Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je třeba podat i pomocnou ruku. Touto myšlenkou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před 75 lety zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze.
Lidé si ho vozí na dovolené, užívají po antibiotikách nebo při zažívacích potížích. Oblíbený Hylak Forte ale čeká dlouhodobý výpadek. Podle lékárnice Marie Štěpánkové přitom neexistuje jeden přípravek, který by ho dokázal plnohodnotně nahradit.
Jak by čeští teenageři reagovali na zákaz Instagramu či TikToku? Ještě před pár lety by podobná otázka zněla skoro absurdně. Dnes se ale debata o omezení sociálních sítí pro mladší 16 let dostává i do centra politiky. Zeptali jsme se proto na názor přímo těch, kterých by se případná omezení dotkla nejvíc: samotných teenagerů. „Kdyby to platilo pro všechny, asi by to bylo v pohodě,“ shodují se.
Obaly některých japonských pochutin získají strohé černobílé provedení s tím, jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu narušují dodávky na ropě založené suroviny používané k výrobě barevných tiskařských barev. Napsala o tom agentura AP a informovala i stanice BBC.
Krádež lebky svaté Zdislavy vyvolala řadu otázek o smyslu a hodnotě historických relikvií v moderní společnosti. Historik Jakub Izdný v rozhovoru přibližuje fenomén kultu svatých a vysvětluje, proč tělesné ostatky dodnes představují specifickou kategorii památek, které se stávají terčem krádeží jen zcela výjimečně.
„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.
Peklo, jak ho před více než 700 lety popsal Dante Alighieri, možná nebylo jen náboženskou metaforou. Nová interpretace slavného Inferna naznačuje, že středověký básník ve skutečnosti intuitivně popsal jev, který moderní věda začala chápat až o staletí později — ničivý dopad obřího vesmírného tělesa na Zemi.
V horách severního Myanmaru, kde se už roky střetávají armáda, povstalci i obchodníci s drahokamy, narazili horníci na kámen, který okamžitě vzbudil pozornost celého světa. Obří rubín o váze přes dva kilogramy patří k největším, které se člověku kdy podařilo nalézt. Příběh vzácného nálezu navíc připomíná, jak úzce jsou v této části Asie propojené přírodní bohatství, moc i dlouholetý konflikt.
Únava, svalové křeče nebo nekvalitní spánek mohou mít společného jmenovatele: nedostatek hořčíku. Přestože jde o jeden z nejčastěji nakupovaných doplňků stravy, většina Čechů při jeho výběru stále chybuje a ten pak může mít úplně opačný efekt (nebo se vůbec nevstřebat).
Přestože odborníci v minulosti vejce často kritizovali kvůli obsahu cholesterolu, dnes se stále více mluví o jejich přínosech. Nyní navíc znovu přitahují pozornost vědců – tentokrát kvůli možnému vlivu na zdraví mozku. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že jejich pravidelná konzumace může souviset s nižším rizikem Alzheimerovy choroby, které může snížit o více než čtvrtinu.
Doporučení „hlavně pijte hodně vody“ patří k nejčastějším radám, které lidé po ledvinových kamenech dostávají. Jenže nová rozsáhlá studie ukazuje, že realita může být mnohem složitější. Vědci sledovali stovky pacientů, kteří používali chytré lahve, dostávali upozornění i finanční motivaci. Přesto se ukázalo, že ani moderní technologie nemusí stačit na to, co zní na první dojem velmi jednoduše.
Možná máte pocit, že váš dům stojí pořád na stejném místě. Geologové by se tomu ale nejspíš pousmáli. Podle nového online nástroje Paleolatitude.org totiž dnešní Evropa před stovkami milionů let ležela u rovníku.
Měla to být medicína pro utrápenou duši a bolavé tělo válečného veterána. Před 140 lety namíchal lékárník John Pemberton v americké Atlantě první sklenici sirupu, který měl léčit nervové vyčerpání i podrážděný žaludek. Netušil, že jeho směs lístků koky a ořechů kola jednou změní tvář globálního obchodu.
Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Data o skalnatém světě o průměru o 30 procent větším než Země naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou.
