


Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.

Planeta nese název LHS 3844 b, nebo také Kua'kua, což je slovo pro motýla v domorodém jazyce na Kostarice. Obíhá kolem hvězdy menší a s nižší zářivostí než Slunce, vzdálené od Země asi 49 světelných let (464 bilionů kilometrů).
„Tato planeta není hezké místo,“ citovala agentura Reuters astronomku Lauru Kreidbergovou, výkonnou ředitelku německého Max-Planckova institutu pro astronomii a hlavní autorku studie, zveřejněné tento týden v časopise Nature Astronomy. „Je to pekelná, neúrodná skála - podobá se mnohem víc Merkuru než Zemi. Nejsou tam stopy atmosféry. Místo toho vidíme tmavý povrch, pravděpodobně starý. Představte si holou skálu, řítící se miliardy let vesmírem. Tam byste se nechtěli vydat,“ dodala.
Pozorování svědčí o prastarém planetárním povrchu pokrytém ztmavlým regolitem – sypkým, roztříštěným horninovým materiálem, jenž pokrývá pevné podloží a vznikl v důsledku věky trvajícího bombardování mikrometeority a vystavení hvězdnému záření.
Webbův dalekohled, který NASA vypustila na oběžnou dráhu v roce 2021 a provoz zahájil rok nato, umožnil revoluční pokrok při studiu exoplanet. Díky výkonným infračerveným pozorovacím schopnostem dokáže odhalit chemické složení a vnitřní dynamiku atmosfér exoplanet a dokonce ukázat, jaké druhy mraků se v nich vyskytují.
Díky teleskopu nyní astronomové mohou přímo studovat geologii a složení povrchu exoplanet, uvedl astronom a hlavní autor studie Sebastian Zieba z astrofyzikálního centra Harvard & Smithsonian v Massachusetts. „Před spuštěním teleskopu Jamese Webba to pro nás bylo náročné. Ten však nyní staví Zemi a Sluneční soustavu jako celek do širšího kontextu a umožňuje nám ověřit, zda jsou procesy nebo složení povrchu, které známe ze Sluneční soustavy, běžné i u jiných hvězd,“ řekl Zieba.
„Je to, jako bychom si najednou vyčistili brýle a poprvé viděli planety jasně,“ dodala Kreidbergová.






Americký prezident Donald Trump vyzval Izrael a Írán k návratu k jednání po dnešním raketovém útoku Teheránu na izraelské území. Uvedl, že ihned zavolá izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahovi, aby úder neopětoval.



Kosovské parlamentní volby vyhrála vládnoucí strana premiéra Albina Kurtiho Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV). Po sečtení více než 95 procent hlasů získala 43,22 procent, uvádí místní úřady. Druhá skončila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21,35 procenty. Podle informací ústřední volební komise přišlo k urnám přibližně 36,88 procenta voličů.



Dánský fotbalista Christian Eriksen zkolaboval v přípravném utkání s Ukrajinou. Stalo se mu to už podruhé, poprvé měl zástavu srdce před pěti lety při zápase s Finskem na mistrovství Evropy v Kodani.



Německý tenista Alexander Zverev triumfoval na Roland Garros a získal premiérový grandslamový titul. Třetí hráč světového žebříčku porazil ve finále na pařížské antuce nasazenou desítku Itala Flavia Cobolliho 6:1, 4:6, 6:4, 6:7 a 6:1. Zvítězil po čtyřech hodinách a 16 minutách.


