














Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.



Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.






Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.



Dnes je podle kalendáře takzvané Blue Monday neboli „Smutné pondělí“. Podle údajného vědeckého vzorce byste měli právě teď prožívat největší psychickou krizi roku. Jenže realita je mnohem prozaičtější. Za nejsmutnějším pondělím nestojí věda, ale kalkul jedné britské cestovní kanceláře.



Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.



Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.



První světová válka připravila tisíce francouzských žen o muže. Vdovy hledaly nejen lásku, ale také materiální zabezpečení. Henri Désiré Landru jim nabízel vše a ještě mnohem víc. Do jeho vily ve vesnici Gambais přicházela jedna za druhou, ale žádná z nich už dům neopustila.






Tma, chlad a labyrint úzkých chodeb až desítky metrů pod povrchem, kde se často protáhne sotva jeden člověk. Právě tam v případě nehod zasahují speleologičtí záchranáři. Jejich velitel ze stanice Čechy Michal Novák popisuje, proč v jeskyních může zachraňovat jen ten, kdo je roky zná, a jak vypadala nedávná a jedna z nejnáročnějších záchranných akcí v historii českého jeskynního záchranářství.



Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.



Stále více lidí se potýká s nepříjemným problémem – nemají ve svém životě nikoho blízkého. Na to se rozhodla reagovat čínská vývojářská společnost Moonscape Technologies a vytvořila novou aplikaci, jejímž účelem je zajistit těmto lidem větší bezpečnost.



Po panence s Downovým syndromem a s diabetem 1. typu nyní firma Mattel uvedla na trh první Barbie s autismem. Panenka má odrážet některé způsoby, jak děti s autismem vnímají a komunikují se světem. Její design zahrnuje například ohebné klouby, sluchátka proti hluku či tablet pro symbolovou komunikaci. Je to další případ, kdy Barbie zpodobňuje lidi s postižením.



Hledal klid na psaní životní knihy. Místo toho našel příběh, který ho pohltil – doslova. Zkušený novinář Keith Reinhard odjel do hor v americkém Coloradu vyřešit krizi středního věku, ale osud mu přichystal jiný scénář. Když 7. srpna 1988 zavřel svůj malý obchod a vyrazil jen v košili k vrcholu Pendleton Mountain, netušil, že poslední řádky jeho rozepsaného románu se právě stávají realitou.



Na svazích pod masivy Dolomit denně sviští tisíce lyžařů, o pár set metrů níž se ale stále pracuje pomalu – se dřevem, dlátem a trpělivostí. Jihotyrolské údolí Val Gardena je dnes jedním z nejslavnějších lyžařských regionů Evropy, zároveň patří k posledním místům, kde se staré řezbářské řemeslo nepěstuje jen pro turisty, ale jako živá součást místní identity.



Rok 2026 přináší do světa interiérů nové trendy, ale také jasně ukazuje, co bychom už měli opustit. Co se podle interiérových designérů i zkušených architektů letos dostává do popředí a jaké - někdy velmi oblíbené - prvky by měly zmizet z našich domovů?


