Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.
Káva patří mezi nejběžnější nápoje na světě a její účinky vědci zkoumají už desítky let. Přesto až nyní přichází studie, která se detailně zaměřila na to, jak ovlivňuje takzvanou osu střevo–mozek, tedy složitý komunikační systém propojující trávení, nervovou soustavu a psychiku.
Do výzkumu se zapojilo 62 lidí. Polovina z nich pravidelně pila kávu, druhou polovinu tvořili lidé, kteří kávu běžně nekonzumují. Za pravidelné konzumenty byli považováni účastníci, kteří denně vypili tři až pět šálků, což Evropský úřad pro bezpečnost potravin označuje za bezpečné a běžné množství.
Účastníci během studie vyplňovali psychologické dotazníky, zaznamenávali svůj jídelníček i příjem kofeinu. Vědci zároveň s tím analyzovali vzorky stolice a moči. Právě díky nim mohli sledovat změny ve střevních bakteriích i metabolických procesech, které s konzumací kávy souvisejí.
Zajímavá část experimentu přišla hned na začátku. Lidé, kteří byli zvyklí pít kávu každý den, ji museli na dva týdny úplně vysadit. Už během této krátké doby vědci zaznamenali výrazné změny v látkách produkovaných střevními mikroorganismy. Mikrobiom pravidelných konzumentů kávy se po vysazení začal viditelně odlišovat od lidí, kteří kávu běžně nepijí.
Nečekané překvapení
Po skončení této fáze se káva do jídelníčku znovu postupně vracela. Účastníci ale nevěděli, zda dostávají klasickou nebo bezkofeinovou variantu. Právě tady přišlo jedno z největších překvapení studie. Zlepšení nálady, nižší míra stresu, depresivních pocitů i impulzivity se totiž objevily v obou skupinách — tedy i u lidí, kteří pili pouze bezkofeinovou kávu.
Výzkumníci zároveň identifikovali konkrétní druhy bakterií, které se častěji objevovaly u pravidelných konzumentů kávy. Vyšší zastoupení měly například bakterie Eggertella sp a Cryptobacterium curtum. Podle vědců mohou souviset s tvorbou kyselin v trávicím systému nebo se syntézou žlučových kyselin, které pomáhají chránit organismus před škodlivými bakteriemi a infekcemi. Studie zaznamenala také zvýšený výskyt bakterií ze skupiny Firmicutes, které byly v minulosti spojovány s pozitivnějším emočním naladěním, zejména u žen.
Další překvapení přinesly výsledky zaměřené na fungování mozku. Zlepšení paměti a schopnosti učení se totiž objevilo pouze u lidí, kteří pili bezkofeinovou kávu. Podle vědců to naznačuje, že za některými pozitivními účinky nemusí stát kofein, ale jiné látky obsažené v kávě — například polyfenoly.
Naopak klasická káva s kofeinem měla jiné benefity. Účastníci, kteří pili kofeinovou variantu, vykazovali nižší úroveň úzkosti a zároveň lepší pozornost i bdělost. Výzkum navíc naznačil, že kofein může souviset také s nižším rizikem zánětlivých procesů v organismu.
Výzkum vedli odborníci z centra APC Microbiome Ireland při University College Cork a výsledky publikovali v odborném časopise Nature Communications. Studie vznikla za podpory organizace Institute for Scientific Information on Coffee (ISIC) a podle autorů jde o první takto podrobné sledování vztahu mezi pitím kávy, střevním mikrobiomem a psychickým stavem člověka.
„Zájem veřejnosti o zdraví střev v posledních letech výrazně vzrostl. Zároveň stále lépe chápeme vztah mezi trávením a psychickým zdravím. Mechanismy, kterými káva ovlivňuje osu střevo–mozek, ale dosud nebyly jasné,“ vysvětlil profesor John Cryan z APC Microbiome Ireland.
Podle něj výsledky ukazují, že káva neovlivňuje jen jednotlivé bakterie, ale také to, jak celý mikrobiom funguje a jaké látky produkuje. „Káva je mnohem víc než jen kofein. Jde o komplexní součást stravy, která interaguje s našimi střevními mikroby, metabolismem i emoční pohodou,“ uvedl Cryan.
Vědci zároveň upozorňují, že studie neznamená jednoduché doporučení „čím víc kávy, tím lépe“. Výsledky ale naznačují, že pravidelná a umírněná konzumace kávy může být součástí zdravého životního stylu a mít širší dopady na organismus, než se dosud předpokládalo.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Plavba Hormuzem bude trvale bezplatná, slibuje Trump po dohodě s Íránem
Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Vedoucí úřadu vlády drží obecní byt v Praze 3, bydlí v něm dvě studentky ze Slovenska
Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí.
Čechy proti JAR píská Pensová. Na MS bude rozhodovat jako druhá žena v historii
Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.
Kaviárové tousty: Prokletí vlivného oligarchy, který musí sloužit Putinovi
Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.
Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas končí, rozhodla vláda. Protestům navzdory
Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.