Let přes bombardovanou oblast? Doktorandka z Česka čeká v Indii na riskantní návrat

„O tom, že USA a Izrael zaútočily na Írán, jsme se dozvěděli v sobotu odpoledne,“ popisuje Češka, která si přála zůstat částečně v anonymitě. Seděla zrovna s kolegy v autě, vraceli se z výletu po skončení pracovního týdne. „Neměla jsem data, kolega najednou ukázal flight radar. Začali odklánět lety přes Saúdskou Arábii, Katar, Emiráty. Některé zrušily úplně.“

Zpočátku tomu nepřikládala váhu. „Prvních pár minut jsem to vlastně neřešila. Pak mi došlo, že máme letět v neděli ve čtyři ráno s přestupem v Dauhá.“ V tu chvíli začala kontrolovat letenky. Brzy bylo jasné, že spoj přes Katar padá. Qatar Airways postupně oznámily rušení a odklony všech letů, které vedly přes zasaženou oblast. Pro Annu a její kolegy to znamenalo jediné: návrat domů se rozpadl během pár hodin.

„Kolegyně zůstala v Dubaji“

Do Indie přitom nepřijeli na dovolenou nebo za dobrodružstvím. Skupina deseti mladých výzkumníků z Evropy – čtyři z Česka, další ze Španělska, Gruzie, Srbska, Bulharska a Turecka – spolupracovala s indickou univerzitou. Týden plný workshopů a odborných debat o evropských pohledech na Indii skončil právě v sobotu. „Měli jsme první volný den. A cestou z výletu přišla tahle zpráva.“

Z celé skupiny odletěla podle Anny jen jediná kolegyně. Do Istanbulu to stihla na poslední chvíli. Další zůstala uvězněná v Dubaji. „To je asi nejhorší varianta. Být přímo v oblasti, kam padají bomby,“ říká Anna. Ostatní začali hledat alternativní trasy. Jeden kolega ze Španělska podle ní letí přes Brazílii, další přes Soul a Spojené státy.

Anna a její čeští kolegové nejprve přijali nabídku Qatar Airways na bezplatné přebookování. Aerolinka vsadila na to, že se situace během pár dní uklidní, a přesunula jejich odlet na čtvrtek, pak na sobotu. „Ale nechtěli jsme čekat s rukama v klíně.“ Nakonec si koupili nové letenky na vlastní pěst: přes Dillí a Amsterdam do Prahy. Cena? Zhruba 35 tisíc korun za jednosměrnou letenku. „Nevím, kdo má jen tak třicet pět tisíc na jeden let. Studenti a mladí výzkumníci určitě ne.“ Refundace původních letenek má být jen částečná. O kompenzaci za nové spoje zatím nikdo nic neví.

Související

Skandální aerolinky, "dispečer" Babiš! a Hřib na psychiatrii. Ve sněmovně to vřelo

Pobyt se Anně protáhne o pět dní. Samotná Indie je podle ní paradoxně ta menší starost. „Ubytování i jídlo jsou tu levné. To zvládneme.“ Horší jsou pracovní závazky. Anna studuje doktorát, učí a musela zrušit výuku i další povinnosti. „To bude mít následky. Musím si to nahradit, kolegové taky. Někteří už učí na univerzitách, takže budou dohánět hodiny se studenty.“

DROZD jí nepomohl

Na české úřady se přímo neobrátila. Zaregistrovala se do systému DROZD, ale zpětně pobyt zadat nešlo a žádná reakce jí zatím nepřišla. „Možná je to moje chyba, ale v té chvíli mi to nijak nepomohlo.“ Spoléhat na repatriační lety nechtěla. „Počítala jsem, že budou primárně z míst jako Dubaj nebo Dauhá.“

Klíčovou roli sehráli indičtí kolegové. Obvolali hotely, zařídili ubytování blízko letiště, pomohli s komunikací. „To byla obrovská výhoda. Když věci vyřizují místní, je to jiné, než když to zkouší cizinci.“

Nejtěžší část? „Čekání a nejistota.“ Let z Dillí do Amsterdamu může vést jižní trasou přes Omán, Saúdskou Arábii a Egypt nebo severně kolem Afghánistánu, Pákistánu a Íránu. „A to není úplně uklidňující. Já navíc nerada létám,“ přiznává doktorandka. Představa, že letadlo mine oblasti, kde se ještě nedávno bombardovalo, jí klid nepřidává.

Konflikt samotný příliš nesleduje. „Kvůli psychickému zdraví.“ Stačí jí vědomí, že válka, která se odehrává tisíce kilometrů od ní, jí dokázala během pár minut převrátit plány. „Člověk si uvědomí, že válka vás nezasáhne jen nějakými vzdálenými důsledky. Najednou se kvůli ní nemůžete dostat domů.“

Související

"Jen nás vodili za nos." USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Pokud vše půjde podle plánu, v pátek ráno odletí z Dillí, večer by měla být v Praze. „Musím zaklepat, že to vyjde.“ Mezitím počítá náklady, přepisuje pracovní plán a sleduje, kudy poletí její letadlo. Válka pro ni není titulkem ve zpravodajství. Je to zrušený let, prázdná kolonka v diáři a pocit, že domov je najednou dál, než ukazuje mapa.

Na návrat čekají tisíce lidí

Americko-izraelská operace proti Íránu a následné íránské odvety rozkolísaly leteckou dopravu napříč Blízkým východem. Aerolinky ruší spoje, mění trasy a některé státy zvažují omezení provozu i uzavírání vzdušného prostoru. Podle systému DROZD je v rizikové oblasti registrováno přibližně 6400 českých občanů. Část z nich se už dostala domů – první letadla s českými cestujícími přistála v Praze z Ománu. Mnozí další ale zůstávají mimo republiku a snaží se improvizovat.

Pražské Letiště Václava Havla ve středu zrušilo 15 spojů mezi metropolí a destinacemi na Blízkém východě. ČTK to potvrdila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Stejně jako v úterý má však podle ní odletět jedna pravidelná linka společnosti Smartwings do Dubaje. Na sociálních sítích mezitím přibývají stížnosti na chaotickou komunikaci s úřady, nejasné instrukce a dlouhé čekání na odpovědi. V situaci, kdy se hodiny počítají a ceny letenek rostou každou minutou, to podle cestujících zvyšuje stres.

Zdroj: autorský text