Nadace postupně rekonstruuje dům, šíří Zikmundův odkaz, spravuje jeho knižního fond a zpřístupňuje vilu veřejnosti. "Uvnitř je mimo jiné bezvadně zachovaný původním mobiliář z 50. let minulého století od designéra Miroslava Navrátila, který vycházel z dispozic od architekta Zdeňka Plesníka. Máme tu i sbírkové předměty, které si Zikmund s Hanzelkou přivezli z první a druhé expedice, nebo dárky od přátel," popisuje ředitelka fondu Dagmar Výlupková.
Knižní fond československého cestovatele dnes čítá 11 tisíc knih, z nichž polovina je ve vile. "Téměř ve všech najdete poznámky pana Zikmunda, vpisy nebo výstřižky tematických článků," říká Výlupková a dodává, že zatím má fond přibližně osm prohlídek v měsíci, vždy v neděli. Trasa vede zahradou i interiérem vily. Kromě pracovny je v ní fotokomora, tři ložnice, kuchyň, koupelna s domácí tělocvičnou a společenská místnost, kde Zikmund pořádal takzvaná Setkání na koži.
"Od 70. let minulého století, kdy Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou upadli v nemilost komunistického režimu, ožívala vila především návštěvami umělců, inteligence a disidentů. Když někdo z této skupiny slavil narozeniny, bylo zvykem nechat ho klečet na medvědí kůži, kterou si cestovatel přivezl z Kamčatky. Oslavenec pak musel vyslechnout všechna přání v kleče," vysvětluje ředitelka nadace. Mezi klečící patřil například Václav Havel, Ludvík Vaculík, Jiří Menzel, Miloš Forman nebo Emil a Dana Zátopkovi.
Historie domu s velkou zahradou ve svahu sahá do roku 1935. Tehdy ho pro prvního hejtmana zlínského okresu Josefa Januštíka nechal postavit Baťův podpůrný fond podle návrhu stavebního oddělení. Jak se vila časem proměňovala, dobře popisuje Zlínský architektonický manuál. Vysvětluje mimo jiné to, proč se od počátku lišila od klasických baťovských domků, a láká i na další architektonické klenoty ve městě.
Nahlédněte s námi do domu vášnivého cestovatele.
