Mysleli, že je to obyčejný kámen. Skutečný původ kousku, který měli léta na zahradě, jim vyrazil dech

Kdo se někdy pustil do větší proměny zahrady, ví, že v hlíně a kořenech občas narazí na zapomenuté střepy, kusy keramiky nebo zbytky zahradní výzdoby. Pro manžele z neworleanské čtvrti Carrollton se ale tahle zdánlivá hra na archeologii proměnila ve skutečný objev.

Když Daniella Santorová a Aaron Lopez našli za svým domem mramorovou desku s latinským textem, okamžitě zpozorněli. V nápisu se objevovala i formulace „duchům zemřelých“. V první chvíli je napadlo, zda náhodou neodkryli starý hrob. „Právě ta latina nás zarazila. Když něco takového vidíte, řeknete si: Dobře, tohle není obyčejná věc,“ popsala Santorová agentuře Associated Press.

Související

Nečekaný nález překvapil archeology. Pravěká osada ležela pod silnicí a hřbitovem

Nálezci neváhali a okamžitě se obrátili na odborníky. Nápis si postupně prohlédli archeoložka Susann Lusniová z Tulanské univerzity a antropolog D. Ryan Gray z Univerzity v New Orleans, kteří jej konzultovali i s dalšími kolegy. Text začínal slovy Dis Manibus: tedy „duchům zemřelých“. Šlo o běžnou formuli na římských náhrobcích, věnovanou duším zesnulých. V římské pohřební tradici se tento výraz objevoval standardně na vrcholu náhrobních kamenů. Napříč někdejší římskou říší se jich dochovaly tisíce.

Další překlad přinesl konkrétnější informace. Deska připomínala římského vojáka thráckého původu jménem Sextus Congenius Verus. Náhrobek nechali zhotovit jeho dědicové, Atilius Carus a Vettius Longinus. Text uvádí, že muž zemřel ve věku 42 let po 22 letech vojenské služby. Od jeho smrti uplynulo podle historiků zhruba 1900 let.

Zásadní zvrat přišel ve chvíli, kdy se ukázalo, že kámen už byl v minulosti evidován. Na počátku 20. století byl součástí sbírek Národního archeologického muzea v Civitavecchii, přístavním městě v Itálii. Právě tam, na malém hřbitově, se náhrobek původně nacházel.

Muzeum však během druhé světové války utrpělo při spojeneckém bombardování v letech 1943 a 1944 těžké škody. Řada artefaktů byla nenávratně zničena, ztracena nebo přemístěna. Válečné operace i rabování tehdy po celé Evropě vykořenily nespočet kulturních památek, z nichž mnohé se dosud nepodařilo dohledat.

Náhrobní deska Sexta Congenia Vera se ocitla na seznamu nezvěstných předmětů. Rozměry, které kdysi muzeum zaznamenalo, se přitom přesně shodovaly s deskou nalezenou v New Orleans.

Otázka, jak se kámen z válkou zmítané Itálie dostal do americké Louisiany, otevřela další kapitolu příběhu. Erin Scott O’Brienová, která dům v Carrolltonu vlastnila před Santorovou a Lopezem, uvedla, že deska byla vystavena ve vitríně s dalšími rodinnými památkami v domě jejího dědečka Charlese Paddocka v Gentilly.

Paddock byl vojákem, který během druhé světové války sloužil v Itálii. On i jeho manželka zemřeli v 80. letech. Když se O’Brienová na počátku nového tisíciletí do domu nastěhovala, matka jí kámen darovala. „Zasadili jsme strom a řekli si, že tohle je začátek našeho nového domova. Tak ho dáme ven do zahrady,“ řekla O’Brienová magazínu Preservation in Print. „Myslela jsem si, že je to umělecký kus. Neměla jsem tušení, že jde o relikvii starou dva tisíce let.“

Od zničení muzea uplynulo více než osmdesát let. Hlavní aktéři válečného dramatu už nežijí a skutečný příběh toho, jak se Paddock k náhrobku dostal, se možná nikdy nepodaří plně objasnit. Válečné roky byly obdobím chaosu, kdy se kulturní dědictví často přesouvalo bez dokumentace a někdy i bez jasného úmyslu. Podstatné však je, že kámen nyní míří zpět. Do země, jejíž říši Sextus Congenius Verus sloužil více než dvě desetiletí.

Související

Socha, za jejíž nalezení potomci rodu Augusta Löw-Beera vypsali odměnu, se našla

Na repatriaci spolupracuje speciální tým FBI pro boj s krádežemi umění, který koordinuje návrat nálezu do Národního archeologického muzea v Civitavecchii. Právě tam byl náhrobek před válkou evidován a tam by měl znovu zaujmout své místo. Tentokrát už s příběhem, který zahrnuje nejen antický Řím, ale i bombardování druhé světové války, amerického vojáka a náhodný objev v zahradě rodinného domu.

Video: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady

Zdroj: Preservation Resource Center of New Orleans, AP