Před 45 lety se na obrazovkách poprvé otočilo kouzelným prstenem. Seriál Arabela se stal okamžitým fenoménem, který milovaly děti v Japonsku i v Austrálii. Málokdo ale tehdy tušil, že za pohádkovým příběhem stojí diktát západoněmecké televize. Aby Československo získalo drahocenné valuty, musel režisér Václav Vorlíček stvořit svět, ve kterém nebylo po šedi normalizace ani stopy.
Byla milovaná i nenáviděná. Zatímco svět ji uctíval jako neohroženou ochránkyni primátů, pro rwandské pytláky a zkorumpované úředníky byla nebezpečným nepřítelem. Před 40 lety ukončila život slavné bioložky Dian Fosseyové mačeta neznámého útočníka. Zanechala po sobě nevyjasněnou vraždu a populaci goril, která díky její oddanosti přežila vlastní klinickou smrt.
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Mění se dějiny, vánoční dekorace, dárky, ale dětská radost zůstává pořád stejná. Myšlenku, že dárky nosí Kristovo dítě, zavedl Martin Luther. Z protestantských zemí se tradice postupně přelila i do těch katolických, a tak Ježíšek dělá radost dětem už pěkně dlouhou dobu. Podívejte se, jak se děti radovaly v posledních sto letech.
Štědrý večer 1945. Dům v plamenech, pět dětí pryč. V popelu se však nenašla jediná kost. Byla to nehoda, nebo únos maskovaný jako požár? Přeřezané linky, výhrůžky kvůli Mussolinimu a falešné důkazy v krabici od dynamitu naznačují temnější scénář. Přečtěte si mrazivý příběh záhady, která nedala rodině spát celá desetiletí a dodnes zůstává jednou z nejpodivnějších událostí americké historie.
„Vypadalo to jako obří kovový žalud a po stranách to mělo nápisy připomínající egyptské písmo.“ Tak popisují svědci objekt, který se v prosinci 1965 zřítil do lesů v Pensylvánii. Zatímco armáda místo neprodyšně uzavřela a tvrdila, že nic nenašla, místní dodnes věří, že se stali svědky jedné z největších záhad studené války.
Zatímco v nedaleké vesnici lidé uklízeli a chystali se na Vánoce, bílovickým lesem se před stmíváním procházeli tři muži - spisovatel Rudolf Těsnohlídek, malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař. Mezi porosty se vydali hledat malou jedličku na Štědrý večer, místo toho však objevili něco šokujícího. Nebohé miminko. A právě k této holčičce se váže příběh prvního českého vánočního stromu.
Štědrý den roku 1937 měl pro tři muže na palubě letadla na trase Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž znamenat návrat domů, k rodinám a k vánočnímu veselí. Místo klidného přistání v Praze je však čekala sněhová bouře, osudové chyba v navigaci a tragický konec v šumavských lesích. Od největší předválečné letecké záhady v Československu uplyne zítra 88 let.
U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.
Tvrdí, že slavné pokrmy jako pizza nebo těstoviny alla carbonara nejsou tak staré, jak se traduje, a že nejautentičtější parmazán mají v americkém Wisconsinu. Italský historik Alberto Grandi bourá mýty o „tradiční“ italské kuchyni. Jak sám říká, snaží se „zachránit Itálii před sebou samotnou a jejími lžemi“. Za svůj postoj sklízí nadávky i výhrůžky.
Psi místo dětí? Nový výzkum boří rozšířený mýtus. Studie z Tchaj-wanu ukazuje, že majitelé domácích mazlíčků, zejména psů, mají až o třetinu vyšší pravděpodobnost, že v blízké době budou chtít děti než lidé bez zvířat. Podle vědců domácí mazlíčci děti nenahrazují – naopak často představují první krok k rodičovství.
Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.
Tilly Smithové bylo deset let, když světu ukázala, že vzdělání může zachraňovat životy. Vše začalo ráno 26. prosince 2004, když si se svými rodiči užívala první společnou dovolenou v zahraničí a procházela po pláži Mai Khao na thajském ostrově Phuket. Okolí bylo nádherné, obloha jasná a moře na první pohled klidné. Přesto si Tilly všimla, že něco není v pořádku. Jako jediná.
Manželé Richard Davies a Faye Stevenson-Daviesová z Walesu dokázali něco, co se podle statistik blíží zázraku. V národní loterii vyhráli milion liber. A o sedm let později… znovu. Může za to karma?
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Nechybí na žádném vánočním obrazu ani v betlémech. Velká jasná hvězda zářící nad jesličkami patří k nejznámějším křesťanským výjevům a po staletí fascinuje teology, historiky i astronomy. Přesto dodnes nevíme, co přesně měli podle Bible spatřit mudrci z Východu, když se vydali do Betléma.
