Íránská sopka Taftan, tyčící se do výšky téměř čtyř tisíc metrů, podle nové studie publikované v říjnu v prestižním časopise Geophysical Research Letters roste. Jak ukazují snímky z evropského satelitu Sentinel-1, v období mezi červencem 2023 a květnem 2024 se její vrchol zvedl o devět centimetrů. Vědci se domnívají, že za těmito změnami nestojí ani okolní zemětřesení, ani silné srážky. Příčina leží uvnitř hory - zhruba půl kilometru pod povrchem.
Uvnitř sopky se něco děje
"Jde o typické projevy rostoucí aktivity hydrotermálního systému - tedy zvýšeného tlaku horkých plynů a fluid, který může, ale nemusí vyústit v erupci," vysvětluje vulkanolog Lukáš Krmíček. "V tuto chvíli neexistují přímé důkazy o přítoku čerstvého magmatu, takže pravděpodobnost velké erupce je spíše nízká. Přesto absence poklesu povrchu po ukončení zvedání naznačuje, že systém zůstává pod tlakem a mohou se objevit menší freatické exploze či úniky toxických plynů," dodává.
Taftan volcano is uplifting, before the next future eruption, based on a paper in the Geophysical Research Letters pic.twitter.com/ncXTbVB27F
— Mohsen Ehteshami-Moinabadi (@Ehteshami58) October 18, 2025
"Musí se to v budoucnu nějak uvolnit, buď násilněji, nebo tišeji," uvedl také hlavní autor studie, vulkanolog Pablo González. Ještě v roce 2020 nebylo na satelitních snímcích nic zvláštního. Až v roce 2023, kdy se terén začal zvedat, hlásili lidé na sociálních sítích, že cítí z Taftanu sirný zápach až do vzdálenosti asi 50 kilometrů.
Satelity místo senzorů
"Tato studie si neklade za cíl vyvolat mezi lidmi paniku," řekl González. "Je to varování pro úřady v íránském regionu, aby vyčlenily nějaké zdroje na prozkoumání této situace," apeluje González. Sopka se totiž nachází v odlehlé oblasti na hranici Íránu a Pákistánu. "Není nijak instrumentálně monitorována, chybí tam stálé seismické i plynové stanice," vysvětluje Krmíček.
"Proto je žádoucí satelitní sledování doplnit o lokální geofyzikální měření, aby se předešlo podcenění rizika." Jediné bedlivé oko, které na sopku totiž momentálně dohlíží, představují satelity Evropské kosmické agentury. Ostatně právě snímky z nich změny v okolí vrcholu odhalily.
Vyhaslý, nebo jen spící obr?
Větší erupce sopky Taftan nenastala dlouhých 700 tisíc let. Přesto si ale dodnes uchovala častou fumarolickou aktivitu - probíhají tady výrony plynů z puklin a trhlin. Podobné projevy aktivity známe i z Česka, konkrétně z Chebska. "I na našem území stále pozorujeme dozvuky nejmladší sopečné aktivity v okolí Chebu, kde vlastní vulkanismus skončil už před zhruba 300 tisíci lety, a přesto tam dosud probíhá plynná i seismická aktivita," dodává závěrem Krmíček.
