Psal se červen roku 1619 a nebe nad Vysočinou prořízl záblesk. Poté na zem dopadly žhavé kusy neznámého kovu. Zatímco věda dnes mluví o meteoritu, dobové kroniky popisují hořlavý prach a ohnivá znamení. Kam zmizely nalezené kusy a proč ten největší dodnes leží hluboko v lesích u Odrance?
Přírodní úkaz, nebo biblická katastrofa?
Někdo mluví o přírodním jevu, jiný o zásahu shůry. A další jsou si jisti, že u Odrance se před stovkami let objevilo UFO. Kde je ale pravda a k čemu vůbec došlo?
Přírodní úkaz, nebo biblická katastrofa?
Někdo mluví o přírodním jevu, jiný o zásahu shůry. A další jsou si jisti, že u Odrance se před stovkami let objevilo UFO. Kde je ale pravda a k čemu vůbec došlo?
Kroniku není snadné rozluštit
Meteorit, který dostal jméno Odranec podle místa dopadu, spadl podle dobových záznamů v úterý před svátkem sv. Víta roku 1619. Konkrétně k události mělo dojít o nešporách. Pokud rozklíčujeme zápis z kroniky, zjistíme, že meteorit dopadl 11. června kolem čtvrté hodiny odpoledne.
Dva kusy v rukou, třetí v lese
Podle záznamu se nejprve ozvaly tři hlasité rány, takže si řada vesničanů myslela, že začala válka. Následoval hukot a hvízdavé zvuky. Náhle rolníci viděli, že se z rudého oblaku na nebi oddělily tři ohnivé předměty, které vypadaly jako kříže a řítily se rovnou na vesnici Odranec.
Lidé, kteří byli tehdy silně nábožensky založení, z toho byli pochopitelně vyděšení, stejně jako dobytek v okolí. Kronikář uvedl, že krávy i koně padali na kolena a dívali se k nebi.
Brzy poté ti největší zvědavci sebrali odvahu a vydali se hledat, kam neznámé předměty dopadly. Největší kus se našel ihned, měl být žhavý a stejně tak celé jeho okolí. Navíc se zarazil do země přibližně metr hluboko, takže ho nálezci museli páčit. Nedaleko se našel další kus, tentokrát mělce zapadlý.
Poslední část dopadla podle svědků kamsi do lesa, ale tenkrát se ji nepodařilo najít a ztracená zůstává až do dnešních dní.
Prach, který neměl hořet
Zajímavým faktem je také to, že svědci události popsali, že z nebe se během pádu meteoritů snášel prach. Věda ovšem tvrdí, že je to nemožné, protože meteorické železo se na prach nerozpadá.
Existuje několik vysvětlení. Padající těleso by muselo mít velkou příměs sirníku železa či troilitu. Vyloučit nelze ani to, že se jednalo o relikt komety, ve které se obvykle uhlík nachází ve velkém množství.
Lidé, kteří prach po pádu sbírali, uvedli, že zkoušeli, jestli hoří. Všichni se shodli na tom, že ano. Uhlík v něm tak zřejmě byl přítomen.
Lidé v úkazu viděli náboženskou symboliku
Jak již bylo řečeno, myšlení tehdejšího člověka bylo velmi silně ovlivněno náboženským cítěním. Proto si nejspíš pamětníci s incidentem spojovali nejrůznější události, které se bezprostředně před pádem meteoritu odehrály.
Na Moravě tenkrát panovala obrovská sucha a zaznamenáno bylo také zemětřesení. V našich zeměpisných šířkách je to ale velmi vzácné, takže to vzbudilo velký rozruch. Některé zápisy hovoří také o neobvyklých slunečních úkazech, ať už to znamenalo cokoliv.
V každém případě byli obyvatelé Odrance a přilehlého okolí velice vyděšení a vzhledem k tomu, že jim padající části kosmického tělesa připomínaly kříže, někteří se dokonce obávali konce světa.
Vilém Dubský a mizející důkazy
Části meteoritu, které se podařilo najít, odvezli vesničané do Nového Města na Moravě a předali je do rukou majiteli panství, Vilému Dubskému. Právě u něj byly nějaký čas uloženy a vystaveny.
Za nějakou dobu se ale kusy kamenů kamsi ztratily. Našli se sice badatelé, kteří se této záhadě snažili přijít na kloub, žádný úspěch se ale nekonal. Dnes se tak má za to, že úlomky někdo schoval jako vzácné relikvie.
