Z hlubin vesmíru dorazil záhadný signál. Trval 10 sekund a vědci teď musí přepsat učebnice

Z hlubin vesmíru k nám dorazil záblesk, který otevírá okno do dávné minulosti. Vědci zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů kosmu. Pochází podle nich nejspíš z výbuchu supernovy, která explodovala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Podle nich tak jde o unikát: o vůbec nejstarší dosud zaznamenanou supernovu.

Jako první zachytil desetivteřinový jasný výbuch gama záření francouzsko-čínský satelit SVOM. Observatoře od Kanárských ostrovů po Chile se spojily s družicí NASA Swift a zaměřily na oblast James Webbův vesmírný dalekohled v infračerveném spektru. Díky tomu se výzkumníkům podařilo oddělit pohaslé světlo exploze od slabšího svitu galaxie, ve které supernova vznikla a zanikla.

„Téměř všechny supernovy, které byly dosud studovány, se nacházely relativně blízko nás, s výjimkou několika málo případů,“ vysvětlil Antonio Martin-Carrillo z University College Dublin, jeden z autorů studie zveřejněné v prosinci v časopise Astronomy & Astrophysics.

Ve vesmíru platí jednoduché pravidlo: čím dál je objekt, tím déle trvá, než k nám dorazí jeho světlo či signál. Když tak pozorujeme vzdálenou explozi nebo hvězdu, vlastně nahlížíme do minulosti – jako by nám vesmír poskytoval okno do dění před miliardami let.

A tento signál pocházel z opravdové dálky – z oblasti vzdálené 13 miliard světelných let od Země. Vznikl pravděpodobně při výbuchu supernovy v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let z celkových 14 miliard let jeho existence.

„Za posledních 50 let bylo zaznamenáno jen několik gama záblesků, které pocházely z první miliardy let existence vesmíru. Tato událost je proto nejen vzácná, ale také mimořádně vzrušující,“ dodal výzkumník Andrew Levan z Radboud University v Nizozemsku, která s podobným zjištěním publikovala studii začátkem ledna.

Záblesk z okraje vesmíru

„Když jsme potvrdili stáří této supernovy, naskytla se nám jedinečná příležitost prozkoumat, jak vypadal vesmír v té době a jaké typy hvězd tehdy vznikaly a zanikaly,“ dodal Martin-Carrillo.

Vědci supernovu pojmenovali GRB 250314A a jde podle nich o nejvzdálenější supernovu, jaká byla kdy pozorována – doslova záblesk z okraje vesmíru a raného období jeho existence.

Vědce však překvapilo, že GRB 250314A vypadá téměř stejně jako supernovy pozorované v blízkém vesmíru. Podle teorií raného vesmíru měly být první hvězdy větší, žhavější a jejich exploze mnohem nestabilnější.

„I přesto, že tehdejší podmínky se od těch dnešních značně lišily, pozorované vlastnosti supernovy jsou velmi podobné těm dnešním, což samo o sobě přináší zajímavou informaci o tomto období,“ dodali Ivana Ebrová a Jan Ebr z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Bude třeba přehodnotit naše představy?

Hvězdy z raného vesmíru by podle vědců měly produkovat výrazně odlišné, jasnější nebo modřejší hvězdné exploze, než jaké pozorujeme dnes. U této supernovy tomu však zřejmě tak není, což může znamenat, že naše představy o prvních hvězdách a jejich výbuších bude třeba přehodnotit.

Levan dodal, že James Webbův vesmírný dalekohled je natolik pokročilý, že vědci věří, že bude schopen objevit další signály z doby, kdy byl vesmír starý pouhých pět procent svého současného věku, který nyní činí přibližně 14 miliard let.