Otřesy prozradily tajemství středu Země. Jádro vypadá jako cibule, objasnili vědci

Seizmologové dávno vědí, že otřesové vlny, vyvolané nejčastěji zemětřesením, se v zemském jádru nechovají stejně. Ty, které postupují ve směru rotační osy Země, jsou až o čtyři procenta rychlejší než vlny šířící se „do stran“, směrem k rovníku. Tyto anomálie v rychlosti seizmických vln, nazývané anizotropie, mají při srovnání vnější a vnitřní části vnitřního jádra různou velikost. Navíc se ukazuje, že čím blíž k vnitřnímu jádru, tím jsou rozdíly ještě výraznější. 

„O původu těchto anizotropií existuje několik hypotéz,“ vysvětlila mineraložka Carmen Sanchez-Valle z univerzity v Münsteru. „Rozhodli jsme se proto studovat kombinovaný vliv křemíku a uhlíku na deformační chování železa.“

Vnější jádro je tekuté, ale vnitřní jádro je pevné a předpokládá se, že obsahuje slitiny železa obsahující tyto lehčí prvky. I malé změny ve složení slitiny mohou významně ovlivnit mechanickou pevnost a elastické vlastnosti.

Co to znamená pro nás?

Zjednodušeně řečeno: jedná se o další důkaz, že vnitřní jádro Země má ve skutečnosti několik vrstev. Vnější část vnitřního jádra obsahuje víc lehkých prvků, zatímco samotné centrum planety je bohatší na železo. Tento mix způsobuje, že se vlny šíří různou rychlostí podle hloubky. Vědci tomu říkají chemické vrstvení a podle nich vznikalo postupně během chladnutí Země po miliardy let.

Nejde však jen o akademickou zajímavost. Struktura zemského jádra ovlivňuje i chování magnetického pole, které chrání planetu před kosmickým zářením. Lepší pochopení nitra Země tak může pomoci vysvětlit i změny magnetického pole.

Mohlo by vás zajímat:

Zdroje: University of Münster