Právě díky atypičnosti komety, se kolem ní neustále vyskytují nejrůznější spekulace, včetně těch, že by se mohlo jednat o mimozemskou flotilu či maskovanou kosmickou sondu. "Fotografie dokazují, že jde skutečně o kometu, která má však velmi vysokou excentricitu dráhy," ubezpečuje Marek Biely, člen Společnosti pro meziplanetární hmotu.
"Běžné komety mají excentricitu okolo 1, hlavně krátkoperiodické často i výrazně pod 1. Kometa 3I/ATLAS má však excentricitu přesahující 6, což je opravdu unikát a právě toto číslo potvrzuje, že jde skutečně o mezihvězdnou kometu."
V astronomii je excentricita jeden z klíčových prvků dráhy tělesa. Udává, jak moc je jeho oběžná dráha eliptická a jak daleko se nachází její ohniska od středu.
Kometa, která porušuje pravidla
Od běžných komet se liší i dalšími parametry. "Především vyšším poměrem oxidu uhličitého vůči vodě v její komě a také zvýšeným obsahem niklu pozorovaném ve spektru," vysvětluje Martin Mašek z České astronomické společnosti. "Tyto odlišnosti se dají vysvětlit tím, že kometa vznikla v jiném planetárním systému, kde panovaly odlišné podmínky při vzniku protoplanetárního disku," pokračuje dál Mašek. Díky této odlišnosti se kometa stává cenným objektem pro výzkum.
Ocas ke Slunci? Žádné UFO, ale fyzika
V poslední době se objevily také informace o "neobvyklém ohonu" komety, který směřuje od Slunce. Spekulovalo se proto, že by mohlo jít o umělé těleso.
"Ve skutečnosti jde o běžný jev, tzv. protichvost, který lze pozorovat i u komet Sluneční soustavy. Tento jev je způsoben většími prachovými částicemi o velikosti řádově 0,1 milimetru, které se pohybují jinak než menší prachové částice," vysvětluje Mašek s tím, že vliv slunečního záření na menší prachové částice je mnohem silnější než na ty větší.
Na obloze znovu zazáří už v listopadu
Kometa 3I/Atlas je teprve třetím pozorovaným objektem, o kterém víme, že nepochází ze Sluneční soustavy. Před ním jsme zaznamenali Oumuamua (záhadný objekt doutníkového tvaru, který odstartoval debatu o mimozemské technologii) a kometu 2I/Borisov. 3I/ATLAS je z této trojice suverénně nejjasnější.
Přesná velikost jeho jádra zatím není známa, protože ji kvůli velké vzdálenosti žádná sonda dosud nemohla prozkoumat zblízka. "V odborných publikacích se uvádí pouze odhad velikosti v rozmezí zhruba 0,5 až 5 kilometrů," říká Martin Mašek z České astronomické společnosti.
Kometa nám zmizela z večerní oblohy na konci září, nedávno ji ale sledovaly evropské i americké sondy nacházející se u Marsu. Už 29. října dosáhne nejbližšího bodu ke Slunci, tzv. perihelia. Znovu se na naší ranní obloze objeví na začátku listopadu. "Měla by mít jasnost v rozmezí 10 až 11 magnitud, potenciálně tedy může být viditelná i v menších dalekohledech, lepší ale bude použít střední dalekohledy s průměrem objektivu alespoň 20 centimetrů," doporučuje Biely.
V listopadu se kometa bude nacházet v souhvězdí Panny, v prosinci se pak přesune do Lva a její pozorovací podmínky se budou rapidně zlepšovat. Zároveň ale bude vlasatice poměrně rychle slábnout. "Tak jako tak se ji ale vyplatí zkusit na obloze najít, protože ze tří doposud známých mezihvězdných objektů, které jsme kdy objevili, je 3I/ATLAS už teď suverénně nejjasnější," láká závěrem Biely.