


První světová válka připravila tisíce francouzských žen o muže. Vdovy hledaly nejen lásku, ale také materiální zabezpečení. Henri Désiré Landru jim nabízel vše a ještě mnohem víc. Do jeho vily ve vesnici Gambais přicházela jedna za druhou, ale žádná z nich už dům neopustila.

Henri Desiré Landru pocházel ze slušné rodiny. Jeho rodiče byli hluboce věřící, a tak ho poslali do katolické školy, ve které vyučovali mniši. Jako chlapec dokonce ministroval v kostele. Nic v jeho životě nenasvědčovalo tomu, že by z něj jednou měl vyrůst kriminálník.

Henri Desiré Landru pocházel ze slušné rodiny. Jeho rodiče byli hluboce věřící, a tak ho poslali do katolické školy, ve které vyučovali mniši. Jako chlapec dokonce ministroval v kostele. Nic v jeho životě nenasvědčovalo tomu, že by z něj jednou měl vyrůst kriminálník.

V kostele Henri potkal svou budoucí manželku Marie-Catherine. Do řeči se dali po mši, když oba opouštěli chrám. V roce 1891 se jim narodila dcera Marie, následně Landru narukoval a teprve o dva roky později se snoubenci konečně vzali.
Postupně se páru narodily další tři děti. Jejich rodina si žila šťastně a Henri byl podle své ženy příkladný manžel a otec. Pracoval nejprve jako prodavač nábytku, poté se živil jako instalatér a zkoušel také prodávat hračky.
Poté se ale objevily první problémy. Landru totiž navrhl vlastní motorku a podařilo se mu přesvědčit investory, aby mu dali peníze na vybudování továrny. On ale místo toho sebral peníze a zmizel. Totéž později opakoval ještě s příměstskou železniční tratí a dětskou hračkou, než byl konečně zatčen a putoval na dva roky do vězení.

Po tomto prohřešku s ním manželka ztratila trpělivost, a tak se s ním v roce 1914 rozvedla. Nově získaná svoboda Henriho přivedla na novou myšlenku, a tak si začal do novin dávat inzeráty.
„Vdovec, seriózní a pohybující se v dobré společnosti, stár 43 let, se slušným příjmem, přeje si potkat vdovu s vyhlídkou na uzavření sňatku,“ zněl například jeden z nich.
Vzhledem k zuřící válce, která po sobě zanechávala řadu zoufalých vdov, nezůstaly jeho inzeráty bez povšimnutí, a tak měl brzy mnoho nabídek vdavekchtivých žen.

Brzy si Henri našel novou přítelkyni, kterou se stala Jeanne Cuchetová, velmi pohledná žena. Z předchozího vztahu měla šestnáctiletého syna jménem André. Landru se k oběma chyběl velmi pohostinně, a tak jim bez okolků nabídl domov ve své vile ve Vernouillet. Jakmile do ní matka se synem vstoupili, už je nikdo nikdy neviděl – jako by se dočista vypařili.

Henri nelenil a seznamoval se s dalšími ženami. Přes inzerát v deníku Le Journal potkal šestačtyřicetiletou Thérèse Laborde-Lineovou, která ovšem krátce poté zmizela i se svými dvěma psy v červenci roku 1915. Její sousedé později u soudu uvedli, že po jejím zmizení si Landru z jejího bytu odvezl nábytek.
Jmen ale bylo mnohem více. Marie-Angélique Guillinová, Berthe Héonová, Anna Collombová, Andrée Babelayová a další ženy.



Brzy si samozřejmě policie začala všímat, že nevysvětlitelných zmizení žen podezřele přibylo. Dlouho se ale nedařilo najít jakoukoliv stopu. Inzerátů k seznámení tehdy v novinách bylo mnoho a Landru je navíc podával pod různými smyšlenými jmény.
Průlom ve vyšetřování přišel díky Marie Lacostové, jejíž sestra Célestine Buissonová s Henrim v září roku 1917 odešla a už se nevrátila. Přestože Marie netušila, jak se onen nápadník jmenoval, dovedla popsat, jak vypadal a kde bydlí.

Policie Landru zadržela, ovšem k ničemu se nepřiznal. A jelikož neměla mrtvá těla, nemohla ho obvinit z vražd. Důkazy stačily pouze na obvinění ze zpronevěry. Až později jednoho z detektivů napadlo podívat se v jeho vile do kamen, kde učinil děsivý objev.

Mezi kousky popela našel ohořelé kosti a zuby. Vyšlo najevo, že Landru vdavekchtivé ženy jednoduše zavraždil, jejich těla spálil v kamnech a poté se obohatil díky jejich majetku.

Soudce muže obvinil z toho, že během čtyř let zabil jedenáct žen. Nepochyboval ale o tom, že jich bylo mnohem více. Podle policie si totiž dopisoval s 283 ženami a 72 z nich se nikdy nepodařilo najít.
Landru se během procesu, který začal v roce 1921, k ničemu nepřiznal. Jeho obhájce se pokusil soudce přesvědčit, že byl v době konání vražd nepříčetný, soudního znalce o tom ale nepřesvědčil.

Henri Désiré Landru byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby, což mu vysloužilo rozsudek smrti. Dne 25. února roku 1922 byl časně z rána rozsudek vykonán - šílený sňatkový podvodník skončil svou pozemskou pouť pod gilotinou.

Na snímku: Charlie Chaplin při natáčení filmu "Monsieur Verdoux v roce 1947, černé komedie inspirované právě případem Henriho Désiré Landrua. Nápad na film přišel od režiséra Orsona Wellese, který za něj od Chaplina obdržel platbu 5000 dolarů. Chaplin ztvárnil postavu Henriho Verdouxe, elegantního bankéře, který systematicky vraždí bohaté ženy pro peníze.



Opoziční TOP 09 spustila kampaň k získání nových členů a kandidátů do podzimních komunálních voleb. Zájemcům se chce otevřít prostřednictvím webu www.62000.cz, který nabízí elektronické cesty k přihlášení se k členství či jiným formám spolupráce. Číslo v názvu kampaně vychází z počtu mandátů, o které na podzim půjde. V říjnu loňského roku měla TOP 09 zhruba 1800 členů.



Dálnice D1 u Brna byla v úterý odpoledne ve směru na Ostravu asi dvě hodiny uzavřená po nehodě dvou nákladních aut. Jeden člověk při havárii zemřel, dalšího záchranáři převezli do nemocnice. Řekli to mluvčí policie David Chaloupka a záchranné služby Michaela Bothová. Před nehodou se tvořila kolona.



Téměř po dvou letech a po dvou operacích kolene se znovu objevila na lyžích v ostrém závodě a rovnou na olympijských hrách. Petra Vlhová se v úterý odpoledne představila ve slalomu týmové kombinace. Slovenská šampionka se pokusila odvrátit poslední místo, které jí ve sjezdu přisoudila parťačka Katarína Šrobová. Nepovedlo se, Vlhová slalom ani nedojela.



Šest těl, dvě místa a jeden mrazivý záznam z průmyslové kamery. Bulharská policie rozplétá případ, který podle tamní prokuratury nemá v zemi obdoby. V kulisách zasněžených vrcholků u srbských hranic se odehrálo drama, v němž figuruje tibetský buddhismus, rituální loučení a podivná nevládní organizace, která si říkala „lesní stráž“.


