


Na první pohled vypadala jako dekorace, která má zahradě dodat nádech starověku. Mramorová deska s latinským nápisem, napůl skrytá v porostu za domem v New Orleans ve Spojených státech, mohla být jen zdařilou kopií. Jenže nebyla. Z náhodného nálezu při úpravě zahrady se vyklubal téměř dva tisíce let starý římský náhrobek, který se po desetiletích vrací zpět do Itálie.

Kdo se někdy pustil do větší proměny zahrady, ví, že v hlíně a kořenech občas narazí na zapomenuté střepy, kusy keramiky nebo zbytky zahradní výzdoby. Pro manžele z neworleanské čtvrti Carrollton se ale tahle zdánlivá hra na archeologii proměnila ve skutečný objev.
Když Daniella Santorová a Aaron Lopez našli za svým domem mramorovou desku s latinským textem, okamžitě zpozorněli. V nápisu se objevovala i formulace „duchům zemřelých“. V první chvíli je napadlo, zda náhodou neodkryli starý hrob. „Právě ta latina nás zarazila. Když něco takového vidíte, řeknete si: Dobře, tohle není obyčejná věc,“ popsala Santorová agentuře Associated Press.
Nálezci neváhali a okamžitě se obrátili na odborníky. Nápis si postupně prohlédli archeoložka Susann Lusniová z Tulanské univerzity a antropolog D. Ryan Gray z Univerzity v New Orleans, kteří jej konzultovali i s dalšími kolegy. Text začínal slovy Dis Manibus: tedy „duchům zemřelých“. Šlo o běžnou formuli na římských náhrobcích, věnovanou duším zesnulých. V římské pohřební tradici se tento výraz objevoval standardně na vrcholu náhrobních kamenů. Napříč někdejší římskou říší se jich dochovaly tisíce.
Další překlad přinesl konkrétnější informace. Deska připomínala římského vojáka thráckého původu jménem Sextus Congenius Verus. Náhrobek nechali zhotovit jeho dědicové, Atilius Carus a Vettius Longinus. Text uvádí, že muž zemřel ve věku 42 let po 22 letech vojenské služby. Od jeho smrti uplynulo podle historiků zhruba 1900 let.
Zásadní zvrat přišel ve chvíli, kdy se ukázalo, že kámen už byl v minulosti evidován. Na počátku 20. století byl součástí sbírek Národního archeologického muzea v Civitavecchii, přístavním městě v Itálii. Právě tam, na malém hřbitově, se náhrobek původně nacházel.
Muzeum však během druhé světové války utrpělo při spojeneckém bombardování v letech 1943 a 1944 těžké škody. Řada artefaktů byla nenávratně zničena, ztracena nebo přemístěna. Válečné operace i rabování tehdy po celé Evropě vykořenily nespočet kulturních památek, z nichž mnohé se dosud nepodařilo dohledat.
Náhrobní deska Sexta Congenia Vera se ocitla na seznamu nezvěstných předmětů. Rozměry, které kdysi muzeum zaznamenalo, se přitom přesně shodovaly s deskou nalezenou v New Orleans.
Otázka, jak se kámen z válkou zmítané Itálie dostal do americké Louisiany, otevřela další kapitolu příběhu. Erin Scott O’Brienová, která dům v Carrolltonu vlastnila před Santorovou a Lopezem, uvedla, že deska byla vystavena ve vitríně s dalšími rodinnými památkami v domě jejího dědečka Charlese Paddocka v Gentilly.
Paddock byl vojákem, který během druhé světové války sloužil v Itálii. On i jeho manželka zemřeli v 80. letech. Když se O’Brienová na počátku nového tisíciletí do domu nastěhovala, matka jí kámen darovala. „Zasadili jsme strom a řekli si, že tohle je začátek našeho nového domova. Tak ho dáme ven do zahrady,“ řekla O’Brienová magazínu Preservation in Print. „Myslela jsem si, že je to umělecký kus. Neměla jsem tušení, že jde o relikvii starou dva tisíce let.“
Od zničení muzea uplynulo více než osmdesát let. Hlavní aktéři válečného dramatu už nežijí a skutečný příběh toho, jak se Paddock k náhrobku dostal, se možná nikdy nepodaří plně objasnit. Válečné roky byly obdobím chaosu, kdy se kulturní dědictví často přesouvalo bez dokumentace a někdy i bez jasného úmyslu. Podstatné však je, že kámen nyní míří zpět. Do země, jejíž říši Sextus Congenius Verus sloužil více než dvě desetiletí.
Na repatriaci spolupracuje speciální tým FBI pro boj s krádežemi umění, který koordinuje návrat nálezu do Národního archeologického muzea v Civitavecchii. Právě tam byl náhrobek před válkou evidován a tam by měl znovu zaujmout své místo. Tentokrát už s příběhem, který zahrnuje nejen antický Řím, ale i bombardování druhé světové války, amerického vojáka a náhodný objev v zahradě rodinného domu.




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil ve středu ráno premiér Andrej Babiš (ANO). Politici podle slov hlavy státu budou řešit hlavně aktuální dění. A to nejen ve světě, ale i na domácí půdě. Pavel chce s Babišem probírat i situaci okolo veřejnoprávních médií, výběr nového šéfa antimonopolního úřadu i armádu.



Učitel něco řekne a žák mu odsekne. Trenér upozorní na chybu a mladý sportovec se urazí. Rodič stanoví pravidlo a dítě ho začne okamžitě zpochybňovat. Situace, které ještě před několika desetiletími působily jako výjimka, se dnes stávají běžnější součástí každodenního života.



Letěl sám v obrovském Boeingu 737. Vedle něj bylo 189 volných míst. To nebyla luxusní dovolená, ale deportace ilegálního libanonského imigranta z Německa. Německá spolková země Severní Porýní Vestfálsko si kvůli tomu pronajala celé letadlo a daňové poplatníky to stálo přes 60 000 eur. Podle kritiků je to důkaz naprostého fiaska německé návratové politiky.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za velmi produktivní úterní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.



Republikánská většina v americké Sněmovně reprezentantů v úterý fakticky zablokovala snahu o odvolání ministra obrany Petea Hegsetha kvůli válce proti Íránu. Informovaly o tom ve středu agentury.