Dlouho ji vědci považovali za vyhaslou, ona se mezitím zvolna probouzí k životu. Po více než 700 tisících letech o sobě dává majestátní íránská sopka Taftan znovu vědět. Vypadá to, že je aktivnější, než se původně myslelo. Podle nové studie vykazuje známky neklidu a její vrchol se zvedá.
Sice si ještě chvíli počkáme, ale jedna z nejpozoruhodnějších událostí celého století se blíží. Slunce 2. srpna 2027 zcela zmizí za Měsícem na dlouhých šest minut a 23 sekund, což je na takovou kosmickou událost mimořádně dlouhá doba. Vzácná nebeská podívaná však neláká jen délkou trvání, ale i místy, ze kterých ji bude možné pozorovat.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt, míří k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji sledují s nebývalým zájmem – chová se totiž jinak, než by kometa měla.
28. říjen je bezpochyby nejdůležitějším datem v moderní české historii – den, kdy se zrodilo Československo. Víte ale, kdo byl skutečně u jeho zrodu a co předcházelo vyhlášení První republiky? Otestujte své znalosti klíčových událostí, osobností a symbolů. Tento kvíz prověří, zda máte základy naší státnosti v malíčku, nebo potřebujete rychlou lekci dějepisu!
George a Josh Kohlerovi, otec a syn z Anglie, se letos v březnu vydali na mimořádnou misi: na kole chtějí objet celý svět. Během víc než roku plánují projet čtyři kontinenty, desítky zemí, nastoupat výškový ekvivalent 22 Mount Everestů, urazit přes 29 tisíc kilometrů a také překonat hned několik Guinessových rekordů.
Během okamžiku zmizela tříletá Cheryl Grimmer mezi sprchami na pláži. Beze stopy. Ani po 55 letech nikdo netuší, co se s ní stalo. Přestože se k jejímu únosu a vraždě přiznal tehdy šestnáctiletý teenager, policie mu nevěřila. Obvinila ho až o 46 let později, soud ale výpověď označil za nepřípustnou. Případ tak na rozuzlení čeká dál, stejně jako odměna ve výši milionu dolarů.
I z malé země se dá mířit vysoko. Třeba až ke hvězdám. To dokazuje devětadvacetiletá česká vědkyně Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity v Brně, která by jednou ráda letěla do vesmíru. A její přání by nemuselo zůstat nevyslyšeno. Už teď spolupracuje třeba s Evropskou kosmickou agenturou či NASA – a našlápnuto má k velkým věcem.
Nad jižním Atlantikem se děje něco pozoruhodného. Evropská vesmírná agentura už více než deset let sleduje rozsáhlou oblast mezi Jižní Amerikou a Afrikou, kde neviditelný štít planety slábne. Takzvaná Jihoatlantická anomálie se od roku 2014 rozšířila o plochu téměř poloviny velikosti Evropy. A dál roste.
Ještě donedávna se Island pyšnil výsadním postavením: spolu s Antarktidou byl jedním z mála míst na světě, kde se nevyskytovali komáři. Jenže to už neplatí. Biologové nyní na ostrově objevili první exempláře druhu Culiseta annulata, který se dokázal přizpůsobit drsným severským podmínkám.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Vypadá to, že nám letošní zima chystá překvapení – návrat v podobě starých dobrých zim. Aspoň na chvilku. Tak to alespoň zatím předpovídají meteorologové. Na přesnější odhady je ale brzy a do počasí může pořádně promluvit polární vír a další atmosférické vlivy, které rozhodnou, jestli k nám pronikne chladný arktický vzduch.
Nudný profesor, který o sopkách jen přednáší v posluchárnách? Kdepak. Lukáš Krmíček místo košile a saka obléká žáruvzdorný oblek a vyráží přímo do terénu. Na místa, kde se chvěje země, vytéká žhavá láva a vzduch čpí sírou. Jen nedávno se vrátil z Etny, kde sbíral vzorky, které by mohly pomoci k rozhodnutí o uskutečnění odvážného projektu – hlubokého vrtu do sicilského vulkánu.
I po osmi staletích ji obklopuje záhadná aura. Podle legendy ji totiž za jedinou noc stvořil samotný ďábel. Pravda je ale ještě pozoruhodnější: monumentální svazek Codex Gigas, známý jako Ďáblova bible, která vzbuzuje pozornost úctyhodnými rozměry i strachem nahánějící kresbou pekelníka, napsal jeden jediný mnich. Podle odhadů musel usilovnou prací strávit několik dlouhých let.
Neustále si lámeme hlavu nad tím, jak mohli starověcí Egypťané bez pomoci moderní techniky postavit obří pyramidy. Teď se ukazuje, že klíčem k jednomu z největších tajemství dějin možná nebyla síla otroků ani pomoc mimozemšťanů. Vysvětlení může být daleko prostší, ale zároveň geniálnější. Za vším stojí obyčejná voda.
V roce 1998 se rodil Google, v Británií byla panovnicí Alžběta ll. a čeští hokejisté na Turnaji století v Naganu vyhráli zlaté olympijské medaile a na druhém konci zeměkoule se britský výsadkář Karl Bushby vydal z Chile na cestu kolem světa – pěšky. Měl 500 dolarů v kapse, 58 tisíc kilometrů před sebou a odhodlání, které by vydalo na několik životů. Teď, po 27 letech, se konečně blíží domů.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Stačila jedna noc, aby se klidné kamerunské jezero Nyos proměnilo v tichého zabijáka. 21. srpna 1986 vystoupal z jeho hlubin neviditelný mrak oxidu uhličitého, který tiše usmrtil téměř 1800 lidí a tisíce zvířat v okolních údolích. Ti, kteří přežili, se probudili do světa bez zvuků, bez pohybu, bez života. A začali si klást otázku: co se tady stalo?
