V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
Světové mocnosti se znovu pouštějí do vesmírných závodů. Tentokrát už ale nejde o symbolické zapíchnutí vlajky do měsíčního prachu. Ve hře je mnohem víc – jaderný zdroj energie na povrchu Měsíce, který by umožnil dlouhodobou přítomnost lidí i techniky mimo Zemi.
Mělo to být jeho soukromé Eldorádo, dnes je to ekologická časovaná bomba. Někdejší sídlo narkobarona Pabla Escobara láká turisty na aquapark a exotiku. Jenže za plotem areálu se odehrává drama. „Kokainoví hroši“, které si nechal gangster dovézt z Afriky, se nekontrolovaně šíří Kolumbií. Terorizují farmáře, vyvražďují původní druhy a jejich výkaly doslova dusí největší řeku v zemi.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
Ráno poradí, co na sebe, v práci pomůže s komunikací se šéfovou a večer s výchovou dětí. Čtyřicátnice Michaela tráví s umělou inteligencí i osm hodin denně. Není sama. Nové studie potvrzují znepokojivý trend: algoritmy v nás dokážou vyvolat silnější emoce než živí lidé. Kde tedy končí užitečný pomocník a začíná nebezpečná digitální izolace
„Vezmi si čepici, nebo onemocníš.“ Tuhle větu slyšel snad každý – a většina z nás jí i uvěřila. Jakmile klesnou teploty, automaticky spojujeme chlad s rýmou, kašlem a chřipkou. Ale co když je celý tento zakořeněný strach z prochladnutí jen poloviční pravdou?
Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.
Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.
Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.
Dnes je podle kalendáře takzvané Blue Monday neboli „Smutné pondělí“. Podle údajného vědeckého vzorce byste měli právě teď prožívat největší psychickou krizi roku. Jenže realita je mnohem prozaičtější. Za nejsmutnějším pondělím nestojí věda, ale kalkul jedné britské cestovní kanceláře.
Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.
Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
První světová válka připravila tisíce francouzských žen o muže. Vdovy hledaly nejen lásku, ale také materiální zabezpečení. Henri Désiré Landru jim nabízel vše a ještě mnohem víc. Do jeho vily ve vesnici Gambais přicházela jedna za druhou, ale žádná z nich už dům neopustila.
