


Dominik Petr má jasný cíl: navštívit všechny státy Evropy. Samo o sobě by to nebylo nic šokujícího, kdyby ovšem nešlo o čtrnáctiletého chlapce, který si na své cesty vydělává opravami počítačů a zároveň se pokouší o zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Když člověk poslouchá čtrnáctiletého Dominika Petra, studenta nižšího stupně gymnázia z Jesenicka, snadno nabude dojmu, že mluví s mnohem starším, ostříleným cestovatelem.
„Tento rok zatím plánuji Velkou Británii, Irsko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Finální potom budou Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálie, San Marino, Vatikán a potom ještě Island,“ vyjmenovává bez zaváhání. Všechny cesty si dopředu detailně plánuje. Jelikož nechce zameškat školu, cesty chystá především na prázdniny. „V posledních letech jsem byl ze dvou měsíců doma týden a zbytek jsem cestoval,“ vysvětluje.



Mladičký cestovatel má opravdu napilno. Všech 50 evropských států chce navštívit ještě před svými šestnáctými narozeninami. „Minimální věk pro registraci do Guinnessovy knihy rekordů je 16 let, takže bych rád ukončil cestu poslední zemí, Českem, a žádost o rekord odeslal v den svých 16. narozenin. Myslím, že mě pak nikdo nepředběhne,“ říká. Současným držitelem rekordu z roku 2023 jsou totiž norská dvojčata, kterým se podařilo navštívit všechny evropské země v 17 letech a 133 dnech.
Jak na jeho plán reagovali rodiče? Zpočátku s obavami. I tak ho ale podporovali. A dělají to dodnes. „Když jsem na cestách, každý večer jim volám, jakmile se ubytuji. Píšeme si a mají moji polohu v telefonu,“ přibližuje Dominik. Některé cesty mu zatím nepovolili. „Zakázali mi Ukrajinu, chtěl jsem jet do Užhorodu. Obecně do nebezpečnějších zemí zatím nesmím. Do těch chtějí jet naši se mnou třeba za rok.“
Původně přitom Dominika žádné rekordy nelákaly. „Chtěl jsem hodně zemí navštívit samostatně. Pak jsem si o rekordu přečetl a řekl jsem si: počkat, to bych mohl porazit.“ Dnes má za sebou už 23 států, včetně některých opravdu dlouhých výprav. Nejdelší z cest, kterou podnikl zcela sám, směřovala do Portugalska. Trvala celý měsíc a po cestě Dominik navštívil Německo, Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, Francii, Monacké knížectví, Andorru, Španělsko, Portugalsko a Gibraltar. Zatím se všude domluvil anglicky, a jak sám říká, „vždycky jsem se dostal, kam jsem chtěl.“
Sólo cestování pro něj přitom není žádná novinka. Poprvé si ho vyzkoušel už v pěti letech, tehdy ještě autobusem mezi vesnicemi. Rodiče měli situaci pod kontrolou: z dálky ho vždycky sledoval „tajný dozor“. Když později začal jezdit vlakem mezi městy, rodiče ho vždycky vysadili na nádraží a babička si ho vyzvedla v cílové stanici.
První samostatná cesta do zahraničí přišla loni v létě. Prvním milníkem byl Kypr, kde Dominik dnes střídavě žije a v Limassolu i paralelně studuje. „Sám jsem pak jel na Slovensko začátkem července,“ popisuje. A jak tehdy 13letý dobrodruh mnohahodinovou cestu vnímal? „Super, byl jsem rád, že mám pocit volnosti a že si mohu ten den zorganizovat, jak chci,“ popisuje.
Dominik je velkým fanouškem železnice a většinu zemí chce proto projet vlakem. „Po celé Evropě se vlakem jezdí suprově,“ říká nadšeně. Už nyní proto aktivně buduje svůj technologický a dopravní projekt NEXIS Rail, na který by v dospělosti rád navázal vlastní dopravní firmou.
Cestování ale není levné. Náklady na dopravu mu proto pomáhají pokrýt nejrůznější sponzoři. Na jídlo pak přispívají rodiče. On sám se snaží také něco pokrýt. „Pomáhám lidem na Jesenicku s počítači,“ vysvětluje a jeho příběh tím získává další rozměr. Zaměřuje se především na softwarové instalace a řešení problémů v rámci systému.
Ostatně, počítačům se věnuje už od roku 2021, kdy si v pouhých devíti letech vydělal na svůj první notebook prodejem zmrzliny a novin. „Koupil jsem si ho, naučil se na něm a pak mi došlo, že bych mohl začít lidem pomáhat.“
Dominikovo vyprávění občas připomíná dobrodružný film. I když s sebou vozí potvrzení od rodičů a ve většině evropských zemí může nezletilý cestovat sám, potížím se nevyhnul. „Ve Španělsku mi bylo teprve třináct a na jejich železnici může člověk cestovat sám až od čtrnácti. Když na mě v cíli ve Španělsku čekala policie, bral jsem to s klidem. Hodinu jsme to řešili, ale byl jsem ready. Měl jsem všechna potvrzení a nenechal se rozhodit,“ vzpomíná.
Podobnou zkušenost zažil už dříve: když vyrazil v sedmi letech poprvé do Prahy, kde ho měl vyzvednout příbuzný, průvodčí chtěl kontakt na rodiče, aby ověřil, že chlapec neutíká z domova.
Nyní Dominikovi zbývá navštívit ještě polovinu Evropy. Pokud se mu plán podaří, jeho jméno se může už za dva roky objevit v rekordních tabulkách – a příběh kluka z Jeseníků může inspirovat další mladé cestovatele. „Ostatním mladým lidem bych chtěl poradit, že jestli mají nějaký sen, ať si za ním určitě jdou. Ale samozřejmě do té míry, do které jim to rodiče dovolí,“ doplňuje.
Zdroj: autorský text



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Úterní finále play off o mistrovství světa mezi fotbalisty Česka a Dánska v Praze je vyprodané. Fanoušci odpoledne vykoupili poslední zbylé vstupenky.



Kyjev a Rijád podepsaly dohodu o obranné spolupráci. V pátek to oznámil na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Saúdské Arábie. Dohoda má podle něj položit základ pro budoucí kontrakty, technologickou spolupráci a investice.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.



Veřejnost je v očekáváních od koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů výrazně rozdělená. Zlepšení situace v zemi očekává 32 procent obyvatel, stejný podíl se naopak obává zhoršení a 36 procent výraznou změnu nepředpokládá. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.