Nelehký úkol dostala architektka Markéta Bromová od mladé rodiny z Berounska. V zastavěné části na kraji města navrhovala dům, který se musel vypořádat se svažitým pozemkem, sousedy i přilehlou silnicí. Hlavním přáním majitelů přitom bylo, aby se domov rozkládal jen na jedné úrovni a měl dostatek soukromí. Nemovitost tak od ulice ustupuje dál do zahrady a otevírá se až ke vzdálenějším domům.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. Vše teď spadá pod nadační fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Činžovní dům nedaleko Havelského tržiště má po rekonstrukci úchvatnou atmosféru. Architekti, kteří se jím zabývali devět let, mu vrátili kouzlo starých časů a přitom nezapomněli na nároky moderního bydlení. Během obnovy odhalili vrstvy v románském, barokním i klasicistním stylu, které dali do kontrastu se současnými a praktickými prvky.
Kloboucké lesní si na Valašsku nechalo postavit nové sídlo pro své zaměstnance. Střídmý dům se chlubí tím, že je zároveň největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekt.
Do osmého ročníku soutěže Interiér roku architekti z Česka a Slovenska přihlásili 211 realizací. Převládají soukromé rekonstrukce a novostavby, z veřejných investic se vyjímá například proměna jednacího sálu Nejvyššího soudu v Brně nebo Café Robot v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Letohrádek u Nových Hradů v roce 2010 nevypadal jako okázalé novogotické sídlo pro aristokratickou smetánku. Po znárodnění připadl správě státních lesů, která v něm zřídila kanceláře pro zaměstnance. "Tehdy také dům ztratil svůj charakteristický novogotický vzhled," říká architekt Tomáš Petrášek, který se na podnět svého bratra chopil rekonstrukce a proměnil dům v kouzelné rodinné bydlení.
Psycholog a spisovatel dlouho bydleli v pronájmu na sídlišti v pražských Ďáblicích. Lokalitu si oblíbili, a když začali uvažovat o vlastním bydlení, rozhodli se hledat ve stejné čtvrti. Měli štěstí, podařilo se jim koupit byt v sousedním domě. Velikostí byl akorát, potřeboval ale rekonstrukci. Pár proto oslovil studio Papundekl, které pro něj navrhlo bydlení odrážející mileniálský styl života.
V areálu zámku Žďár nad Sázavou, který stojí v malebné krajině pod Zelenou horou, vzniklo moderní ubytování pro romantické povahy. Stylové pokoje navrhla na popud hraběnky Marie Kinsky designérka Alexandra Dýcková. "V každému apartmánu jsme se snažili odrazit původní historickou funkci. Přáním paní hraběnky také bylo, aby se pokoje lišily svou barevností," říká autorka proměny.
Filip a jeho sestra dostali od rodičů chalupu z 19. století. Dům v malebné vesnici Jindřichov v Jizerských horách Filip původně nechtěl, jeho manželka a sestra Kateřina ho ale přemluvily k tomu, aby si obydlí nechali. V roce 2021 tak začali s rekonstrukcí a život se jim na čas obrátil vzhůru nohama. Volné víkendy trávili prací na stavbě a plánováním interiéru.
I to, co dávno ztratilo svou funkci, může s trochou péče sloužit dalším generacím. Myslí si to Jiří Rokoský, který si v Lipnici nad Sázavou všiml chátrající trafostanice a společně s přáteli ji proměnil na atraktivní ubytování. Na deset metrů čtverečních dokázali vměstnat spaní pro dva, sprchu s toaletou, kuchyň i terasu s výhledem na kraj Vysočiny.
O hotelu u rybníka Medlov nevěděl Jan Piskoř v roce 2014 vůbec nic. Sháněl tehdy místo, kde bude moct pořádat kurzy pro členy pražské taneční školy. Do oka mu padl inzerát odborových svazů, které hotel ve Fryšavě pod Žákovou horou nabízely k pronájmu. Budovu si zamiloval a po pár měsících se mu ji za pomoci známých podařilo odkoupit. Až po letech zjistil, že patří mezi ikony bruselského stylu.
Pritzkerovu cenu, nejvyšší ocenění ve světě architektury, získal 69letý Brit David Chipperfield, známý minimalismem a elegancí svých návrhů. Porota Chipperfielda ocenila zejména za jeho nadčasový a moderní styl, který čelí klimatické krizi, proměňuje sociální vztahy a oživuje města, uvedla agentura AFP.
Kateřina Landa žila od 90. let v Paříži, kde studovala návrhářství a později spolupracovala s ikonami módy jako Chanel nebo John Galliano. Ve Francii také potkala svého prvního muže, všestranného bohéma, s nímž se nastěhovali do bývalého skladu a společně ho změnili v místo pro život. Byt s barevnými tapetami a sběratelskými kousky z blešáku ukazuje, jak k interiérům přistupují Pařížané.
V satelitní čtvrti obce Tlustovousy ve Středočeském kraji stojí nový rodinný dům, který nedává na odiv svou skutečnou velikost. Architekti Martin Petřík a Matěj Šebek ho navrhli tak, aby majitelům nabízel soukromí a zároveň zapadl do typizované okolní zástavby. Od ulice se nenápadně táhne dál na pozemek, čímž do sebe pouští světlo a kryje zahradu před pohledy sousedů.
Designérka Anke Glut proměnila horskou novostavbu v obci Prkenný Důl ve slunný víkendový byt. Rodina z Prahy ji požádala, aby interiér o velikosti 90 metrů čtverečních vybavila nábytkem a doplňky, které uspokojí každého, kdo do bytu přijede. "Cílem majitelů je byt občas pronajímat. Musela jsem tak vymyslet zařízení, které zaujme každého a zároveň bude nenáročné na údržbu," vysvětluje autorka.
Původně pavilon Klubu českých turistů ve Stromovce, dnes známé zrcadlové bludiště na Petříně. Stavba ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička vznikla na pražském výstavišti pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle plánů Quida Bělského a Matěje Bílka.
Panelový dům v pražské Hostivaři je díky rekonstrukci lepším místem pro život. Architekti opravili šedesát let starou fasádu a rozšířili lodžie s výhledem do parku. Společenství vlastníků za úpravy zaplatilo pět milionů korun.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
