








Ve škole jsme se učili stovky historických příběhů. Jenže některé z nich nikdy nebyly pravda, jiné časem překryly filmy, propaganda nebo lidová představivost. Poznáte, která známá tvrzení obstála před moderním výzkumem a která se ukázala jako mýty? Připravili jsme kvíz, který umí překvapit i milovníky historie.






Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.



Je jí 97 let, hůře mluví po prodělané mrtvici, má vetchý zrak a nemůže už ani řídit. Přesto se znovu připoutala ke křídlu letícího dvouplošníku. Britka Betty Bromageová překonala vlastní Guinnessův rekord a svým odvážným činem znovu dokázala, že odvaha ani chuť pomáhat nemají věkovou hranici.



Nejdřív se otevřely dveře a pak dovnitř bez známek sebemenšího stresu nakráčela skupina obřích hlodavců. Video z budovy zákonodárného shromáždění brazilského státu Mato Grosso během několika hodin ovládlo sociální sítě po celém světě. Místní zaměstnance ale příliš nepřekvapilo. Nečekaní návštěvníci se totiž u budovy objevují pravidelně a mají k tomu dobrý důvod.



Nemusí už jít jen o telefonát od falešného bankéře nebo policisty. Počet bankovních a platebních podvodů roste a s ním i kreativita pachatelů, kteří stále hledají nové způsoby, jak své oběti připravit o peníze. Útočí na emoce, vytvářejí pocit naléhavosti a využívají důvěry lidí. Týkat se přitom může každého z nás – bez ohledu na věk, vzdělání nebo zkušenosti.



Přes pět století ukrývaly andské vrcholky tajemství, které se archeologům dlouho nedařilo rozluštit. „Nešlo jen o samotný akt obětování,“ tvrdí nyní autorka nové studie. Moderní analýza tří mumií inckých dětí totiž naznačuje, že jejich poslední měsíce i samotná smrt mohly vypadat úplně jinak, než se odborníci po desetiletí domnívali.



Považujete vepřo knedlo zelo za letitý národní poklad? Ve skutečnosti jste skočili na vějičku sto padesát let starému reklamnímu triku. Skutečné národní jídlo Češek a Čechů totiž vypadalo úplně jinak. Jenže se k němu špatně pilo pivo a měšťané v 19. století vyžadovali maso. Historik Martin Franc vysvětluje, jak pražští hostinští stvořili legendu, na které se dalo nejlépe vydělat.



Čtyřtunový horní stupeň rakety Falcon 9 od SpaceX ráno nejspíše narazil do Měsíce. Dopad měl zanechat jen kráter o desítkách metrů a podle expertů ani Zemi, ani Měsíci nehrozilo nebezpečí. Potvrzení kolize teď vědci ověřují podle snímků povrchu.



Zatmění Slunce bezesporu ovlivňovalo dějiny: ukončilo bitvu, dalo předzvěst zániku celé říše, díky němu bylo objeveno helium i byla potvrzena Einsteinova obecná teorie relativity. Seznamte se s nejslavnějšími příběhy zatmění, která vstoupila do dějin.



Malobuněčný karcinom plic patří mezi nejnebezpečnější nádory vůbec. Roste rychle, často se šíří do mozku a možnosti léčby jsou omezené. Nové výzkumy ale ukazují překvapivou věc: nádorové buňky si vytvářejí spojení s nervovým systémem podobná synapsím mezi neurony. Vědci nyní zkoumají, zda by přerušení této komunikace mohlo zpomalit růst nádoru.






Čtrnáct let práce v nehostinném prostředí si vybírá svou daň. Nové snímky z Marsu ukázaly, jak výrazně se během let opotřebovala kola roveru Curiosity. Přesto robot pokračuje v průzkumu Rudé planety a připomíná, že i zdánlivě obyčejná fotografie může vypovídat o hranicích lidské techniky i o tom, jak blízko bychom mohli být vlastní cestě na Mars.






Před rokem zahynula při sestupu z pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat česká horolezkyně Klára Kolouchová. Ve spolupráci s horolezcem Janem Trávníčkem a se souhlasem Klářiny rodiny oslovilo Aktuálně.cz několik jejích přátel. Místo poslední expedice vzpomínají na ženu, která dokázala rozesmát celou místnost, strhnout ostatní svým nadšením a zůstat sama sebou i ve chvílích, kdy ji okolí nechápalo.






Milovníci noční oblohy, zbystřete. Nad našimi hlavami se už brzy může odehrát podívaná, kterou většina lidí za život spatří jen jednou. Hvězda T Coronae Borealis se po zhruba 80 letech znovu výrazně rozzáří, na krátkou dobu ji bude možné zahlédnout i bez dalekohledu.



Chladnému Baltskému moři se Bartłomiej Kubkowski postavil už čtyřikrát. Až na pátý pokus se mu ale podařilo něco, co před ním nikdo nedokázal – bez jediné přestávky přeplaval více než 160 kilometrů ze Švédska do Polska. Ve vodě strávil 56 hodin bez spánku a zároveň vybral miliony korun na léčbu dětí s rakovinou.



Přeletěl severní pól, drží několik světových rekordů a létal nad Grónskem, Saharou i aktivní islandskou sopkou. Třiasedmdesátiletý Jiří Pruša má za sebou tisíce hodin za kniplem větroňů i malých motorových letadel, zažil řadu krizových situací a nasbíral tolik historek, že by vydaly na několik cestopisů. Ani po letech strávených ve vzduchu mu však létání nezevšednělo.