


Mají touhu objevovat, jsou to expati v zahraničí a žijí vědou. Občas musí bojovat o vlastní identitu, potýkají se s neúspěchem a někdy i s rozhodnutím, zda ve vědeckém světě vůbec zůstat. V nakladatelství Pointa vyšla kniha rozhovorů s mladými vědci a vědkyněmi. Její autorka, biochemička Hana Valenta, ji doplnila krátkými příběhy odhalujícími osobní zkušenosti i profesní výzvy mladých badatelů.

Pět vědců, pět rozhovorů, pět příběhů. Lucas, Alfred, Clara, Pauline a Esmée – mladí vědci z evropských univerzit v Belgii, Francii a Švédsku – se v knize svěřují se svou každodenní rutinou, radostmi i frustracemi. Usilují o doktorát v přírodních vědách a inženýrství nebo ho čerstvě získali. V rozhovorech s nimi se čtenáři například dozvědí, jaké vlastnosti by měl mít dobrý šéf na akademické půdě, jak náročné je publikovat vědecký článek, ale také jak vůbec zastavit nepokojnou mysl.

Impulzem k napsání knihy byla zkušenost, kterou zná mnohý doktorand i jeho rodina: komunikační bariéra, jež vzniká při zdánlivě jednoduchých otázkách na rodinných setkáních. „Výsledkem je zmatená rodina, která nic moc nechápe, a frustrovaný doktorand, který ač se snaží sebevíc, nedokáže přesně vysvětlit, co vlastně celé dny dělá,“ popisuje autorka.
Kniha je určena všem, kteří mají ve svém okolí někoho z vědeckého prostředí a chtějí lépe porozumět jeho světu – rodičům doktorandů, přátelům, sourozencům i těm, kteří o vědecké kariéře sami uvažují.
Autorka knihy Hana Valenta je biochemička, která žije a pracuje v Bruselu. Studovala v Praze i ve Francii a fascinují ji fluorescenční mikroskopy či proteiny. Vedle vědeckého výzkumu se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy – organizovala Dny vědy na univerzitě, výstavy i výuku dětí v letní škole. Nepokojná mysl je její první vydanou knihou. Ta by měla dle jejích slov čtenářům přinést „osobní pohled do zákulisí akademického světa, který není jen o experimentech a bádání, ale především o lidech“.



Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.



Íránská média informují, že „nepřítel“ v neděli zasáhl ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti raketovým, protivzdušným systémům i proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Ta je podle Teheránu pro lodě uzavřená, Washington tvrdí pak. V noci na neděli Američané zasáhli na 140 íránských vojenských cílů.



Více než dvě stovky politických elit, podnikatelů, technologických šéfů, ale například i hereček a herců se právě chystají na několikadenní setkání nedaleko irského Dublinu. Na programu mají debaty o třetí světové válce, umělé inteligenci a dalších tématech týkajících se budoucnosti světa. O fungování této elitní skupiny se přitom veřejnost dozvěděla paradoxně díky základnímu selhání zabezpečení.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil v neděli změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Zelenskyj v neděli ohlásil i změny ve vedení bezpečnostních složek.



Devátou etapu cyklistické Tour de France vyhrál ve spurtu čtyřčlenné skupiny uprchlíků bývalý mistr světa Mathieu van der Poel z Nizozemska. Kvůli velkému horku byla etapa mezi městy Malemort a Ussel zkrácena o zhruba třicet kilometrů na 154,6 km.