Snědl klobásu a zemřel. Fatální reakci na maso způsobilo kousnutí běžného klíštěte

Kousnutí klíštěte si lidé běžně spojují s lymskou boreliózou nebo encefalitidou. V Austrálii ale lékaři řeší mnohem bizarnější a potenciálně smrtelný důsledek: alergii na červené maso. Po nedávné smrti dospívajícího chlapce odborníci znovu upozorňují na vzácnou reakci, kterou může spustit jediný parazitický štípanec.

Australské úřady potvrdily první úmrtí v zemi způsobené alergií na maso vyvolanou kousnutím klíštěte. Mladík Jeremy Webb zemřel v roce 2022 poté, co na školním výletě snědl hovězí klobásy. Podle zástupkyně státní koronerky státu Nový Jižní Wales Carmel Forbesové šlo o anafylaktickou reakci, která u chlapce následně vyvolala těžký astmatický záchvat.

Případ je mimořádně vzácný. Webb se stal teprve druhým člověkem na světě, u něhož byla smrt přímo spojena s takzvanou alergií na maso savců. Další potvrzené úmrtí lékaři popsali až v roce 2024 ve Spojených státech.

Za zvláštní reakcí stojí látka, kterou do lidského těla přenášejí některá klíšťata. V Austrálii je hlavním viníkem klíště druhu Ixodes holocyclus, známé jako východní paralytické klíště. Jeho sliny obsahují molekulu cukru zvanou alfa-gal: zkratku pro galaktóza-α-1,3-galaktózu.

Tento typ cukru se přitom v lidském těle běžně nevyskytuje. Když klíště člověka kousne, dostane se alfa-gal do krevního oběhu. U části lidí to vyvolá reakci imunitního systému: organismus začne vytvářet protilátky typu IgE, které jsou typické pro alergické reakce. Tělo se takzvaně nastaví na alergii, aniž by se okamžitě objevily potíže.

Problém nastává až později. Jakmile takto „nakažený“ člověk sní potravinu obsahující alfa-gal, tedy například červené maso, výrobky s želatinou, jako jsou některé bonbony, nebo dokonce některé léky, může se spustit alergická reakce. A to často až s několikahodinovým zpožděním.

Léčba zatím neexistuje

Příznaky mohou být relativně mírné, například kopřivka, bolesti břicha, křeče nebo průjem. V některých případech se ale reakce rozvine v těžkou anafylaxi, která zasahuje dýchací i oběhový systém a může skončit smrtí.

Co je alfa-gal alergie?
Na zvláštní typ alergie, která může vzniknout po kousnutí klíštětem, upozorňovali už v roce 2017 vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Lidé s touto alergií mají potíže především po konzumaci masa savců: například hovězího nebo vepřového. Naopak drůbež nebo ryby obvykle reakci nevyvolávají.

Alergie byla dlouho popisována hlavně v centrálních a jižních státech USA, kde ji spojují s klíštětem Amblyomma americanum. Postupně se ale objevuje i v Evropě, Austrálii a dalších částech světa. Studie z Německa například ukázaly vyšší výskyt u lidí, kteří se často pohybují v lesích, například u lesníků nebo lovců. Riziko podle vědců souvisí i s počtem přisátí klíštěte a s hladinou protilátek IgE zaměřených proti alfa-galu.

Výzkum, na němž se podílel Alejandro Cabezas-Cruz z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, zároveň naznačil zajímavou souvislost s krevními skupinami. Lidé s krevní skupinou B totiž vytvářejí méně protilátek proti alfa-galu a alergie se u nich objevuje výrazně méně často. Vysvětlení může být poměrně jednoduché: molekula alfa-gal je totiž velmi podobná antigenu krevní skupiny B, a imunitní systém ji proto snáze toleruje.

Ačkoliv se poslední australský případ týkal teenagera, alergie na maso savců se obvykle objevuje spíše u starších lidí. Podle výzkumu, který nyní dokončil tým vědců vedený Alexanderem Goftonem z australské výzkumné organizace CSIRO, se toto onemocnění vyskytuje v Austrálii nejčastěji ve věkové skupině mezi 45 a 75 lety. Ženy jsou podle dat ohroženy o něco více než muži, tvoří přibližně 60 procent případů. Důvod, proč je tomu tak, ale vědci zatím neznají.

Analýza jedenácti let dat až do roku 2025 zároveň ukazuje zajímavý trend. Počet případů byl až do roku 2020 relativně stabilní, od té doby však začal rychle růst. V posledních letech přibývá nově diagnostikovaných pacientů v průměru o 22 procent ročně. V roce 2024 lékaři v Austrálii zaznamenali celkem 787 lidí, u nichž testy potvrdily přítomnost protilátek proti alfa-galu.

Na první pohled to může vypadat jako dramatický nárůst samotného onemocnění. Podle vědců je ale většina růstu způsobena jiným faktorem: větší informovaností a častějším testováním. Odhadují, že zhruba 90 procent nárůstu souvisí právě s tím, že lékaři na tuto alergii častěji myslí a aktivně ji vyšetřují. Dalším faktorem může být to, že se lidé stále častěji stěhují na okraje měst nebo do venkovských oblastí, kde je kontakt s klíšťaty pravděpodobnější.

Jisté je zatím jen jedno: na alergii na maso savců neexistuje žádná léčba, která by ji dokázala odstranit. Jedinou skutečně účinnou ochranou je proto prevence kousnutí klíštětem.

Odborníci proto doporučují při pohybu v oblastech s výskytem klíšťat nosit dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty, nohavice zastrčit do ponožek a zvolit světlé oblečení, na kterém jsou paraziti lépe vidět. Pomoci může také klobouk se širokou krempou a používání repelentů, zejména těch, které obsahují látku DEET (diethyltoluamid).

Pokud už klíště člověka kousne, je podle odborníků důležité ho odstranit správným způsobem. Běžné domácí pinzety mohou v některých případech problém zhoršit, protože mohou způsobit další uvolnění slin klíštěte do rány. Proto se doporučují speciální postupy, které minimalizují riziko dalšího vystavení těla látkám ze slin parazita.