


Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.

V tajemných hlubinách Jižního oceánu panuje tma, chlad a absolutní ticho. Právě do těchto nehostinných vod se na začátku roku 2025 spustil dálkově ovládaný robot ROV SuBastian. To, co jeho kamery zachytily v hloubce 3 601 metrů, vyrazilo dech i zkušeným oceánografům.
Před objektivem robota se najednou objevily podivné shluky kulovitých útvarů. Vypadaly jako jemné skleněné bubliny nebo pingpongové míčky navlečené na tenkých stopkách. Působily křehce, klidně a naprosto neškodně. Jenže zdání v hlubokém moři často klame.
Jenže klamaly tělem.
Vědci brzy pochopili, že se dívají na zcela nový druh masožravé houby – tvora, který si vysloužil přezdívku „death ball“ - tedy smrtící koule. Nový druh patří do rodu Chondrocladia, který obecně připomíná pingpongové míčky. Na rozdíl od většiny svých příbuzných se však neživí pouhým filtrováním vody.
Strategie tohoto tvora je nemilosrdná. Povrch „koule“ pokrývají miliony drobných mikroskopických háčků, které fungují jako suchý zip. Jakmile kolem propluje nicnetušící korýš a byť jen lehce zavadí o tento průsvitný objekt, je ztracen. Houba ho pevně zachytí a začne ho pomalu, ale jistě trávit. V extrémním světě s nedostatkem potravy se zkrátka i z houby musel stát efektivní predátor.
Objev se odehrál během expedice projektu Nippon Foundation–Nekton Ocean Census, jehož cílem je zmapovat dosud neznámý život v Jižním oceánu. Vědci během výpravy prozkoumali sopečné kaldery, hluboké příkopy i mořské dno v okolí ostrovů Montagu a Saunders – oblasti, kam se lidé dostali jen výjimečně.
Smrtící koule však představovala jen jeden z mnoha překvapivých nálezů. Kamery a vzorky odhalily také nové druhy duhově zbarvených šupinatých červů s „brněním“, dosud neznámé mořské hvězdice, nové korýše i vzácné plže a mlže. A navíc dál zkoumají možné nové druhy černých korálů.
Expedice přinesla ale i zcela výjimečný okamžik. Výzkumníci totiž pořídili první potvrzené video mláděte obrovské krakatice a jako první lidé nahlédli do nového ekosystému, který se ukrýval pod obrovským ledovcem v západní Antarktidě.
„Jižní oceán zůstává zásadním způsobem nedostatečně prozkoumaný,“ upozorňuje doktorka Michelle Taylorová, vedoucí vědeckého týmu Ocean Census. „Dosud jsme vyhodnotili méně než 30 procent vzorků z této expedice, takže potvrzení už 30 nových druhů jasně ukazuje, kolik biodiverzity zatím zůstává skryto,“ uzavírá.
Smrtící koule z temnot Jižního oceánu tak nepůsobí jen jako exotická kuriozita. Připomíná, že i v 21. století planeta stále skrývá tajemné světy. Třeba ty, kde i houby loví. Pomalu a nemilosrdně.
Zdroje: Science Alert, The Guardian









„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.



Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).



Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.



Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.



Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.