workshopu, je téma dočasného pronájmu. Právě ten je v mnoha situacích, například po dobu trvání soudního sporu, skvělou příležitostí, jak dům zaplnit.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama