Možná máte pocit, že váš dům stojí pořád na stejném místě. Geologové by se tomu ale nejspíš pousmáli. Podle nového online nástroje Paleolatitude.org totiž dnešní Evropa před stovkami milionů let ležela u rovníku.
Až příště budete sekat trávu na zahradě, možná budete stát na místě, kde se kdysi proháněli prvohorní živočichové. Mezinárodní tým vědců vedený geologem Douwe van Hinsbergenem nyní spustil aktualizovanou verzi webu Paleolatitude.org, který dokáže zobrazit, kde se jakékoli místo na Zemi nacházelo během posledních 320 milionů let. Stačí zadat adresu a sledovat, jak váš kus planety driftoval přes pradávné superkontinenty, oceány a klimatická pásma.
„Až příště pojedete na dovolenou, podívejte se na Paleolatitude.org a zjistěte, jakou cestu urazila samotná destinace,“ doporučují výzkumníci.
Princip je jednoduchý, ale výsledek působí skoro jako geologický Google Maps stroj času. Nástroj vychází z takzvaného Utrecht Paleogeography Model, tedy detailního modelu pohybu tektonických desek. Nová verze modelu je podle autorů výrazně přesnější než předchozí pokusy. Zahrnuje totiž nejen pohyb velkých kontinentů, ale i menších tektonických desek nebo takzvaných „ztracených kontinentů“ s názvy jako Velká Adrie, Argoland nebo Tethys Himálaj.
Nizozemsko na úrovni Arábie
A proč je to důležité? Protože poloha na zeměkouli zásadně ovlivňuje klima. Když paleontologové najdou fosilie tropických organismů v Evropě, potřebují vědět, jestli byla planeta tehdy obecně teplejší, nebo jestli se dané místo jednoduše nacházelo mnohem blíž rovníku.
Přesně to se stalo u nizozemského města Winterswijk. Tamní 245 milionů let staré fosilie ukazovaly na prostředí podobné dnešnímu Perskému zálivu - tedy pouště a tropické moře. Vědci nakonec zjistili, že dnešní Nizozemsko tehdy skutečně leželo zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako současná Arábie.
Když dinosaurům zmizel domov
Nový nástroj ale neslouží jen zvědavcům, kteří chtějí zjistit, kde byla jejich zahrada za časů Pangey. Význam má i pro výzkum vymírání a klimatických změn. Paleontoložka Emilia Jarochowska upozorňuje, že díky přesnějším mapám lze mnohem lépe sledovat, jak se v minulosti měnila biodiverzita během masových vymírání.
„Které zeměpisné šířky se staly neobyvatelnými jako první a které fungovaly jako útočiště? Které druhy migrovaly, které se přizpůsobily a které vyhynuly?“ ptá se vědkyně. Podle ní se tím mění i samotný pohled na historii života na Zemi.
„Naše chápání biodiverzity se posouvá z jednorozměrného - tedy pouze v čase - do trojrozměrného, zahrnujícího i prostor.“ Vědci už například analyzovali kolem 34 tisíc fosilií mořských organismů z období jury a zpětně určovali, v jakých zeměpisných šířkách tito tvorové skutečně žili. Výsledkem je mnohem přesnější mapa dávných ekosystémů.
Model zatím sahá 320 milionů let do minulosti, tedy do období superkontinentu Pangea. Vědci ho ale chtějí rozšířit ještě dál, až k takzvané kambrické explozi před 550 miliony let, kdy se na Zemi začal dramaticky rozvíjet složitý život.
Zdroj: Utrecht University, PLOS, Science Alert
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Východní křídlo NATO musí posílit protivzdušnou obranu, shodli se evropští lídři
Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.
Macinkova nová sestava. Klausův blízký muž, známá diplomatka i jeden velký návrat
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.
Z filipínského Senátu je hlášena střelba, do budovy vstoupili vojáci
Ve filipínském Senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), dnes zazněla střelba, píše agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Podle Reuters svědci slyšeli více než deset výstřelů, podle AFP nejméně pět.
Proč někdo ukradl lebku svaté Zdislavy? Je to unikát, něco takového nepamatuji, říká historik
Krádež lebky svaté Zdislavy vyvolala řadu otázek o smyslu a hodnotě historických relikvií v moderní společnosti. Historik Jakub Izdný v rozhovoru přibližuje fenomén kultu svatých a vysvětluje, proč tělesné ostatky dodnes představují specifickou kategorii památek, které se stávají terčem krádeží jen zcela výjimečně.
Muž v Jihlavě odevzdal při zbraňové amnestii přes kilo semtexu
Muž donesl ve středu ráno na policejní oddělení v Jihlavě přes kilogram semtexu. Odevzdal ho spolu s rozbuškami a další municí při zbraňové amnestii. Pyrotechnici trhavinu dopoledne v místní části Jihlavy Popice zlikvidovali, informovala mluvčí Dana Čírtková. Zbraňová amnestie vyhlášená od ledna do června letošního roku představuje možnost, jak se vyhnout postihu za držení neevidovaných zbraní.