Ambiciózní plán, který měl zásadně změnit lidské chápání Marsu i možnosti života mimo Zemi, končí dřív, než se stihl naplnit. NASA ruší misi Mars Sample Return – projekt, který měl poprvé v historii dopravit vzorky marsovských hornin zpět na planetu Zemi. Důvodem nejsou technické limity, ale peníze a politické rozhodnutí.
Mise Mars Sample Return měla být vyvrcholením desetiletí výzkumu Rudé planety a odpovědí na otázky, zda byl Mars v minulosti obyvatelný. Americký Kongres však dramaticky omezil její financování, čímž projekt v jeho původní podobě fakticky ukončil. A to navzdory tomu, že se jednalo o jednu z nejvýše hodnocených priorit planetárního výzkumu.
Vesmírná vozítka Curiosity a Perseverance v posledních letech výrazně rozšířila naše znalosti o Marsu. Přinesla přesvědčivé indicie, že planeta měla v minulosti teplá a vlhká období, která mohla být příznivá pro život. Dalším klíčovým krokem však mělo být něco, co žádná sonda na místě nahradit nemůže: detailní analýza vzorků v pozemských laboratořích.
Programová vědkyně NASA Lindsay Haysová vysvětluje, jaké znaky mohou naznačovat existenci dávného života na jiných planetách a proč je nutné je dál podrobně zkoumat. Marsovské vozítko Perseverance po těchto stopách aktivně pátrá, shromažďuje vzorky pro budoucí dopravu na Zemi a zároveň připravuje půdu pro lidský průzkum Rudé planety.
Už v roce 2011 označila NASA návrat vzorků z Marsu za jednu z nejvyšších priorit planetární vědy. Ještě dnes stojí na oficiálních stránkách agentury, že Mars Sample Return měl být „ambiciózní společnou kampaní NASA a ESA, která by přinesla pečlivě vybrané vzorky na Zemi“ a „zásadně proměnila naše chápání Marsu i celé Sluneční soustavy“.
Druhé vesmírné vozítko, rover Curiosity, loni na jaře na Marsu doslova zakopl o objev, který vědce zaskočil. Když svým tělem nechtěně rozdrtil nenápadný kámen, jeho vnitřek odhalil jasně žluté krystaly čisté, elementární síry. Jde o vůbec první potvrzený nález tohoto prvku na Rudé planetě. Zatímco sloučeniny síry jsou na Marsu poměrně běžné, čistá síra vzniká jen za velmi specifických podmínek, které v oblasti Gediz Vallis podle dosavadních modelů neměly panovat. O to překvapivější je, že podobné kameny se v okolí nacházejí ve větším množství. „Najít pole kamenů z čisté síry je jako objevit oázu uprostřed pouště. Neměla by tam být – a právě proto musíme zjistit proč,“ shrnuje význam nálezu vědecký šéf mise Curiosity Ashwin Vasavada z laboratoře JPL.
První fáze mise přitom probíhala nad očekávání dobře. Rover Perseverance shromáždil a bezpečně uložil 33 vzorků hornin a prachu, připravených k vyzvednutí. Právě jejich návrat se ale ukázal jako nejtěžší překážka. Odhadované náklady se vyšplhaly až na 11 miliard dolarů, později se je podařilo snížit zhruba na sedm miliard. Šlo však pouze o odhady u bezprecedentně složité mise, u níž panovala značná nejistota.
Plán počítal s vysláním dalšího roveru, předáním vzorků z Perseverance, případně i s pomocí speciálních vrtulníků – a jejich vypuštěním raketou na oběžnou dráhu Marsu. Tam by je zachytila sonda, která by je dopravila zpět na Zemi. Komplexnost celého řetězce tak neměla v kosmickém výzkumu obdoby.
Rozpočet NASA sice stále zahrnuje omezené prostředky na vývoj technologií pro další průzkum Marsu, jejich využití k levnějšímu návratu vzorků je ale velmi nejisté. Teoreticky by mohly vzniknout i metody, které by umožnily podrobné zkoumání přímo na Marsu, jenže schopnosti pozemských laboratoří se vyvíjejí stejným tempem – a jejich náskok zůstává zásadní.
Budoucnost projektu tak prozatím zůstává nejistá. Mise může být v jiné podobě obnovena, případně se do čela pomyslného dobývání Marsu dostane jiný hráč. Čína už plánuje vlastní návrat marsovských vzorků a nyní má šanci být první. Její mise však nebude tak sofistikovaná. Zatímco Perseverance sbíral vzorky cíleně pro maximální vědecký přínos, čínský přístup připomíná spíše rychlé „nabrat a odletět“.
Vzorky uložené na Marsu mezitím zřejmě vydrží velmi dlouho. Chladné a suché prostředí planety je dobře konzervuje. Pro vědce, kteří projektu věnovali roky práce, energie i nadějí, je ale současné rozhodnutí tvrdou ranou a připomínkou toho, že i velké vědecké sny mohou narazit na pozemskou realitu.
Zdroj: NASA, universetoday.com
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Extrémně zajímavý vývoj, zírají v zámoří. Český objev převyšuje top světové talenty
Loni senzačně dovedl Kometu k extraligovému titulu, teď hokejový brankář Michal Postava načal další nadějnou jízdu. Za Grand Rapids Griffins, farmu Detroitu, hraje o prestižní Calder Cup. Dostal šanci na pozici týmové jedničky, přestože v sezoně dělal náhradníka a obklopuje ho obří konkurence.
Sexy lidé, absurdní zvraty, vše během minuty. Jsou vertikální seriály budoucnost?
Vertikální mikrodramata, seriály vytvořené na míru éře scrollování, si získávají miliony diváků a dobývají miliardový trh. Jsou fascinujícím symptomem doby, v níž algoritmy diktují podobu zábavy a pozornost se stává nejcennější komoditou.
Odbojář, který děsil gestapo. "Byl jako Bond," připomíná badatel
Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Josef Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.
„NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ!“ Trump vyletěl, pak nepříteli ukázal pohyb jaderné ponorky
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem dál roste. Pentagon výjimečně odhalil pohyb americké jaderné ponorky ve Středomoří krátce poté, co prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na příměří a označil ho za „naprosto nepřijatelný“. Podle analytiků jde o jasný varovný signál směrem k Teheránu.