Pes místo dítěte? Mýtus padl, mazlíčci fungují spíše jako trenažér na rodičovství

Psi místo dětí? Nový výzkum boří rozšířený mýtus. Studie z Tchaj-wanu ukazuje, že majitelé domácích mazlíčků, zejména psů, mají až o třetinu vyšší pravděpodobnost, že v blízké době budou chtít děti než lidé bez zvířat. Podle vědců domácí mazlíčci děti nenahrazují – naopak často představují první krok k rodičovství.

V ulicích českých měst dnes potkáváme psy na každém kroku. Češi dlouhodobě patří k evropské špičce v počtu domácích zvířat, zatímco porodnost v posledních letech prudce klesá. Když se pak hledají příčiny tohoto vývoje, domácí mazlíčci bývají často označováni za jednoho z viníků – jako levnější a méně náročná emocionální náhrada potomstva.

Nová vědecká data však naznačují, že realita je opačná. S nečekaným zjištěním přišla studie z Tchaj-wanu, země, která se stejně jako Česko potýká s demografickou krizí.

Teorie „cvičného dítěte“

„Pořízení psa zvyšuje pravděpodobnost následného narození dítěte o 33 procent,“ uvádějí autoři výzkumu. Data podporují teorii takzvaného „cvičného dítěte“. Mnoho párů si totiž nejprve vyzkouší péči o živého tvora, nastaví si společný režim a zodpovědnost a teprve poté se odhodlá k zásadnímu životnímu kroku – k dítěti.

Aby vědci ověřili, zda jsou zvířata konkurencí pro děti, analyzovali obrovský soubor dat. „Propojili jsme národní registry domácích zvířat s daňovými záznamy obyvatel. Vznikl tak unikátní desetiletý přehled zahrnující 23 milionů lidí a miliony registrovaných psů a koček,“ vysvětlují výzkumníci.

Výsledky jsou jednoznačné: vlastnictví psa statisticky nahrává budoucímu rodičovství. Zajímavé však je, že u koček se stejný efekt neprojevil a v některých případech byl trend dokonce opačný. Kočky se tak zdají být spíše samostatnými společníky než „přípravou“ na rodinu.

Psi prospívají i dospívajícím

S překvapivým zjištěním přišli i japonští vědci. Studie publikovaná v časopise iScience naznačuje, že přítomnost psa v domácnosti může zlepšovat duševní zdraví dospívajících, a to nejen psychologicky, ale i prostřednictvím změn v mikrobiomu. Podle vedoucího výzkumu Takefumiho Kikusuiho psi snižují stres a podporují uvolňování oxytocinu, hormonu sociálních vazeb.

Vědci analyzovali data od 343 teenagerů, z nichž 96 vyrůstalo se psem. Ukázalo se, že tito dospívající měli méně sociálních i behaviorálních problémů než jejich vrstevníci bez psa. Zároveň se u nich lišilo složení bakterií ve slinách - některé druhy byly u teenagerů bez psa výrazně méně zastoupené.

Aby tým ověřil souvislost, přenesl mikroorganismy do laboratorních myší. Ty, které dostaly mikroby od dětí se psy, vykazovaly sociálnější a empatičtější chování. Autoři ale upozorňují, že zatím není jasné, zda změny mikrobiomu pocházejí přímo od psů, nebo jsou důsledkem nižší hladiny stresu.

Zdroje: SSSN, The New York Times, The Guardian