Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.
Na orbitálním „parkovišti“ ISS se najednou ocitly nákladní a posádkové lodě od různých kosmických agentur a komerčních partnerů. Postupně se připojila nákladní loď Cygnus XL od Northrop Grumman, dvě posádkové lodě Sojuz MS-27 a MS-28, japonská zásobovací loď HTV-X1, dvě ruské zásobovací lodě Progress 92 a 93 a dvě americké kapsle SpaceX Dragon – posádková Crew-11 a nákladní CRS-33.
ISS jako vesmírné parkoviště
Johnsonovo vesmírné středisko v Houstonu se tak pořádně zapotilo. Správa osmi současně připojených lodí představovala rekordní test koordinace, pečlivě naplánovat se musel každý manévr. ISS byla dokonce tak plná, že bylo potřeba za pomoci robotické paže Canadarm2 dočasně odsunout nákladní loď Cygnus XL, aby se zajistila bezpečná vzdálenost pro přilétající loď Sojuz MS-28 s novou posádkou. Až po jejím úspěšném zakotvení se mohla loď Cygnus znovu instalovat na své původní místo. Zůstat tady má do března 2026, kdy opustí oběžnou laboratoř a při návratu do zemské atmosféry se zbaví několika tun trosek, které neškodně shoří.
Krátce po dosažení rekordu se orbitální základna začala znovu uvolňovat. Mise Sojuz MS-27 odstartovala 8. prosince zpátky k Zemi a dopravila domů astronauta NASA Jonnyho Kima a ruské astronauty Sergeje Ryžikova a Alexeje Zubritského, kteří na ISS strávili osm měsíců. S jejich odletem se posádka zmenšila z deseti na standardních sedm členů. a započala Expedice 74. V příštím roce se očekává další střídání posádek. Mise Crew-11 NASA a SpaceX dopraví zpátky na naši planetu tři astronauty a jednoho kosmonauta z lodi Crew Dragon.
Konec jedné éry se blíží
Plně obsazená stanice představuje extrémně náročnou logistickou výzvu. NASA a mezinárodní partneři museli koordinovat osm připojených vozidel, řídit jejich odlety a přílety, hlídat bezpečné vzdálenosti a současně provádět vědecké experimenty. Složité manévrování připomíná, jak by mohl vypadat provoz budoucích komerčních stanic nebo plánované lunární brány Gateway, tedy malé vesmírné stanice, která bude obíhat kolem Měsíce jako součást programu Artemis.
Mezinárodní vesmírné stanici zbývá posledních zhruba pět let, než NASA ukončí její provoz. Obává se totiž, že už by pro astronauty nemusela být bezpečná. Jakmile ISS opustí oběžnou dráhu, spadne do Tichého oceánu, do tzv. bodu Nemo, který funguje jako hřbitov vesmírného smetí. Tím skončí víc než tři dekády trvající epocha. Co bude dál, zatím není jasné. Už teď se ale vyvíjejí soukromé orbitální stanice, které by měly převzít štafetu.
Zdroj: NASA
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Šikanózní,“ uvedl ČEZ k rozhodnutí lucemburského soudu zablokovat její podíly
Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet.
ŽIVĚ První povolební dohody jsou na světě. V některých městech už je jasno, jinde přišel zvrat
Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.
Dům kongresmanky pročesali federální agenti. "Nenechám se umlčet," uvedla Omarová
Federální agenti v pondělí v rámci trestního vyšetřování provedli domovní prohlídku u demokratické členky americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové. Politička, která je ostrou kritičkou amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlídku označila za zastrašování a uvedla, že se nenechá umlčet.
Díky Trumpovi může Rusko plně obnovit export nafty, tvrdí Kreml
Dohoda s americkým prezidentem Donaldem Trumpem umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony a 3,5 milionu tun měsíčně, tedy jako před útokem na Ukrajinu. V rozhovoru se státní televizí Rossija 24 to v pondělí večer uvedl ministr energetiky a místopředseda vlády Alexandr Novak.
ŽIVĚ Útok na kteréhokoli člena NATO by byl marný, varoval Rusko vrchní velitel aliance
Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to v pondělí uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle něj odhodláno bránit se, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout jeho cílů.