Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Půst a symbolika
Staré české Vánoce měly s těmi dnešními jen máloco společného. Štědrý den byl po staletí postním dnem - nejedlo se, nebo jen symbolicky. Podával se hubník, kuba, muzika ze sušeného ovoce nebo řídká polévka. Přičemž po celý den bylo na stole především pečivo: vánočka či štola. A ten, kdo vydržel nejíst až do první hvězdy, měl podle víry spatřit zlaté prasátko - příslib hojnosti v nadcházejícím roce.
Ve středověku byl půst samozřejmostí. Mravokárci však už tehdy upozorňovali, že se večerní oslavy často měnily v obžerství a popíjení, lidé hráli kostky a někdy dokonce prospali ranní mši. Vánoce tak rozhodně nebyly jen tiché a klidné.
Půst a symbolika
Staré české Vánoce měly s těmi dnešními jen máloco společného. Štědrý den byl po staletí postním dnem - nejedlo se, nebo jen symbolicky. Podával se hubník, kuba, muzika ze sušeného ovoce nebo řídká polévka. Přičemž po celý den bylo na stole především pečivo: vánočka či štola. A ten, kdo vydržel nejíst až do první hvězdy, měl podle víry spatřit zlaté prasátko - příslib hojnosti v nadcházejícím roce.
Ve středověku byl půst samozřejmostí. Mravokárci však už tehdy upozorňovali, že se večerní oslavy často měnily v obžerství a popíjení, lidé hráli kostky a někdy dokonce prospali ranní mši. Vánoce tak rozhodně nebyly jen tiché a klidné.
Hojnost bez masa
Hlavní večerní hostina měla symbolický charakter a nabízela širokou paletu jídel - ne však maso. Podle tradice se mělo ochutnat alespoň devět různých pokrmů z toho, co dala země: obilí, luštěniny, houby, sušené ovoce či ořechy.
Na stole nesměl chybět hrách nebo čočka pro bohatství, ovoce pro zdraví a samozřejmě kuba - zapečené kroupy s houbami a česnekem, někde dokonce z temné houby stročku trubkovitého.
Magie u stolu
O Vánocích měl kdysi i stůl svou magii: do rohů se kladly chléb, zrní, peníze i miska pro dobytek. Pod talíře zase mince či šupiny. A nezapomínalo se ani na volný talíř pro nečekaného hosta. Kolem stolu pak nechyběl provaz či řetěz symbolizující soudržnost rodiny.
A od stolu se nesmělo vstávat - to prý nosilo neštěstí.
Co se jedlo ve středověku
Ve 14.-15. století se Štědrý den nesl v duchu pestré, ale jednoduché kuchyně. Podávaly se oplatky s medem či šípkovou omáčkou, houbové polévky, černý kuba, kaše z jáhel, krupice či hrachu a jednoduché vánočky či koláče.
Ryby tehdy nebyly hlavním vánočním jídlem - šlo sice o postní pokrm, ale typické nebyly. Zato se jedlo hodně vepřového, protože porážka prasete patřila k zimním zvykům a hojnosti.
Kapr – nováček na českém vánočním stole
Kapr nemá tisíciletou tradici, jak se někdy zdá. Na Štědrý den se prosadil až v druhé polovině 19. století, kdy se díky cenové regulaci stal dostupnou rybou. Až ve 20. století, zejména po druhé světové válce, ho k oblibě přivedla jednoduchost smažení.
Dříve se připravoval hlavně ve třech podobách: na modro - vařený s octem nebo vínem, na černo - v hutné sladkokyselé omáčce z povidel, švestek, ořechů, koření a piva, a také na bílo či žluto - se smetanou nebo hrachovou polévkou.
Recepty na kapra na černo uvádí už Magdalena Dobromila Rettigová - a dnes se tento recept vrací do módy díky moderním kuchařům, kteří kombinují tradiční základ s novějšími chutěmi.