Expedice, která našla jen strusku
Později se věda snažila přijít na to, jaké kosmické těleso u Odrance vlastně dopadlo. Abychom mohli získat odpověď na tuto otázku, bylo by ale potřeba najít ony zmizelé kameny.
Postupem času se podařilo zjistit, že jeden z nich měl být později v soukromém vlastnictví místního nadučitele Koblížka. V 60. letech se proto do lokality vypravila badatelka z Národního muzea, Marcela Bukanovská.
Ta se svou expedicí navštívila pozůstatky učitelova domku, stejně jako bývalou školu v osadě Telecí, kde zmiňovaný pedagog kdysi žil. Nic užitečného se jí ale najít nepodařilo. Všechno, na co narazila, byla pouze struska ze staré železné hutě.
Marcela Bukovanská bývala vedoucí oddělení mineralogie a petrologie Národního muzea v Praze.
Odpověď může přinést nenalezený třetí kus
V současnou chvíli by se tak mohlo jevit jako logické řešení pokusit se najít onen nikdy nenalezený třetí kus meteoritu, který podle svědků dopadl do lesa. Poté by bylo možné provést jeho analýzu.
O tom, kde by se mohl tento kus, podle svědků největší ze tří, nacházet, se hojně diskutovalo. Protože měl ze všech částí meteoritu největší kinetickou energii, pravděpodobně dopadl nejdál. Milovníci záhad hovoří o tom, že jedno z pravděpodobných míst je Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. Na jejím vrcholu byl o sto let později postaven kostel podle návrhu slavného architekta Santiniho.
Událost je opředena legendami
Kromě racionálních vysvětlení incidentu pochopitelně existují také pověsti a konspirace. Podle jedné z místních legend se po události ve žďárském klášteře měla usídlit jakási nadpřirozená bytost.
Místním měla pomáhat v boji proti Švédům za třicetileté války, a tak byla pokládána za anděla. Modernější pojetí této báchorky ale hovoří o něčem trochu jiném.
Ufologové jsou totiž přesvědčeni, že šlo o bytost mimozemského původu, která zde navázala komunikaci s místními obyvateli a rozhodla se s nimi spolupracovat. Podivný nebeský úkaz pak pochopitelně považují za pád kosmického plavidla.
Tato velká česká záhada na své rozuzlení stále čeká
Bohužel v současnou chvíli neexistuje jednoznačná odpověď na všechny otázky. Je velmi pravděpodobné, že se skutečně mohlo jednat o část komety, ovšem bez nalezení alespoň jednoho z úlomků to s jistotou potvrdit nelze.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Reportér Aktuálně.cz: Proč havíři pískali na Pavla. A co řekli na Babiše s Juchelkou
Reportér Aktuálně.cz Ondřej Stratilík prožil několik uplynulých dní mezi havíři a jejich rodinami, kteří se těžce vyrovnávají s ukončením těžby černého uhlí ve Stonavě. V rozhovoru mluví o tom, co od nich slyšel, a zároveň popisuje i jejich reakce na politické projevy. Z nich nejvíce rezonoval předtočený projev prezidenta Petra Pavla, na který reagovali havíři pískáním.
Šťastný: „Mám vizi pořádat zimní olympiádu v Česku.“ Prozradil také kdy a s kým
Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2036 nebo 2038. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přímý postup už je sci-fi, Čechům ale pořád jde o hodně. Hrozí drsný scénář
Skupinová fáze hokejového turnaje mužů v olympijském Miláně se v neděli uzavírá. Češi ve 12:10 nastoupí proti Švýcarsku. A půjde o důležitý zápas, neboť nastaví vyřazovacího pavouka pro předkolo i čtvrtfinále.
Zničená Davidová plakala při rozhovoru. Trable s vyhřezlou ploténkou jsou zpátky
Obrovským zklamáním končí olympijské hry v Itálii pro Markétu Davidovou. Dlouholetá česká biatlonová jednička, kterou trápí bolesti zad, po pokažené smíšené štafetě nezvládla dobře ani svůj druhý start. Ve sprintu dojela po čtyřech chybách na střelnici a pomalém běhu až na 81. příčce. V následném televizním rozhovoru s ní cloumaly emoce.