Tušili, že jde o vzácný nález. Skutečná hodnota kamene ale překvapila i experty

V horách severního Myanmaru, kde se už roky střetávají armáda, povstalci i obchodníci s drahokamy, narazili horníci na kámen, který okamžitě vzbudil pozornost celého světa. Obří rubín o váze přes dva kilogramy patří k největším, které se člověku kdy podařilo nalézt. Příběh vzácného nálezu navíc připomíná, jak úzce jsou v této části Asie propojené přírodní bohatství, moc i dlouholetý konflikt.

V oblasti Mogok na severu Myanmaru objevili horníci mimořádně vzácný rubín o hmotnosti 11 tisíc karátů. Surový drahokam váží přibližně 2,2 kilogramu a podle státních médií jde o druhý největší rubín, který se kdy v zemi podařilo nalézt. Objev přišel v polovině dubna, krátce po oslavách tradičního nového roku, a okamžitě vzbudil pozornost nejen mezi geology a obchodníky s drahými kameny, ale také v politických kruzích.

Srdce rubínů

Myanmar je dlouhodobě považován za světové centrum těžby rubínů. Právě z oblastí Mogok a Mong Hsu pochází podle odhadů až 90 procent všech rubínů na světě. Tamní naleziště jsou známá svou mimořádnou kvalitou a sytě rudým odstínem kamenů, který bývá v gemologii označován za jeden z nejcennějších vůbec.

Nově objevený rubín sice nedosahuje rekordní velikosti kamene nalezeného v roce 1996, který měl přes 21 tisíc karátů, odborníci ale upozorňují, že i tak může být hodnotnější. Podle popisu státního listu Global New Light of Myanmar má totiž velmi kvalitní purpurově červené zabarvení se žlutavými podtóny, střední průhlednost a výrazně lesklý povrch, který dobře odráží světlo.

Právě kvalita barvy bývá u rubínů jedním z nejdůležitějších parametrů. U vzácných kamenů totiž nehraje hlavní roli jen samotná velikost, ale také čistota, intenzita odstínu nebo schopnost lámat světlo. I proto může být menší kámen někdy cennější než výrazně větší nález.

Nález obřího rubínu přichází v době, kdy je oblast těžby poznamenaná občanskou válkou a nestabilitou. Region Mogok, který je s drahokamy spojený po staletí, se v posledních letech stal jedním z míst intenzivních střetů mezi myanmarskou armádou a etnickými ozbrojenými skupinami.

Krvavé drahokamy

Město Mogok ovládla v červenci 2024 guerillová organizace Ta’ang National Liberation Army (TNLA), zastupující etnickou menšinu Palaungů. Povstalci následně převzali kontrolu nad tamními doly a těžbou. Situace se změnila až na konci loňského roku, kdy bylo za zprostředkování Číny uzavřeno příměří a kontrola nad oblastí se postupně vrátila zpět pod správu myanmarské armády.

Drahokamy přitom v Myanmaru nepředstavují pouze luxusní exportní artikl. Už desítky let jsou jedním z hlavních zdrojů financování jak vojenského režimu, tak ozbrojených skupin bojujících za autonomii jednotlivých etnik. Obchod s rubíny a dalšími kameny je proto úzce propojený s politikou, korupcí i pašováním.

Na situaci dlouhodobě upozorňují také lidskoprávní organizace. Například britská skupina Global Witness v minulosti opakovaně vyzývala světové šperkařské firmy, aby přestaly nakupovat drahokamy pocházející z Myanmaru. Podle kritiků totiž výnosy z těžby pomáhají financovat vojenské struktury a prodlužují vleklý konflikt v zemi.

Politické napětí v Myanmaru navíc v posledních letech znovu zesílilo. V roce 2021 provedla armáda převrat a k moci se vrátil generál Min Aung Hlaing. Letos byla sice ustavena nová civilní vláda, opozice i lidskoprávní organizace ale označily volby za zmanipulované. Právě Min Aung Hlaing si nyní obří rubín osobně prohlédl ve svém sídle v hlavním městě Neipyijto.

Zdroj: AP, The Washington Post