„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.
Peklo, jak ho před více než 700 lety popsal Dante Alighieri, možná nebylo jen náboženskou metaforou. Nová interpretace slavného Inferna naznačuje, že středověký básník ve skutečnosti intuitivně popsal jev, který moderní věda začala chápat až o staletí později — ničivý dopad obřího vesmírného tělesa na Zemi.
V horách severního Myanmaru, kde se už roky střetávají armáda, povstalci i obchodníci s drahokamy, narazili horníci na kámen, který okamžitě vzbudil pozornost celého světa. Obří rubín o váze přes dva kilogramy patří k největším, které se člověku kdy podařilo nalézt. Příběh vzácného nálezu navíc připomíná, jak úzce jsou v této části Asie propojené přírodní bohatství, moc i dlouholetý konflikt.
Únava, svalové křeče nebo nekvalitní spánek mohou mít společného jmenovatele: nedostatek hořčíku. Přestože jde o jeden z nejčastěji nakupovaných doplňků stravy, většina Čechů při jeho výběru stále chybuje a ten pak může mít úplně opačný efekt (nebo se vůbec nevstřebat).
Přestože odborníci v minulosti vejce často kritizovali kvůli obsahu cholesterolu, dnes se stále více mluví o jejich přínosech. Nyní navíc znovu přitahují pozornost vědců – tentokrát kvůli možnému vlivu na zdraví mozku. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že jejich pravidelná konzumace může souviset s nižším rizikem Alzheimerovy choroby, které může snížit o více než čtvrtinu.
Doporučení „hlavně pijte hodně vody“ patří k nejčastějším radám, které lidé po ledvinových kamenech dostávají. Jenže nová rozsáhlá studie ukazuje, že realita může být mnohem složitější. Vědci sledovali stovky pacientů, kteří používali chytré lahve, dostávali upozornění i finanční motivaci. Přesto se ukázalo, že ani moderní technologie nemusí stačit na to, co zní na první dojem velmi jednoduše.
Možná máte pocit, že váš dům stojí pořád na stejném místě. Geologové by se tomu ale nejspíš pousmáli. Podle nového online nástroje Paleolatitude.org totiž dnešní Evropa před stovkami milionů let ležela u rovníku.
Měla to být medicína pro utrápenou duši a bolavé tělo válečného veterána. Před 140 lety namíchal lékárník John Pemberton v americké Atlantě první sklenici sirupu, který měl léčit nervové vyčerpání i podrážděný žaludek. Netušil, že jeho směs lístků koky a ořechů kola jednou změní tvář globálního obchodu.
Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.
Péče o zahradu s sebou přináší nejen radost z rostoucí úrody, ale i neustálou pozornost vůči nezvaným návštěvníkům, kteří si na ní rádi pochutnají. Ačkoliv někteří z nich mohou být v přírodě i užiteční, v okamžiku, kdy se přemnoží, dokážou pěstovaným rostlinám způsobit nemalé škody. Víte, kdo z nich patří mezi nejčastější viníky a jak je poznat? Otestujte své znalosti v našem kvízu.
Smradinky, chebzí, habzina, kozičky, pukač – tento výčet starých českých názvů magické byliny rozhodně není kompletní. Jedna z nejpůvodnějších dřevin v našich zemích je životadárný keř, který se sklízí dokonce dvakrát ročně.
Nebezpečný hantavirus Andes, který se objevil na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, podle virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity v Praze pravděpodobně pochází z oblasti Ohňové země nebo přilehlé Patagonie. Virus si zatím vyžádal tři oběti a okolnosti jeho šíření nyní zkoumají epidemiologové.
Klíště nesnáší vedro, miluje vlhkost a na oběť si počká i v nízkém trávníku před domem. V květnu jeho aktivita vrcholí a Česko potvrzuje pověst evropského ohniska encefalitidy. Jsme na tom dokonce tak špatně, že turisté z Brazílie dostávají při cestě k nám varování, aby se nechali očkovat. Proč nám rekordní zájem o vakcíny nepomáhá a co vyčíst z „klíšťového radaru“ dřív, než vyjdete ven?
Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.
