Nečekaný objev: Tohle na Marsu nemělo být. Teď vesmírná mise nečekaně narychlo končí

Mise Mars Sample Return měla být vyvrcholením desetiletí výzkumu Rudé planety a odpovědí na otázky, zda byl Mars v minulosti obyvatelný. Americký Kongres však dramaticky omezil její financování, čímž projekt v jeho původní podobě fakticky ukončil. A to navzdory tomu, že se jednalo o jednu z nejvýše hodnocených priorit planetárního výzkumu.

Vesmírná vozítka Curiosity a Perseverance v posledních letech výrazně rozšířila naše znalosti o Marsu. Přinesla přesvědčivé indicie, že planeta měla v minulosti teplá a vlhká období, která mohla být příznivá pro život. Dalším klíčovým krokem však mělo být něco, co žádná sonda na místě nahradit nemůže: detailní analýza vzorků v pozemských laboratořích.

Programová vědkyně NASA Lindsay Haysová vysvětluje, jaké znaky mohou naznačovat existenci dávného života na jiných planetách a proč je nutné je dál podrobně zkoumat. Marsovské vozítko Perseverance po těchto stopách aktivně pátrá, shromažďuje vzorky pro budoucí dopravu na Zemi a zároveň připravuje půdu pro lidský průzkum Rudé planety.

Už v roce 2011 označila NASA návrat vzorků z Marsu za jednu z nejvyšších priorit planetární vědy. Ještě dnes stojí na oficiálních stránkách agentury, že Mars Sample Return měl být „ambiciózní společnou kampaní NASA a ESA, která by přinesla pečlivě vybrané vzorky na Zemi“ a „zásadně proměnila naše chápání Marsu i celé Sluneční soustavy“.

První fáze mise přitom probíhala nad očekávání dobře. Rover Perseverance shromáždil a bezpečně uložil 33 vzorků hornin a prachu, připravených k vyzvednutí. Právě jejich návrat se ale ukázal jako nejtěžší překážka. Odhadované náklady se vyšplhaly až na 11 miliard dolarů, později se je podařilo snížit zhruba na sedm miliard. Šlo však pouze o odhady u bezprecedentně složité mise, u níž panovala značná nejistota.

Plán počítal s vysláním dalšího roveru, předáním vzorků z Perseverance, případně i s pomocí speciálních vrtulníků – a jejich vypuštěním raketou na oběžnou dráhu Marsu. Tam by je zachytila sonda, která by je dopravila zpět na Zemi. Komplexnost celého řetězce tak neměla v kosmickém výzkumu obdoby.

Související

U Marsu se něco děje. Výzkumná sonda přerušila kontakt se Zemí, nastalo záhadné ticho

Rozpočet NASA sice stále zahrnuje omezené prostředky na vývoj technologií pro další průzkum Marsu, jejich využití k levnějšímu návratu vzorků je ale velmi nejisté. Teoreticky by mohly vzniknout i metody, které by umožnily podrobné zkoumání přímo na Marsu, jenže schopnosti pozemských laboratoří se vyvíjejí stejným tempem – a jejich náskok zůstává zásadní.

Budoucnost projektu tak prozatím zůstává nejistá. Mise může být v jiné podobě obnovena, případně se do čela pomyslného dobývání Marsu dostane jiný hráč. Čína už plánuje vlastní návrat marsovských vzorků a nyní má šanci být první. Její mise však nebude tak sofistikovaná. Zatímco Perseverance sbíral vzorky cíleně pro maximální vědecký přínos, čínský přístup připomíná spíše rychlé „nabrat a odletět“.

Vzorky uložené na Marsu mezitím zřejmě vydrží velmi dlouho. Chladné a suché prostředí planety je dobře konzervuje. Pro vědce, kteří projektu věnovali roky práce, energie i nadějí, je ale současné rozhodnutí tvrdou ranou a připomínkou toho, že i velké vědecké sny mohou narazit na pozemskou realitu.

Zdroj: NASA, universetoday.com