Prosinec každoročně patří k nejlepším obdobím pro pozorování meteorů. Na scénu totiž přicházejí Geminidy, roj, který je známý svou vysokou aktivitou a mimořádně jasnými „padajícími hvězdami“. Letos navíc přejí i podmínky, podívanou totiž nebude rušit Měsíc.
Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.
Když narazil David Hole v australském Maryborough na podivně těžký, načervenalý kámen, byl přesvědčený, že uvnitř ukrývá zlato. Roky se ho snažil rozříznout, odvrtat i rozbít – marně. Až po letech zjistil, že v rukou drží něco mnohem vzácnějšího než jakýkoli nugget: skutečný meteorit starý asi 4,6 miliardy let.
Záchrana jako z hollywoodského trháku. Tak by se dala popsat speciální mise NASA, která má už příští rok zabránit pádu stárnoucího teleskopu Swift do atmosféry. Pomocí unikátního manévru ho chce vynést zpátky na bezpečnou, vyšší oběžnou dráhu, a prodloužit tak jeho životnost o další léta.
Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.
NASA odhalila první detailní snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas, která v posledních týdnech vzbudila mimořádný zájem odborníků i veřejnosti. Nové záběry, které svou kvalitou vzbudily velký rozruch, definitivně potvrzují, že jde o klasickou kometu tvořenou ledem a prachem, nikoli o mimozemskou sondu.
Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) v Praze bude v pátek a sobotu otevřená veřejnosti. Návštěvníci si budou moci prohlédnout 3D hologramy satelitů provozovaných EU, zažít budou moci Zemi ve smíšené realitě.
Znáte ho jako místo, kde koupíte stan, plavky nebo levné tričko na běhání. Teď ale francouzský sportovní gigant Decathlon míří výš – až na oběžnou dráhu. Zatímco astronauty NASA bude oblékat luxusní módní dům Prada, Evropská kosmická agentura vsadila na dostupnost a technickou inovaci. Výsledkem je prototyp skafandru, který má jednu zásadní výhodu: astronaut se do něj dostane sám a za dvě minuty.
Představte si, že vám odjede poslední vlak a vy zůstanete na nástupišti uprostřed nicoty. Přesně to se nyní děje na čínské stanici Tchien-kung. Tři tchajkonauti mise Šen-čou 21 dobrovolně přenechali svou loď kolegům, jejichž návratový modul zničil vesmírný odpad. Zatímco předchozí posádka je již v bezpečí na Zemi, ta současná krouží nad planetou bez „záchranného člunu“.
Na první pohled je to obyčejná silueta člověka před Sluncem. Fotomontáž, řekli by mnozí. Jenže tentokrát nejde o trik, ale o skutečný snímek, za kterým stojí logistika hodná vědeckého experimentu. Kombinace přesné navigace, znalostí aerodynamiky, astronomie a schopnosti trefit se do okamžiku, který trvá jen zlomek sekundy. A výsledek? Unikátní a dechberoucí snímek: Ikarův pád.
Listopadová obloha se opět chystá zazářit, a to už během svátečního večera. Právě okolo 17. listopadu totiž vrcholí meteorický roj Leonidy – jeden z nejrychlejších a nejdramatičtějších meteorických rojů vůbec, který v minulosti dokázal proměnit oblohu v ohnivý déšť tisíců meteorů.
Vesmír ho fascinoval odmalička. "Byl ale strašně nedosažitelný, protože přístup tam mají jen miliardáři a velké státní agentury. Tak jsem na tento svůj sen radši zapomněl," říká třicetiletý Tomáš Guryča z Uherského Hradiště, který se vyučil obráběčem kovů. U toho ale nezůstal. Letos se svou společností Acme Space vyhrál prestižní soutěž NASA a spolupracuje na misi Artemis, která míří k Měsíci.
Když se na konci října přiblížila ke Slunci, astronomové po celém světě napjatě sledovali, jak se zachová. A kometa 3I/Atlas, která je teprve třetím známým objektem z jiné hvězdné soustavy, odhalila další tajemství a ukázala, že vesmír je daleko rozmanitější, než jsme si mysleli.
Není tady ani značka, ani ostrov, nevedou tudy námořní ani letecké trasy. A přesto bod Nemo, který je nejodlehlejším místem na Zemi, fascinuje – nejen fanoušky vesmíru. Tento „oceánský pól nedostupnosti“, jak se mu někdy přezdívá, je totiž takovým vesmírným hřbitovem. Svou pouť tady končí satelity i zásobovací lodě a v roce 2031 se tady podle plánů zpečetí i osud Mezinárodní vesmírné stanice.
Zní to jako bizarní nápad na odvrácení globálního oteplování. Izraelsko-americký start-up Stardust Solutions to ale myslí vážně. Vyvíjí kontroverzní metodu, pomocí které chce odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru a snížit tak teplotu planety. První testy plánuje společnost spustit už příští rok. Vědci ale před experimentem varují.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Z Tokia do New Yorku za hodinu. Ambiciózní plán japonské společnosti Nippon Travel Agency by mohl zmenšit svět a proměnit sci-fi představy ve skutečnost. Firma totiž oznámila záměr nabízet raketové lety přes vesmír, které by dokázaly spojit dvě libovolná místa na Zemi do 60 minut.
Východy Slunce, světla nočních měst i polární záře – to vše můžete nově sledovat naživo přímo z oběžné dráhy a přitom z pohodlí domova. Kanál Space Live, který vznikl ve spolupráci britské společnosti Sen a ITV Studios, přináší dechberoucí 4K záběry Země z Mezinárodní vesmírné stanice. Umožňuje tak každému vidět naši planetu očima astronautů.
Na začátku listopadu se nad našimi hlavami odehraje jedno z nejpůsobivějších vesmírných představení roku. Noční oblohu prozáří meteorický roj Taurid. Ten je známý nejen svými jasnými bolidy, které často září silněji než Venuše, ale podle některých teorií se s ním pojí i záhadná Tunguská událost z roku 1908.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
