Úlovek na cestě k Jupiteru. Sonda Juice zachytila kometu, která se blíží k Zemi

Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.

Sonda Juice sledovala kometu od 2. do 25. listopadu pomocí pěti vědeckých přístrojů. "Data z kosmické sondy budou určitě zajímavá, například přístroj pro submilimetrové vlny může poskytnout informace, zda molekuly vody z tohoto mezihvězdného objektu pocházejí přímo z jeho povrchu nebo také z ledových zrnek v komě komety. Měření ze souboru přístrojů pro částicové prostředí nám zase může prozradit, které plyny z povrchu sublimují a v jakém množství," vysvětluje astronom Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Zatím však na Zemi dorazil jen zlomek dat - hlavní anténu totiž nyní sonda používá jako tepelný štít, a odesílá proto informace jen přes menší, méně výkonnou anténu. Kompletní datovou sadu by měli mít vědci k dispozici až koncem února příštího roku, už teď ale zkusili stáhnout aspoň čtvrtinu jednoho snímku z navigační kamery, aby zjistili, co je čeká. "Kometa je na tomto snímku dobře viditelná, jasná koma (prachoplynný obal kolem komety) a dva ohony, jeden iontový (tvořený nabitým plynem) a pak prachový," popisuje Mašek.

Mezihvězdná kometa se ocitla také v hledáčku Hubbleova vesmírného teleskopu na oběžné dráze, který ji 30. listopadu zachytil ze vzdálenosti zhruba 286 milionů kilometrů. K pozorování cizího návštěvníka se v minulosti připojily i další kosmické lodě, včetně roveru na Marsu nebo sond původně vyslaných k asteroidům. A další budou následovat. Kometa 3I/ATLAS je totiž teprve třetím mezihvězdným objektem potvrzeným v naší sluneční soustavě, vědci proto využívají široké spektrum technologií, aby pochopili její strukturu, složení, aktivitu.

"Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se ve svém chování velmi podobá běžným kometám pocházejícím ze Sluneční soustavy. Kvůli svému mezihvězdnému původu s sebou však nese několik drobných odlišností, například vyšší poměr oxidu uhličitého vůči vodě nebo zvýšený obsah niklu ve spektru," vyjmenovává Mašek pozorované odchylky, které jsou v rámci očekávaných přírodních procesů. "Právě tyto rozdíly jsou pro vědce cenné, protože mohou napovědět něco o tom, jak vypadají komety vznikající v jiných planetárních systémech."

Kometa se momentálně pohybuje vnitřní sluneční soustavou, nejblíže Zemi se ocitne 19. prosince, kdy nás mine ve vzdálenosti zhruba 270 milionů kilometrů. "Už nyní ji můžeme pozorovat v souhvězdí Lva na ranní obloze, bohužel se vzdalováním od Slunce aktivita komety slábne, takže její jas klesá," vysvětluje Mašek. "Pro pohodlné spatření to chce tmavou oblohu dál od měst a alespoň dalekohled o průměru optiky 20 centimetrů."

Zdroj: Space.com