


Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Staré české Vánoce měly s těmi dnešními jen máloco společného. Štědrý den byl po staletí postním dnem - nejedlo se, nebo jen symbolicky. Podával se hubník, kuba, muzika ze sušeného ovoce nebo řídká polévka. Přičemž po celý den bylo na stole především pečivo: vánočka či štola. A ten, kdo vydržel nejíst až do první hvězdy, měl podle víry spatřit zlaté prasátko - příslib hojnosti v nadcházejícím roce.
Ve středověku byl půst samozřejmostí. Mravokárci však už tehdy upozorňovali, že se večerní oslavy často měnily v obžerství a popíjení, lidé hráli kostky a někdy dokonce prospali ranní mši. Vánoce tak rozhodně nebyly jen tiché a klidné.
Staré české Vánoce měly s těmi dnešními jen máloco společného. Štědrý den byl po staletí postním dnem - nejedlo se, nebo jen symbolicky. Podával se hubník, kuba, muzika ze sušeného ovoce nebo řídká polévka. Přičemž po celý den bylo na stole především pečivo: vánočka či štola. A ten, kdo vydržel nejíst až do první hvězdy, měl podle víry spatřit zlaté prasátko - příslib hojnosti v nadcházejícím roce.
Ve středověku byl půst samozřejmostí. Mravokárci však už tehdy upozorňovali, že se večerní oslavy často měnily v obžerství a popíjení, lidé hráli kostky a někdy dokonce prospali ranní mši. Vánoce tak rozhodně nebyly jen tiché a klidné.

Hlavní večerní hostina měla symbolický charakter a nabízela širokou paletu jídel - ne však maso. Podle tradice se mělo ochutnat alespoň devět různých pokrmů z toho, co dala země: obilí, luštěniny, houby, sušené ovoce či ořechy.
Na stole nesměl chybět hrách nebo čočka pro bohatství, ovoce pro zdraví a samozřejmě kuba - zapečené kroupy s houbami a česnekem, někde dokonce z temné houby stročku trubkovitého.

O Vánocích měl kdysi i stůl svou magii: do rohů se kladly chléb, zrní, peníze i miska pro dobytek. Pod talíře zase mince či šupiny. A nezapomínalo se ani na volný talíř pro nečekaného hosta. Kolem stolu pak nechyběl provaz či řetěz symbolizující soudržnost rodiny.
A od stolu se nesmělo vstávat - to prý nosilo neštěstí.
Ve 14.-15. století se Štědrý den nesl v duchu pestré, ale jednoduché kuchyně. Podávaly se oplatky s medem či šípkovou omáčkou, houbové polévky, černý kuba, kaše z jáhel, krupice či hrachu a jednoduché vánočky či koláče.
Ryby tehdy nebyly hlavním vánočním jídlem - šlo sice o postní pokrm, ale typické nebyly. Zato se jedlo hodně vepřového, protože porážka prasete patřila k zimním zvykům a hojnosti.
Kapr nemá tisíciletou tradici, jak se někdy zdá. Na Štědrý den se prosadil až v druhé polovině 19. století, kdy se díky cenové regulaci stal dostupnou rybou. Až ve 20. století, zejména po druhé světové válce, ho k oblibě přivedla jednoduchost smažení.
Dříve se připravoval hlavně ve třech podobách: na modro - vařený s octem nebo vínem, na černo - v hutné sladkokyselé omáčce z povidel, švestek, ořechů, koření a piva, a také na bílo či žluto - se smetanou nebo hrachovou polévkou.
Recepty na kapra na černo uvádí už Magdalena Dobromila Rettigová - a dnes se tento recept vrací do módy díky moderním kuchařům, kteří kombinují tradiční základ s novějšími chutěmi.

Ačkoliv je bramborový salát dnes brán jako naprostá klasika, jeho historie je překvapivě krátká. V předválečných kuchařkách se téměř nevyskytuje - a do české kuchyně se dostal patrně až během 2. světové války, inspirován ruským salátem Olivier.
A dnešní rozmanitost receptů - s vejci, okurkami, hráškem, někde i s uzeninou - je spíše rodinnou tradicí než starým zvykem.
Staré české Vánoce však nebyly jen o houbách a luštěninách. V bohatších rodinách nechyběli pečení šneci, v některých krajích se dokonce jedli raci. Oblíbené byly i další dnes opomíjené pokrmy jako pučálka - pečený hrách na slano či na sladko, muzika - směs vařených křížal se skořicí a medem, jahelník - jáhly se švestkami a jablky, hubník či hubovec a pohanková kaše i bramborové placky.
Regionální rozdíly byly obrovské - co bylo slavnostní na Těšínsku, jinde působilo chudě… a naopak.

Vánočka patří k nejstarším českým vánočním tradicím - už ve středověku byla obřadním chlebem. Dnešní pletení má symboliku světových živlů, lidských vlastností i ochrany před zlem.
Cukroví, jak ho známe, je však poměrně mladé. Kdysi se místo něj jedlo především sladké sušené ovoce, kořeněné sušenky a perníčky. Až později přišly ořechové rohlíčky, linecké a další oblíbené sladkosti.
A co vánoční stromeček? Ten se u nás prosadil v 19. století, a lidé ho zdobili sušeným ovocem, ořechy, perníčky i fondánovými figurkami. Teprve později se rozšířily čokoládové kolekce, oblíbené především v Česku a v Německu.

Zimní jídelníček byl kdysi překvapivě výživný. Jak už bylo popsáno, zakládal se na luštěninách, sušeném ovoci, houbách, kořenové zelenině, ale i kvašeném zelí. Kroupy dodávaly energii i betaglukany, hrách a čočka byly zdrojem bílkovin, houby obsahovaly řadu vitaminů B, A, D, E i minerály a zelí i kvašená zelenina posilovaly imunitu.
Dnešní nadbytek sladkostí, tuků a dovozového tropického ovoce je v kontrastu s „energeticky teplými“ potravinami našich předků. Tropické ovoce navíc v zimě tělo spíše ochlazuje a zvyšuje chuť na tučná jídla.
Snad největší rozdíl mezi tradičními a dnešními Vánocemi spočívá v přístupu k jídlu. Předci jedli jednoduše, ale výživně. Dnes často sklouzáváme ke kalorické přemíře, které tělo zatěžuje a unavuje.
Přitom chuť starých receptů je výjimečná.

Zkusme si připomenout, že Vánoce nejsou závod v množství jídla, ale svátky, kdy má být u stolu hlavně pohoda. Tradiční pokrmy našich předků nás nasytí, zahřejí a tělu dodají sílu v náročnějším zimním období.
Ať už letos zvolíte kapra se salátem, kubu, muziku nebo moderní variantu kapra na černo - dopřejte si Vánoce, které budou chutné a především klidné.
Zdroje: Nutriadapt, Český rozhlas, Jitka Pourová, iDnes






Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.



Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámil minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat.



Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.



Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.