Bramborový salát - novinka 20. století
Ačkoliv je bramborový salát dnes brán jako naprostá klasika, jeho historie je překvapivě krátká. V předválečných kuchařkách se téměř nevyskytuje - a do české kuchyně se dostal patrně až během 2. světové války, inspirován ruským salátem Olivier.
A dnešní rozmanitost receptů - s vejci, okurkami, hráškem, někde i s uzeninou - je spíše rodinnou tradicí než starým zvykem.
Zapomenuté vánoční pochoutky
Staré české Vánoce však nebyly jen o houbách a luštěninách. V bohatších rodinách nechyběli pečení šneci, v některých krajích se dokonce jedli raci. Oblíbené byly i další dnes opomíjené pokrmy jako pučálka - pečený hrách na slano či na sladko, muzika - směs vařených křížal se skořicí a medem, jahelník - jáhly se švestkami a jablky, hubník či hubovec a pohanková kaše i bramborové placky.
Regionální rozdíly byly obrovské - co bylo slavnostní na Těšínsku, jinde působilo chudě… a naopak.
Cukroví, vánočka a sladké symboly
Vánočka patří k nejstarším českým vánočním tradicím - už ve středověku byla obřadním chlebem. Dnešní pletení má symboliku světových živlů, lidských vlastností i ochrany před zlem.
Cukroví, jak ho známe, je však poměrně mladé. Kdysi se místo něj jedlo především sladké sušené ovoce, kořeněné sušenky a perníčky. Až později přišly ořechové rohlíčky, linecké a další oblíbené sladkosti.
Vánoční stromek a pamlsky na větvích
A co vánoční stromeček? Ten se u nás prosadil v 19. století, a lidé ho zdobili sušeným ovocem, ořechy, perníčky i fondánovými figurkami. Teprve později se rozšířily čokoládové kolekce, oblíbené především v Česku a v Německu.
Co dávalo našim předkům sílu
Zimní jídelníček byl kdysi překvapivě výživný. Jak už bylo popsáno, zakládal se na luštěninách, sušeném ovoci, houbách, kořenové zelenině, ale i kvašeném zelí. Kroupy dodávaly energii i betaglukany, hrách a čočka byly zdrojem bílkovin, houby obsahovaly řadu vitaminů B, A, D, E i minerály a zelí i kvašená zelenina posilovaly imunitu.
Dnešní nadbytek sladkostí, tuků a dovozového tropického ovoce je v kontrastu s „energeticky teplými“ potravinami našich předků. Tropické ovoce navíc v zimě tělo spíše ochlazuje a zvyšuje chuť na tučná jídla.
Vánoce dříve a dnes: od kvality ke kvantitě
Snad největší rozdíl mezi tradičními a dnešními Vánocemi spočívá v přístupu k jídlu. Předci jedli jednoduše, ale výživně. Dnes často sklouzáváme ke kalorické přemíře, které tělo zatěžuje a unavuje.
Přitom chuť starých receptů je výjimečná.
Vánoce v klidu – a po česku
Zkusme si připomenout, že Vánoce nejsou závod v množství jídla, ale svátky, kdy má být u stolu hlavně pohoda. Tradiční pokrmy našich předků nás nasytí, zahřejí a tělu dodají sílu v náročnějším zimním období.
Ať už letos zvolíte kapra se salátem, kubu, muziku nebo moderní variantu kapra na černo - dopřejte si Vánoce, které budou chutné a především klidné.
Zdroje: Nutriadapt, Český rozhlas, Jitka Pourová, iDnes
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚUkrajinci ovládli zpět 200 km čtverečních. Stojí za tím ruské potíže se Starlinkem?
Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.
ŽIVĚMotoristé mají nového adepta na životní prostředí, ekologové se nad ním mračí
Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.
FBI odmítl sdílet důkazy s Minnesotou v případu zastřelení zdravotníka
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámil minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat.
Legenda Dánů vypráví: Plekymu dlužím odvetu. Na Čechy si věří, zažil s nimi obří metu
Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.
ŽIVĚ11. den ZOH: Němci se zlobí, že přišli o medaili kvůli 17 centimetrům. Vonnová opustila nemocnici
Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.