Klíště nesnáší vedro, miluje vlhkost a na oběť si počká i v nízkém trávníku před domem. V květnu jeho aktivita vrcholí a Česko potvrzuje pověst evropského ohniska encefalitidy. Jsme na tom dokonce tak špatně, že turisté z Brazílie dostávají při cestě k nám varování, aby se nechali očkovat. Proč nám rekordní zájem o vakcíny nepomáhá a co vyčíst z „klíšťového radaru“ dřív, než vyjdete ven?
Každý rok je to stejný příběh: klíšťata jsou všude a tradování, že klíště člověk chytí v listnatém lese na houbách nebo ve vysoké trávě, je sice založené na pravdě, rozhodně to ale neznamená, že ve městě jste v bezpečí. Ve svém kožichu jej ostatně přímo do vaší postele snadno donesou i psi nebo kočky.
Mapo, mapo, řekni, kde je riziko největší
Navzdory své rozšířenosti klíště má poměrně vysoké nároky: nesmí být ani moc horko, ani moc zima. Nesmí být moc sucho, ale ani moc vlhko. A také nesmí být příliš velké výkyvy ničeho z toho – proto má tak rádo vyšší trávu a podrosty, v nichž se dobře drží stálé podmínky, a ve zvýšené míře se objevuje v jarní a o něco méně intenzivní podzimní vlně.
„Systematickému sledování aktivity klíšťat se věnujeme přibližně posledních 15 let. Zařazení této problematiky mezi pravidelné činnosti ústavu vychází z úzké souvislosti mezi aktivitou klíšťat a aktuálním počasím,“ říká Martin Možný, vedoucí oddělení biometeorologických aplikací v ČHMÚ. „Hlavním cílem vydávání předpovědí aktivity je přispět ke snížení rizika nákazy infekčními onemocněními, jako jsou lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida,“ dodává.
Předpověď se vydává na dva dny dopředu a vy tak můžete třeba před plánovaným výletem zpozornět a přibalit balení repelentu navíc – i když, jak upozorňují odborníci, samotný repelent před klíšťaty chrání jen zčásti. Repelent ale nepodceňujte, ani pokud jste proti encefalitidě plně očkovaní, klíšťata přenáší i lymeskou boreliózu, proti které lepší ochrana stále není.
A jak „klíšťatová předpověď“ od ČHMÚ funguje? „Vychází z matematických vztahů mezi aktivitou klíšťat a počasím, které jsme vytvářeli spolu se Státním zdravotním ústavem. Předcházel tomu systematický víceletý monitoring klíšťat a terénní mikrometeorologická měření. Předpověď je vydávána denně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR,“ vysvětluje Martin Možný.
Dědictví jižních Čech
Klíšťová encefalitida je relativně nová nemoc, poprvé ji popsali sovětští vědci ve 30. letech 20. století. Až v roce 1948 byla poprvé izolována v Evropě mimo Sovětský svaz. „Historicky první ohniska byla v jižních Čechách a přilehlém Bavorsku,“ připomíná doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., epidemiolog a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Českoslovenští vědci František Gallia a Jan Krejčí se tehdy podíleli na izolování viru z lidských vzorků. Posléze byla potvrzena i hypotéza, že právě klíště je jejím přenašečem.
Postupně se rozšířila do velké části Evropy a dnes ji můžete chytit prakticky kdekoliv od Německa na východ, od jižního Švédska po Slovinsko. S měnícím se světovým klimatem se ale stále posouvají i tyto hranice a třeba Brazilci mají při cestách do střední a východní Evropy doporučené očkování proti encefalitidě.
Předvídatelné nebezpečí
Podceňovat klíšťata se rozhodně nevyplatí – počet nakažených klíšťovou encefalitidou u nás rok od roku stoupá, léčí se tu s ní třetina všech případů v Evropě, loni to bylo přes 700 případů. Po přepočítání na počet obyvatel jsme v evropském žebříčku na třetím nejhorším místě.
Rožňavská epidemie
Encefalitida se kromě klíšťat přenáší i nepasterovaným mlékem od napadeného zvířete. Epidemie této nemoci v roce 1951 ve slovenské Rožňavě tehdy postihla několik stovek lidí a nastavila nové standardy zpracování mléčných výrobků. Konzumace neošetřeného mléka je dodnes riziková.
Třetina nakažených si přitom vůbec není vědoma, že klíště měla, a celá čtvrtina má dlouhodobé následky – včetně různých forem ochrnutí. V této situaci je přitom naprosto paradoxní stále nízká proočkovanost populace.
„Česká republika dosáhla historického maxima, 51 procent populace má aplikovanou alespoň jednu dávku vakcíny, což je výrazné zlepšení oproti 29 procentům v roce 2019. Reálná ochrana je však nízká: pouze 17 procent je skutečně plně chráněno dokončením očkovacího schématu,“ říká Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. Se stoupajícím věkem pacienta se zvyšuje jak pravděpodobnost přenosu, tak závažnost následků.
Zdroj: nivb.cz, chmi.cz, szu.gov.cz
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Plavba Hormuzem bude trvale bezplatná, slibuje Trump po dohodě s Íránem
Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.
Vedoucí úřadu vlády drží obecní byt v Praze 3, bydlí v něm dvě studentky ze Slovenska
Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí.
Čechy proti JAR píská Pensová. Na MS bude rozhodovat jako druhá žena v historii
Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.
Kaviárové tousty: Prokletí vlivného oligarchy, který musí sloužit Putinovi
Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.
Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas končí, rozhodla vláda. Protestům navzdory
Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.